Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

POSLEDNÍ DISKUSE

Běhej lesy Lednice aneb jak jsem si zazávodil v nádherném prostředí Lednicko-valtického areálu - osobní zkušenost účastníka

Běhej lesy Lednice aneb jak jsem si zazávodil v nádherném prostředí Lednicko-valtického areálu - osobní zkušenost účastníka

V sobotu 17. června se v Lednicko-valtickém areálu konal další ze závodů oblíbeného seriálu Běhej lesy, kterého se zúčastnil i redaktor SvetBehu.cz Miroslav Jančík a níže se s vámi podělí o dojmy z půlmaratonské tratě.



Pohádkové prostředí zapsané v seznamu Unesco, to je tahák závodu Běhej lesy Lednice

Na start se tu postavilo kolem 1500 běžců z několika zemí. Ti si na trase 21 km respektive 11 km mohli prohlédnou dominanty Lednicko-valtického areálu, jako např. chrám Tří Grácie, kaple Sv. Huberta, Rendezvous, Apollonův chrámu či palác pro koně Nové dvory.

 


 

 

Krátce po startuKrátce po startu

Míra Jančík na trati (vpravo)Míra Jančík na trati (vpravo)

V cíliV cíli

 

 

 

Podívejte se na další fotografie k článku.....

 


Na poli za Lednicí parkujeme na officiálním parkovišti. Nad námi se honí mraky a každou chvíli čekáme déšť. Pryč jsou horké dny a nadchází opět ideální počasí svěčící běhu. Parkoviště je skoro plné a někteří běžci jsou tak nervózní, že si zapomněli doma i běžecké boty. Na start závodu vede pěšina podél pole dlouhá kilometr a půl. Neříkám, že je to hodně, ale pokud si něco před startem zapomenete v autě, tak máte co dělat.
Jedná se o třetí zastávku seriálu Běhej lesy, která vede krásnou přírodou i kolem významných památek Lednico-valtického areálu. Více informací o Běhej lesy Lednice najdete v termínovce. Můžete si také přečíst i reportáž z letošního ročníku.

Zázemí závodu je na dohled Lednického zámku. Po obvodu louky jsou stany od registrace, přes jediné dva stánky s jídlem až po stany sponzorů závodu se vším možným. Uprostřed louky si dokonce někteří fanoušci postavili stan vlastní. Celé louce pak s několika nafouklými bránami dominuje běžecký koridor.

Zbývá posledních deset minut do startu

Registrační email vyměňujeme během chvíle za startovní číslo. Opět absolvujeme trasu k autu a zpět. Tentokrát už oblečení v běžeckém se pomalu trousíme na start. Zbývá posledních deset minut do startu. Já se rozcvičuji a
pozoruji běžce, co ještě letí do auta pro nějaké zapomenuté věci. Mají co dělat, aby to stihli včas. Déšť nepřichází a tak ideální volbou jsou tričko a kraťasy. I já se vmáčknu do svého koridoru na poslední chvíli, a tak jsem odsouzen startovat na chvostu půlmaratonců. Má to i své výhody, aspoň nepřepálím start.

Chvilku po třetí odpoledne je odstartováno

Další chvilku trvá, než se pohne i hlouček kolem mě a můžeme vyběhnout. Nejnáročnější část trasy je podle mě hned po startu, kdy se žene špalír běžců klikatými, úzkými pěšinami Lednického parku. Víceméně je to brzda-plyn, takže si nemůžu moc užívat nádhery kolem. Věřím, že ale dost běžců se kochat zvládlo.

Trasa nás brzy vyvedla z Lednice mezi rybníky. Zde jsou běžci už výkonnostně rozděleni a tempo se ustaluje. Člověk začíná vnímat okolí kolem a že je se na co dívat. Hned po první občerstvovačce probíháme chrámem Tří Grácie a než stihne člověk vstřebat tu nádheru kolem, už opět běží lesní cestou. Pocitově mi přijde, jako bych skoro celou cestu běžel mírně z kopce. Aspoň si teda pamatuji spoustu seběhů, ale skoro žádný výběh.

Kolem kaple Sv. Huberta, patrona myslivců a střelců, si to běžíme na Rendezvous, kde je další občerstvovačka. Občerstven ionťákem a banánem probíhám pod majestátním obloukem, který mi vlije další sílu do žil. Při překonávání protivětru a lehkého stoupání u Nových dvorů mě příjemně překvapí cimbálová muzika, co tu hraje pro potěchu nás běžců. Zde se také potkáváme s běžci z krátké tratě. Cimbálku necháváme za sebou, abychom v zápětí mohli spatřit Apollonův chrám. To už začínám cítít konec.

Už si dobíhám pro dřevěnou placku

Několik běžců, kteří mě na prvních kilometrech předbíhali, teď na posledních kilometrech předbíhám já. Když běžíme kolem parkoviště, tak už proti nám chodí štastní běžci, kteří protli cíl před námi. My běžíme, už po nám známe trase, do cíle. Míjíme pomalejší, ale přesto nadšené a odhodlané běžce z kratší trasy. Už vidím cílový koridor. Moderátor vyhlašuje jednotlivé závodníky a je to paráda. Počasí nám hrálo celou dobu do not a já můžu být s výsledkem spokojen. Dostávám na krk dřevenou placku a do ruky birella.

Trochu mě mrzí v cíli absence sprch, ale dá se to přežít. Po vydechnutí a špízu ještě zkoušíme testovací kola od Scotu, která jsou tu k zapůjčení, a jdeme si prošmejdit Lednicko-Valtický areál. Taky je možnost pohovořit si, či získat autogram od triatlonové legendy Petra Vabrouška, jehož syn Filip zde obsadil první místo na kratší trase. Vracíme se ještě s přibývajícím deštěm na tombolu, abychom nic nevyhráli a to už je konec Běhej lesy Lednice.

Pořadatelé zvládli z daného prostředí vytěžit maximum

Trasu jsem předem moc nestudoval a byl to můj první závod tohoto seriálu. Krom krásného prostředí Lednického parku mě příjemně překvapila trasa, která vedla převážně po lesních cestách s minimem asfaltu. Myslím, že pořadatelé zvládli z daného prostředí vytěžit maximum. A až na pár malých puntíků, v podobě chybějících sprch a vzdáleného parkoviště, stojí tento závod rozhodně za to.


27.06.2017, Miroslav Jančík


Diskuse


Tomis
Tomis

Místo sprch bývají na Lesech k dispozici žlaby na opláchnutí, tady byly za pasta stánkem a úschovnou :) Trasa nádherná!

26. 06. 2017, 15:51:27

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze