Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

PRO POKROČILÉ BĚŽCE

POSLEDNÍ DISKUSE

PETR SOLNIČKA: Mé ultramaratonské zkušenosti (III.část) - Jak si stanovit cíle, regenerace

PETR SOLNIČKA: Mé ultramaratonské zkušenosti (III.část) - Jak si stanovit cíle, regenerace

Správné stanovení cílů a regenerace jsou podstatnou částí tréninku. Toto téma je součástí seriálu mých zkušeností z ultramaratonských běhů. Především bych chtěl upozornit na nejdůležitější úskalí této disciplíny.



Cíle

Stejně tak jako každé snažení v běžném životě, tak i běhání jednotlivce musí mít své cíle, které musí být ovšem reálné, v tom ale bohužel mnozí chybují. Je třeba:

-        určit si hlavní cíl a cíle podpůrné, které by se měly postupně plnit

-        stanovit si dobu k jejich dosažení /např. datum závodu/

-        k jejich splnění si najít správnou cestu

-        své cíle sladit se zaměstnáním a rodinou, příp. i s dalšími koníčky

-        svoje představy s někým odborně zdatným konzultovat, neuzavírat se do sebe

 

 

Vzdělání

Mám na mysli vzdělání sportovní, běžecké. Když jsem začal ve 13 letech běhat, hltal jsem každou informaci o běhu v novinách, v knihovně a v knížkách, které jsem si kupoval. Když jsem chtěl něco vědět o masáži, nastudoval jsem si ji. Když jsem chtěl něco vědět o tréninku, přihlásil jsem se do kurzu trenérů IV. třídy a později jsem to dotáhl až na II. třídu. Stejnou kvalifikaci jsem získal v kurzech rozhodčích – ty jsem absolvoval proto, abych něco věděl o pravidlech atletiky. Sledování odborné literatury se mně dodnes stalo nedílnou součástí mého sportovního života. Myslím si, že každý běžec – ultramaraton nevyjímaje – i když má třeba trenéra, by měl mít alespoň základní znalosti týkající se tréninku a ve svém vlastním zájmu se průběžně vzdělávat.

„Ladění“ a odpočinek

Jedná se o téma, které zajímá všechny sportovce a jejich trenéry. V ultra je, tak jako téměř vše, přísně individuální. Říká se, že 3 týdny před dnem „D“ se má kilometráž zvolna upravovat směrem dolů. Já jsem si na základě svých zkušeností vytvořil model, který stále dodržuji. Když je závod od pátku do neděle /48 h./, ve čtvrtek a ve středu mám volno, v úterý si dám 10 km, v pondělí 20 km. Když se jelo do zahraničí na závod na 48 h., obvykle jsme se vydali na cestu ve středu. Volno jsem pak měl v úterý a ve středu a ve čtvrtek jsem se pak šel trochu proběhnout /6-8 km/. Někteří běžci si však dávají před závodem delší volno. Vše si člověk musí vyzkoušet na nečisto, dát na vlastní pocity a názor.

Po závodě je člověk značně unaven, a tak je nutno věnovat náležitou péči odpočinku. Já jsem po 100 km a 24 h. odpočíval týden, po 48 h. 2 týdny. Ultra je krásné proto, že každý člověk, který se mu rozhodne věnovat, zkouší na sobě, co mu vyhovuje. Šablona neexistuje

 

Přečtěte si také:

Petr Solnička: Zdraví a psychika

Petr Solnička: Trénink a strava

Petr Solnička: Plán a taktika v závodě


18.05.2015, Petr Solnička


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů