Petr Vabroušek o Maratonu des Sables: Běh po poušti je pro mě náročnější než na pólech

Petr Vabroušek o Maratonu des Sables: Běh po poušti je pro mě náročnější než na pólech

Ahoj Petře, Marathon des Sables, to byla výzva na letošní jaro, co vás k tomu vedlo?

Zhruba jednou za rok si vždy triatlonovou sezonu rád zpestřím něčím novým. V uplynulých letech to byly polární maratony, letos padla volba na opačný extrém. Nikdy jsem před tím nešel etapový závod, nikdy neběžel s těžkým batohem a omezeným přísunem tekutin a jídla. Bylo tam hodně nových výzev a o to víc mě to lákalo.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Nejvíc jsem bojoval s vlastní hmotností

Jak dlouho dopředu jste se připravoval a kde?

Na převážně běžeckou přípravu jsem přepnul koncem února po závodu Světového poháru v dlouhém triatlonu na Kubě, takže jsem měl nějakých 7 týdnů. S vyjímkou jednoho týdne přes Velikonoce, kdy jsem s rodinou vyrazil do tepla do Izraele k Rudému moři, jsem se připravoval výhradně v sychravých domácích podmínkách. V Izraeli jsem ale za týden zvládl 240 km běhu. Z toho zhruba 60% sám s batohem a 40% se synem bez batohu. Bylo tam sice méně teplo a v tamní poušti mělčí písek než na Sahaře, ale alespoň jsem se tomu trochu přiblížil.

Čtěte také: Jak navyšovat tréninkový objem. Petr Vabroušek píše o metodách a postupu, jak správně navyšovat běžecký objem.

Co to znamená běžet v písku? Skutečně se běží?

Špička závodu tam skutečně běží a pro mě to bylo dost velké úskalí. V první padesátce průběžného pořadí se vyskytují převážně běžci mezi 50-60 kg a ti dokáží s dobrou technikou zvládnout běh i v prudších dunách. Při mých téměř 80kg váhy to už ale byl bohužel dost neřešitelný problém. V pasážich s hlubším pískem jsem se začal brzy propadat a kontakt s nejrychlejšími ztrácet. V následujících pasážích po kamení jsem to pak musel znovu dohánět. Na pevném podkladu jsem podobný problém neměl, toho bylo v celkovém průběhu závodu méně.

Jaké byly podmínky při závodě? Teplota vzduchu, písku atd.?

Teplota vzduchu v noci klesala i k 5°C, takže nad ránem byla v bivaku dost citelná zima. Přes den jsme si to ale vynahradili. V průběhu etap se nejvyšší teploty pohyvovaly mezi 30 a 50°C. K tomu po většinu času vál prudký protivítr, který s sebou neustále nesl hodně písku, takže ten skřípal v zubech celý den. Ale alespoň pocitově snižoval teplotu. Když jsme se pak otočili do povětru, tak to bylo jako skočit do rozpálené sauny.

Kolik závodníků se zúčastnilo? Jaká byla atmosféra při závodě?

Závod byl vyprodaný při 1200 účastnících ze 48 zemí. Velká část závodníků se sem pravidelně vrací na svůj každoroční vrchol sezony. Atmosféra je výborná. Diváci se v poušti samozřejmě nevyskytují, ale závodníci sami se nazvájem hodně povzbuzují a i pořadatelé jsou skvělí.

Příděly vody mohly být vyšší

Naplnil se Tvůj cíl? S jakým očekáváním si do závodu šel?

Má očekávání jsou po všech stranách překonána! Vedro bylo větší, než to vypadalo na videích z youtube, písek vyl výrazně hlubší, vítr silnější, vody méně… O výsledku jsem si vzhledem ke své váze moc iluzí nedělal, ale věřil jsem, že v top 50 to zvládnu. Tajně jsem doufal v top 20. To nakonec těsně neklapnulo po trápení v poslední etapě. Voda mi chyběla už od prvního dne a dehydratace se stupňovala s každou další etapou. Do té poslední už jsem vybíhal v jakémsi delíriu a dokončil jen silou vůle na 67. místě. Tím jsem se propadl z 16. na 21. pozici. Všichni dostávají stejný příděl vody na den a zatímco drobnějším závodníkům to stačí, já bych potřeboval zhruba 3-4 litry vody denně navíc. Za jednu láhev od pořadatelů nad příděl byla ale hodinová penalizace a za třetí pak diskvalifikace ze závodu. Musel jsem tedy s vodou hodně šetřit – v etapách samotnýcn i v čase mezi nimi….

Organizace takového závodu musí být poměrně náročná, jak to zvládli na Marathon Des Sables?

Jednalo se už o 31. ročník závodu a vše klapalo jak švýcarské hodinky. Závod pořádá každoročně francouzská agentura v čele s ředitelem závodu Patrickem Bauerem, který kdysi sám odběhl první ročník (tehdy asi 300km napříč Saharou bez jakékoli podpory zvenčí). Řada pořadatelů současně dělá i červencové Tour de France a to je logisticky větší oříšek…

Rozhodně jsem lépe stavěný na polární extrémy

Jak se při takovém závodě řeší hydratace? Kolik vody si nesete a kolik dostanete?

Všichni dostávají stejný příděl vody. Obvykle 1,5 l ráno, 1,5 – 3 l na každém check-pointu (ty jsou při etapách 9 – 15 km od sebe) a 4,5 l po etapě. To je vše. Já jsem etapy kolem 40 km doběhl na pokraji totální dehydratace kolem 13. hodiny a dostal 4,5 litru na dalších 7 hodin vedra, celou noc a snídani. Byl bych potřeboval v cíli alespoň 7 litrů. Pokud chce člověk běžet naplno a na výsledek, bude mu voda stačit jen pokud váží maximálně 65kg…

A co jídlo – jak si upravil svou výživu během závodu a co jsi jedl?

Složení a obsah jídla jsme pečlivě naplánovali s Petrem Havlíčkem. Znám se už spoustu let a párkrát se mnou byl i na Ironmanech venku, takže má jasnou představu o mém ultrarychlém metabolismu. V Nutrendu mi potom upravili kaši B4, Isodrinx i Regener přímo na míru. K tomu samozřejmě tyčinky Voltage, Just Fruit sport, De Nuts,… Vše klaplo na jedničku a nedostatkem energie nebo hladem jsem vůbec netrpěl! Chyběla jen ta voda…

Co kontroly, jsou v závodě nějaké?

Ano. Se závodem cestuje několik desítek franouzských lékařů „Doc Trotters“. Během etap jsou s džípy rozmístěni mezi check-pointy, hlavně v úsecích před nimi, kde už mnohým dochází voda a průběžně všechny kontrolují. Další si nás jednotlivě prohlíží přímo na check-pointech při přebírání vody. Po skončení každé etapy jim pak začíná nekonečná šichta při ošetřování krvavých puchýřů. Ty postihují asi 99% účastníků. Mě se naštěstí vyhnuly, měl jsem kvalitní kompresky od SLS3 i boty od Asicsu s vložkami Superfeet…

A na závěr srovnání. Není to tak dlouho, co jsme o vás psali, jako o maratonci na obou pólech. Co je lepší běžet v extrémním vedru nebo extrémní zimě, má to něco společného?

Jak pro koho. Pro mne je to určitě lepší v polárních podmínkách, kde nějaké to kilo svalové hmoty určitě není na škodu. Také se mi tam extrémně dařilo. Pro drobnější a lehčí běžce to zase bude lepší u rovníku na poušti. Každopádně jsem si chtěl vyzkoušet i tento opačný extrém a jsem šťastný, že jsem měl tu možnost.

Kde se můžeme dozvědět více o Tvých závodech a dalších plánech?

Přehled všech dosavadních výsledků a plán letošních dalších startů najdete na mých stránkách www.petrvabrousek.cz, novinky a aktuality pak téměř denně na mém Facebookovém profilu www.facebook.com/PetrVabrousek.

Petře, díky moc za rozhovor a hodně zdaru v dalších závodech!

Petr Vabroušek

Petr Vabroušek je jedenáctinásobný Mistr ČR v dlouhém triatlonu, 79× TOP 10 na oficiálních Ironmanech WTC, 15× v řadě profesionální účast na Havajském Ironmanovi, 34× vítězství v závodech na tratích Ironmana, 2x vítěz světového poháru v dlouhém triathlonu 2006 a 2011, 168× dokončený závod na tratích Ironmana, vítěz seriálu ultramartonů Horská výzva 2013, vítěz maratonu v Antarktidě na 42km a 100 km v rekordních časech. Vítěz maratonu na Severním Pólu 2015. Letos se chystá na Des Sables ultramaraton v poušti.

Foto: Archiv Petra Vabrouška

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: