BĚŽECKÉ OSOBNOSTI

POSLEDNÍ DISKUSE

ROZHOVOR S BARBOROU PASEKOVOU: letošní sezóna byla především nečekaná, ale o to víc jsem si závodění užívala

ROZHOVOR S BARBOROU PASEKOVOU: letošní sezóna byla především nečekaná, ale o to víc jsem si závodění užívala

Barbora Paseková (za svobodna Válková) se zaměřuje především na závody typu Adventure Race, letos ale usedla taky na horské kolo a připsala si na své konto hattrick v podobě třetího vítězství na EPO Trail Maniacs na Slapech. Krom toho si dovezla skvělé 3. místo z čínské Jigong Mountain Trail Cahllenge. Ač svou sezónu sama nejvýstižněji shrnuje jako „nečekanou“, byla především úspěšná! Jaké výzvy a plány před sebou vidí pro rok 2018?



Báro, jaká byla tvá letošní běžecká sezóna? Jak bys ji zhodnotila?

Kdybych měla zhodnotit moji letošní sezónu jedním slovem, tak byla především nečekaná.  Hlavně se zaměřuji na závody ve více disciplínách ( Adventure Race), které často trvají několik dní a moc se při nich nespí. Pro tělo, pro to ženské zvlášť, je to velká zátěž.  Takže jsem se po loňské, hodně závodní sezóně, rozhodla dát si tu letošní volnější a možná ani nezávodit. Závodní adrenalin mi ale začal brzy chybět a nejdostupnější možností bylo zkusit si nějaký běžecký závod. Sezóna tak pro mě začala poněkud později – až v půlce léta, ale o to víc jsem si závodění užívala. Žádný závod jsem neplánovala moc dopředu, o mojí účasti jsem se rozhodovala většinou večer před závodem podle aktuálních pocitů a tak odpadal veškerý předzávodní a tréninkový stres.


Pádlování také zařazujeme do tréninku, na Adventure race bývají na vodě až stovky kilometrůPádlování také zařazujeme do tréninku, na Adventure race bývají na vodě až stovky kilometrů

Letos byla sezóna nečekanáLetos byla sezóna nečekaná

A jedna z Adventure RaceA jedna z Adventure Race

Prohlédněte si i další fotografie k článku...



Co vše sis tedy letos stihla zaběhnout a jaký výsledek tě obzvlášť potěšil?

Z čistě běžeckých závodů jsem se letos zúčastnila EPO Trail Maniacs v Harrachově, EPO Trail Maniacs na Slapech, 100km závodu v Číně (Jigong Mountain Trail Cahllenge) a zimní Trailové Závisti. Výsledky mě potěšily všechny, před závodem mám vždycky pochyby, pocit, že se snad ani nerozběhnu, ale v cíli jsem naprosto spokojená. Ani si nepamatuji závod, kdy bych v cíli cítila nespokojenost nebo zklamání.

 

Pokud odhlédnu od výsledků, který z těchto závodů byl ten, co tě opravdu chytil za srdce? Ať už z jakéhokoli důvodu, kvůli své obtížnosti, intenzitě zážitku?

Všechny závody, které jsem letos běžela v Čechách,  jsou takové moje srdcovky. Jednak díky krásným terénům a přírodě, ale také díky organizátorské partě složené z mých kamarádů (závody EPO). Poprvé jsem si letos zkusila závod kousek za Prahou – Trailová Závist, o kterém také platí výše zmíněné – parádní organizace, super technická trať a takový kousek od centra Prahy! No a závod v Číně, ten nejde mezi mé “srdcovky” nezařadit.

Celých 80 km v Číně jsem šla na jeden banán a tyčinku

Povíš nám o tomto nečekaném vrcholu tvé sezóny více? Vím, že předzávodní okamžiky a probdělá noc nebyly úplně optimální výchozí pozicí, proměnila jsi však svou cestu ve skvělé umístění!

Ještě v půlce října jsem neměla ani tušení, kde se za 14 dnů ocitnu. Pak přišel mail od organizátorů s nabídkou volných míst a já měla jasno, pokud si stihnu zařídit víza, jedu tam. O víza jsem žádala v poslední možný den a naštěstí ten den bylo na ambasádě zrovna málo lidí, takže se i na mě dostalo. Náhody a neplánovaná dobrodružství mám ráda, to je aspoň pořádné vzrušení a vytržení z každodenního pracovního stereotypu. Noci předtím jsem oka téměř nezamhouřila, navíc na hotelu nefungovala wifi a já tak zůstala bez psychické podpory z domova. Jakmile jsme odstartovali a já jsem zjistila, že nohy pořád dobře ví, co to znamená běh, uklidnila jsem se. První hodinu jsme běželi za tmy a do kopce. Pak se rozednělo a opravdu bylo na co koukat. Protože jsem neměla hodinky, co měří kilometry, snažila jsem se získat informaci o uběhnutých kilometrech od pořadatelů, ale bylo to marné. Místo toho jsem se dozvěděla, že jsem 3. žena, což mě velmi příjemně překvapilo. Společnost mi po celou druhou polovinu závodu dělal čínský běžec, se kterým jsme taky úplně nepokecali, ale zvlášť při dlouhých asfaltových přebězích jsme se výborně doplňovali a nenechali jeden druhého odpočinout a zpomalit.

 

TIP: přečtěte si také článek dechové trenažéry a běh.

 

Zdá se, že sis trasu nakonec dokázala skutečně vychutnat. Přepadla tě po cestě nějaká krize?

Moje jediná krizička přisla těsně před poslední občerstvovačkou - asi 15 km před cílem. V poslední době nejsem schopná během závodu přijímat moc jídla a ani tady to nebylo jinak. Celých 80 km jsem šla na banán a jednu tyčinku a v posledním velkém kopci mi začala pěkně docházet energie. Na občerstvovačce jsem se tedy musela poprvé opravdu zastavit, dát si čínské sladkosti a pořádně sladké pití. Bohužel v nabídce byla jen voda nebo Red Bull, který rozhodně do prázdného žaludku při běhu nemůžu doporučit. Ale i přes lehké žaludeční problémy jsem si 3. místo nenechala vzít.

 

Krásné 3. místo jsi skutečně vybojovala! O zážitky a vzpomínky nebyla jistě nouze už po závodě samotném, ale nedala sis přeci jen ještě prostor na poznání Číny? A jak na tebe tato země působí?

Protože šlo opravdu o “rychloakci”, nemohli jsme v Číně strávit moc času. I s cestou jsem na toto dobrodružství měla týden. Přesto jsme po závodě měli ještě 2 dny, kdy jsme prozkoumávali tamější kopečky, kulturu a samozřejmě jídlo. To je vždycky velká zábava, protože většinou v restauracích nemají jídelníček s fotkami jídel, takže to často dopadá návštěvou kuchyně a výběrem surovin. Na závodech v Číně jsem byla poprvé před 6 lety a od té doby ji navštívila už asi 10x. Číňané jsou velmi dobrosrdeční, tuto zemi mám spojenou s příjemnými sportovními zážitky a poznáváním naprosto rozdílných kultur. Je na mě ale moc přelidněná a znečištěná. Je to obrovská země, jednotlivé části se od sebe hodně odlišují, závodím tam ráda, ale na dovolenou bych si asi vybrala jinou destinaci. :)

Při čekání na závod v Číně v knihovně hoteluPři čekání na závod v Číně v knihovně hotelu

Závody v cizině jsou pro mě nejlepším způsobem cestování a vyhnutí se stereotypu

Čímž mi nahráváš na mou další otázku, jaký máš vlastně vztah k cestování? Objevuješ ráda nové kouty světa?

Ve svém životě mám ráda jistoty a řád (i když pochybuji, že by moji blízcí se slovem řád v souvislosti se mnou souhlasili), což občas vede ke stereotypu. Cestování mi poskytuje možnost úniku ze všedních dní a poznávání nových míst. Vždycky mě to nejvíc táhne za přírodními zajímavostmi, na památky mě moc neužije. A úplně nejšťastnější jsem, když můžu cestování spojit s pořádným sportovním vybitím - nejlépe závodem. Také díky závodům jsem měla možnost poznat zajímavá místa naší planety -  mimo Evropu například Costa Ricu, Tasmánii, Austrálii, Čínu. Nejsem ale typ na dlouhé výjezdy mimo domov, po 3 týdnech už začínám mít absťák po rodině, přátelích a rodné zemi.

 

Vrátím-li se o kousek zpět v čase, vidím Trail Maniacs a tvé další vítězství. Byl to závod, který se ti běžel sám, nebo tě některé jeho úseky ještě překvapily a stály více sil, než jsi očekávala?

Pořadatelé Trail Maniacs v porovnání s prvními ročníky přídali více délek tras a připravili mi tak dilema, kterou trať běžet. Letos na sebe nejsem tolik tvrdá, takže jsem měla trochu zaječí úmysly přeběhnout do kratší varianty, při které se taky nemusí tak brzo vstávat. Ale nakonec jsem se odhodlala ke královské variantě a jsem ráda. V ženské kategorii jsem obhájila vítězný hattrick a doběhla jsem jako druhá v celkovém pořadí. To byl výsledek, o kterém se mi ani nesnilo. Určitě k tomu přispěl i fakt, že letos poprvé se mi podařilo ani jednou nezabloudit a trať jsem proběhla bez výraznější krize. Předešlé ročníky mě už dobře naučily, že na Albertovy skály si musím pošetřit hodně sil.

 

Krom tvé královské disciplíny jsi o sobě dala vědět i soupeřkám na závodě horských kol, co od tebe máme očekávat příští rok?

Moje účast na ČT Author Cupu byla také velmi nečekaná a zapříčiněna mým manželem. Původně jsem měla jet jenom fandit, ale na poslední chvíli jeho kolega onemocněl, takže jsem jela místo něj. Start z 5. vlny nebyl úplně ideální, ale byl to skvělý intervalový trénink - chvíli naplno a za chvíli se stálo na místě. Závod se konal v místech, která znám z běžek a byla jsem příjemně překvapena, jak to na kole oproti běžkám krásně ubíhá. Manžel zůstal poražen a mně se povedlo vyjet si na příští rok start z první vlny. Tak uvidíme, co s tím udělám.

S čínským S čínským parťákem

Dříve jsem si myslela, že jóga je nuda, dnes jí zařazuju, jak můžu...

Při svých tréninkách máš ráda všestrannost, mimo jiné do nich zařazuješ také jógu. Jak ti pomáhá konkrétně při běhu? Vnímáš ji jako vhodné kompenzační protažení svalů nebo spíše oceňuješ její zklidňující účinek mysli?

Dost dlouho jsem si myslela, že jóga musí být hrozná nuda. Už pár let si to nemyslím a snažím se ji zařazovat do svého života co nejvíce. Sama doma, v obědové pauze v joga centru, kdykoliv a kdekoliv. Cítím, že tělo po těch všech výkonech potřebuje protažení jako sůl. No a hlava? Neustále se mi honí hlavou tisíce myšlenek, neumím moc vypnout a při józe se mi daří je alespoň hodně zredukovat. Takže ji vnímám jako ideální spojení obého - regenerace těla i ducha.

 

Jaké jsou tvé plány pro příští sezónu?

Dokud bude sníh, tak chci co nejvíc běžkovat, pojedu i poprvé na běžky do zahraničí, do Norska, tak to už se moc těším. Na běžkách se ale závodit nechystám, beru je pouze jako zpestření přípravy. Konkrétní závodní plán ještě nemám, nemám ráda plánování moc dopředu. Základem budou běžecké závody a určitě bych si zase chtěla zajet nějaký Adventure Race - v roce 2018 se bude konat MS na ostrově Réunion, který jsem již navštívila a moc ráda bych se tam vrátila. Takže to by mohl být ideální vrchol mé další sezóny. Ale to je ještě daleko.

 

Prozradíš nám na závěr, co tě letos potěšilo v osobním životě, jakou dovolenou sis dopřála či jaký sen sis splnila? Zaznamenali jsme také změnu tvého příjmení. :)

Hlavní událostí letošního roku pro mě samozřejmě byla naše březnová svatba, kterou jsme ještě tak tak stihli na běžkách na sněhu. Byla to dost velká improvizace, kterou snad nikdo neodhalil. Moc jsme si to s rodinou a přáteli užili. Svatební cesta byla plánovaná na Nový Zéland, ale zatím jsme ji odložili na příští rok a naplánovali provizorní svatební cestu na Korsiku, což taky nebylo k zahození. Nádherný ostrov, na kterém se dá spojit dovolená u moře a v horách. Žádná válečka to ale nebyla, manžel ji nazval jako výcvikový tábor (on si občas rád zapřehání ). :)

 

Báro, mockrát děkuji za rozhovor. Gratuluji ke sňatku a přeji mnoho zdaru do dalšího roku!

 

/fotografie: archiv Barbory Pasekové a Andrea Nogová/

 

Barbora Paseková

 

Bára Paseková

Bára Paseková (za svobodna Válková) běhá ráda od mala, více se mu začala věnovat až na vysoké škole. Nepotrpí si na statistiky, chytré hodinky a aplikace. Běhá, protože ji to baví. Většinou se řídí heslem, čím víc, dál a výš, tím lépe. Když zrovna neběhá, tak jezdí na kole, pádluje na řece nebo leze po skalách. Nejraději ale v rámci závodů Adventure race dělá všechno dohromady.

 


15.02.2018, Simona Poláčková


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů