HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MOTIVACE, SOUSTŘEDĚNÍ

POSLEDNÍ DISKUSE

Běháte podle tepovky nebo na pocit? Jste na běhu závislí?

Běháte podle tepovky nebo na pocit? Jste na běhu závislí?

Vedoucí týmu vodičů RunCzech Jirka Mašek nabízí další článek k zamyšlení o tom, zda ještě umíme běhat pro pocit a pro radost nebo už jen mechanicky běháme podle tepu, tempa a tréninkového plánu.



Téměř každý den vybíhám ze svého domu, abych si běháním zlepšil nejen své fyzické zdraví, ale i náladu.  Pokaždé a celkem logicky potkávám plno takových, mně podobných a v duchu přemítám, jak oni svůj běh pojali. Běží na stanovené tempo, tepovou frekvenci či přesně podle tréninkového plánu? A hned mě v té souvislosti napadá otázka. Umíme ještě vůbec běhat na pocit, jen tak pro radost? Nebo jsme už definitivně podlehli dnešnímu diktátu sporttesterů či jiných IT aplikací, bez kterých by asi běh už nebyl tím během? Za zamyšlení to stojí, co říkáte?

Běh by vás měl nabít novou energií

Možná už věkem patřím tam, kde radost z pohybu převažuje nad touhou překonávat své cíle, a hlavně neustále posouvat své rekordy. Nemyslím si to. Běhal jsem pokaždé tak, aby radost převládala nad „trápením nebo utrpením“. A že přišel nějaký ten rekord? Právě díky té radosti a umění se běháním bavit se stalo, že člověk byl za tuto svoji poctivost občas odměněn. Mnozí běžečtí „guru“ tvrdí, že trénink, respektive běh či sport, by neměl energii brát, ale naopak vám ji dát. Plně s tím souhlasím a potvrzuji na mé osobě. Spoustu z vás ale zase namítne, že běhání a sport obecně, když se dělá poctivě, bolí. Nepopírám, vždyť namáháte tělo, napínáte svaly, nutíte šlachy pracovat. To vše jistě energii bere, ale právě díky tomu své tělo posilujete, a ono se stává odolnějším, výkonnějším, což zase energii dává. Jen je třeba najít tu správnou hranici a nezajít, respektive nezaběhnout, až moc za ni.

Pozor na předávkování se i pozitivní drogou

„Běh se stal pro mě drogou“. Poznáváte vaše slova, vyřčena po půl roce, kdy jste začali pravidelně běhat? Někteří tohle vysloví ještě dříve. Ano, i tohle rčení je pravdivé, o tom asi není pochyb. Jenže víte, co se stane, když se tou drogou předávkujete? Má to totiž stejný účinek, jako byste zvyšovali dávky u klasické drogy (cigarety, alkohol atd.). Tělo postupně už tu drogu nezvládne a udělá něco, aby se i ono mohlo bránit. Prostě nastoupí obranný mechanismus tím, že přejde do protiútoku. Tělo je na jednu stranu schopné snést extrémní zátěž, ale na druhou stranu je i velmi křehké a snadno zranitelné. Je obtížné najít kompromis nebo tu správnou rovnováhu mezi tím, co je ještě snesitelné a co už za hranou.

Rozhlédnu se kolem sebe a hned vidím, kdo drogu dávkuje v přirozených dávkách a kdo už ji bere nad únosnou mez. Sice se díky zdravému životnímu stylu a vývoji medicíny stáváme výkonnějšími i v tom relativně pokročilém věku, přesto všichni, kteří jsou ve věku 45 a výše, by měli tu drogu dávkovat rozumnějším způsobem. Věk je jen číslo namítnete. Souhlasím, ale opotřebení organismu to nezabrání. Vím, že je potěšující, když vám vaše okolí poklepává na rameno, jaký jste to jura, že ještě v 55 letech dokážete běhat skvělé časy a prohánět o generaci mladší běžce. Jenže, užíváte si ten běh opravdu? Nebo už přes veškerou dřinu a zaujetí jen pro super výkon tu radost nevnímáte, a to „užívání“ vlastně předstíráte? Je těžké se k tomu přiznat, co?

Sdílejte radost z běhu s ostatními

Nikdy se nesnažím svými myšlenkami a názory poučovat. Spíše pružně, a snad i včas, reaguji na situaci, kterou vidím okolo sebe, na závodech či trénincích, a snažím se vyvolat diskusi a také zamyšlení nad danou problematikou. Běžecký boom ještě asi nedosáhl svého vrcholu, a proto je dobré těm, co se chystají začít s běháním, předat všechny poznatky ve správném formátu.

Jelikož na závodech dělám vodiče a nevodím jen rychlé časy, tak mám možnost sledovat reakce těch, kteří dobíhají do cíle půlmaratonu třeba nad dvě hodiny, anebo maratonu dokonce na pět hodin. Právě běžci na tyto časy si ten závod dokáží neskutečně užít. Rozdávají úsměvy kolem sebe, šíří dobrou náladu mezi ostatní běžce a diváky, a v cíli propukají jejich emoce naplno hlavně proto, že si závod nebo vlastně běh maximálně užili. Čas moc neřeší, není pro ně tou zásadní hodnotou. Když se ale podaří třeba toho osobáku docílit, tak to berou jako odměnu za radost, kterou běhu dávají.

Jděte ostatním příkladem a od svého úmyslu neustupujte

Zkusme se všichni ti „drogově závislí na běhu“ zamyslet a říci si, zda si běh dávkujeme správně nebo již jdeme za hranu závislosti. Je to někdy těžké si přiznat, že už jsme za hranou. O to příjemnější je znovu zjistit, že běh a sport, nejsou jen hodinky s GPS a měřením tempa, tréninkové plány, vynucené intervaly, ale hlavně radost z pohybu a svěží pocit. Snažte se běhat, trénovat a závodit tak, abyste druhý den mohli zase v klidu vyběhnout bez toho, aniž by vás něco bolelo, a užívat si pocitu volnosti a svobody z pohybu. Je to jen mé zdání, že se postupně vytrácí ta radost ze sportu nebo na tom ještě nejsme tak špatně? Věřím, že radost stále převládá a snažme se to přiživovat tím, že sami tu svoji radost přenášejme na ty druhé. Ukažme všem krásu běhu v plné míře a neustupujme od tohoto předsevzetí, i když nás mnozí od těchto ideálů svým chováním odrazují. Falešných vzorů je hodně, buďme těmi správnými pravými vzory.

Veškeré poznatky či názory, které v tomto článku uvádím, jsou vyzkoušeny na základě svých dlouholetých zkušeností, získaných pravidelným běháním na výkonnostní úrovni.

Jiří Mašek

O autorovi - Jiří Mašek

Jiří Mašek, redaktor Světa běhu, je nadšeným běžcem už více jak 14 let, jehož specialitou jsou silniční závody od 5 km až po maraton. V současnosti je vedoucím týmu vodičů PACEMAKERS pro závody ze seriálu RunCzech a TEMPO MAKERS, vodící ostatní vybrané závody v ČR. V Plzni pořádá pravidelně běžecké tréninky. Běhá také horské závody. Jeho oblíbenou lokalitou, kam jezdí nabírat nejen fyzické, ale i psychické síly, je hlavně Šumava.

 


16.08.2018, Jiří Mašek


Diskuse


Dan
Dan

Dost si odporuje prohlášení, že někdo "běží s vodičem" a přitom "neřeší čas". Tento člověk asi čas řeší, když běží s vodičem, který má za úkol běžet na nějaký čas! Jenom to prostě není čas třeba 3:00, ale 5:00...

A celkově je v této době šílené, co je za módu říkat, že běžím pro radost a pak se trápit na maratonu třeba 6 hodin (pokud pominu starší lidi, co kdysi závodili). Člověk, co nemá natrénováno si takovým nekonečným "během" jen zadělává na zdravotní problémy. Běhat pro radost se dá v lese, užívat si přírody. Ne dát si sluchátka, ujít v křeči 42,2km a dát si fotku s medailí na FB...

16. 08. 2018, 13:33:04

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze