Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

POSLEDNÍ DISKUSE

Vyvrknutý kotník - postrach běžců

Vyvrknutý kotník - postrach běžců

Vesele si běžíte a najednou špatně šlápnete, noha se vám stočí dovnitř a kotník ven. Buď nebezpečnou situaci vybalancujete, jen se trochu leknete a běžíte dál. V opačném případě skončíte na zemi s prudkou bolestí v oblasti kotníku a po chvíli se odbelháte domů. V horším případě se ale na nohu sotva postavíte, natož abyste někam šli. Pokud je to tak zlé, máte na několik týdnů o zábavu postaráno.



Co se vlastně stane, když se nám vyvrkne kotník?

Vyvrknutý kotník, výron neboli distorze hlezna je stav, kdy dojde k natažení, částečnému natržení nebo úplnému přetržení vazů hlezenního kloubu. Po úraze se vytváří otok (edém) a modřina (hematom). Čím je rozsah edému a hematomu větší a nástup rychlejší, tím můžeme usuzovat na závažnější poranění.

Po pár dnech noha začne měnit barvyPo pár dnech noha začne měnit barvy

Pokud na nohu nelze ani zlehka došlápnout, je zde riziko úplného přetržení vazů a možnost zlomeniny. Jestli můžete pokračovat v pohybové aktivitě bez výrazných obtíží, došlo jen k mírnému natažení vazů. Pokud je přítomna výrazná bolest a otok, přesto je pohyb možný, vazy mohou být jen zlehka natrženy. I přesto, že nedojde k totální ruptuře vazů (úplnému přetržení), neměli bychom tento úraz brát na lehkou váhu! Po čase se může stát zdrojem nemalých obtíží.

Proč se to stává?

K distorzi hlezna může dojít opravdu jen čirou náhodou, jednoduše nedáváte pozor a špatně šlápnete. U někoho je ale toto zranění častější, proč?

Jde o sportovce, kteří mají volnější vazy a neoptimální funkci nohy. Volné vazy mohou být dány dědičně nebo jako následek úrazu např. špatně doléčené distorze hlezna. Kotník jednoduše mechanicky nedrží tak jak má. Máme dvě možnosti, jak to kompenzovat.

Je zde cesta pasivní stabilizace: Pořídíme si pevnou obuv, která nám bude nohu pevně držet a stabilizovat ve správném postavení, můžeme používat sportovní ortézy nebo pevné tejpy. Nevýhodou je, že naše noha tak přichází o svou aktivitu, spoléhá se na pasivní oporu a potíž se jen prohlubuje. Pokud je náš problém opravdu veliký, není samozřejmě využití těchto pomůcek hodnoceno negativně-naopak, obzvláště pokud je zařazujeme např. jen v náročných ojedinělých situacích (víme, že nás čeká závod nebo trénink v těžkém terénu -použijeme např. ortézu).

Druhým způsobem může být cesta aktivní stabilizace: Snažíme se nohu co nejvíce aktivizovat v její funkci a ztracenou mechanickou pevnost nahradit svalovou aktivitou. Můžeme si pomáhat kinesiotapingem, který naše svaly naopak stimuluje. Obuv volíme spíše minimalistickou, aby noha vnímala dobře terén a mohla se mu tak přizpůsobovat. Zařazujeme balanční cvičení a koordinační cvičení, učíme se rychle reagovat a rozpoznávat polohu jednotlivých částí našeho těla i bez zrakové kontroly. Trénujeme si tak zvanou propriocepci. Proprioceptory jsou receptory např. ve šlachách, vazech, svalech a kloubech, které informují mozek o poloze, rychlosti pohybu atd. Na základě této informace mozek vyšle pokyn ke svalům, aby srovnaly např. nohu, protože nám hrozí vyvrknutí kotníku.

Mezi další skupinu běžců, kterým hrozí častěji výron, patří ti, co prodělali úraz kolenních vazů a jsou např. po jejich plastice. Koleno je sice dobře mechanicky zajištěno, ale ztrátou zkříženého vazu, jsme přišli o zdroj propriocepce. Mozek už nedostává tak kvalitní informaci o naší poloze a my musíme tento handicap nějakým způsobem kompenzovat. Děje se tak nejčastěji pomocí zraku, další a účinnější cestou je zlepšit si funkci naší nohy a kotníku, pomocí aktivní stabilizace. Pokud se tak nestane, může u těchto běžců docházet častěji k distorzím.

Jak postupovat v akutní fázi?

Vždy je vhodné postiženou končetinu co nejdříve odlehčit, zafixovat, zchladit a umístit do zvýšené polohy.

V praxi to znamená, že se nevyplatí doběhnout za každou cenu trénink nebo závod. Váš výkon už stejně nebude stoprocentní a jen si tím prodloužíte dobu léčby a zhoršíte již vzniklý stav. Na nohu se snažte co nejméně došlapovat (zařiďte si odvoz autem, vyrobte si z větví hole, použijte prostě cokoli, co odlehčí vaší noze).

TejpováníTejpování

Doma nohu zaledujte a obvažte kompresním obvazem. Mazejte protizánětlivými mastmi, můžete použít volně prodejná nesteroidní antiflogistika jako je brufen nebo ibalgin. Dále je vhodný aescin, který podpoří vstřebání hematomu a edému.

Vhodná je návštěva lékaře, který provede RTG snímek k vyloučení zlomeniny a totální ruptury vazů. Pokud by tato diagnóza byla vaše, čeká vás sádrová fixace na několik týdnů, někdy i operace.

Při natažení nebo natržení vazů dostanete berle a případně ortézu. Končetinu je nutné odlehčovat, než zmizí otok a hematom.

Jak se dostat zpět do tréninku?

Rozhodně nezačínejte běhat, dokud vás kotník bolí a přetrvává na něm otok. Tyto symptomy jsou znamením, že tkáň není zcela zahojena a činností, která vyvolává bolest si jen znovu mikrotraumatizujete nově se tvořící tkáň. Úplná imobilizace ale také není vhodným řešením, protože vazy a šlachy pak ztrácejí svou elasticitu.

1-3 týdny je vhodné končetinu odlehčovat a postupně zařazovat posilovací cvičení pro svaly nohy (tento časový údaj je jen orientační, vždy je nutné každou distorzi řešit individuálně a zatížení dávkovat dle bolesti, edému a hematomu konkrétního pacienta). Nohu je třeba začít centrovat (dávat do správného postavení, tak aby kotník nepadal dovnitř). Dále opatrně zařazujte balanční plochy a jiné sportovní aktivity, kdy nedochází k tak velké zátěži jako při běhu např. cyklistiku. Léčbu je také vhodné doplnit fyzikální terapií např. laserem (biostimulační účinek podpoří regeneraci vazů), elektroléčbou či ultrazvukem (pomůže vstřebávání otoku).

O tom kdy a jak začít nohu zatěžovat, je ale nejlepší poradit se s fyzioterapeutem nebo lékařem, kteří vám postup vymyslí přímo na míru a poradí např. s výběrem vhodných pomůcek jako je ortéza.

Toto zranění se vyplatí doléčit, vyhnete se tak stále se opakujícím malým, ale za to nepříjemným potížím (lupání v kotníku, jeho nestabilita, bolesti lýtka a Achillovy šlachy..), které časem můžou vyústit v závažnější problém.

 

 

BeBalanced.czRehabilitace BE BALANCED, Mgr. Dagmar Mostecká

Používáme nejnovější fyzioterapeutické přístupy založené na principech vývojové kineziologie.  Naším cílem je odhalit a odstranit příčinu potíží a tím řešit problém natrvalo. Provádíme také analýzu kvality pohybu při sportu a jeho korekci.


17.07.2015, Mgr. Zuzka Krchová


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů