ROZBOR POSTUPŮ: Závod žen a ohlédnutí za Mistrovstvím Evropy v orientačním běhu

ROZBOR POSTUPŮ: Závod žen a ohlédnutí za Mistrovstvím Evropy v orientačním běhu

Bronzový mužský závod jsme si již přednostně popsali, nyní v posledním článku o Mistrovství Evropy v Jeseníku dokončíme ženskými štafetami a také se za tímto šampionátem trochu ohlédneme.

Závod žen běželo 28 štafet, z toho 14 týmů s GPS. Naše štafety běžely ve složení: A: Denisa Kosová – Dana Šafka Brožková – Jana Knapová a B: Michaela Omová – Adéla Indráková – Adéla Jakobová. Mezi favoritkami byly Švýcarky, Švédky, Dánky a dobrou formu ukazovaly Rusky, Finky. My jsme fandili pochopitelně našim ženám, které na loňském Mistrovství světa obsadily 5.místo

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Na záznam ženských štafet se můžete podívat zde.

Úsek 1

K prvnímu významnějšímu momentu na prvním úseku dochází po třetí kontrole, kdy se pole závodnic rozděluje na větší část obíhající kopec zprava (ve směru běhu) a menší část včetně naší Denisy Kosové, která obíhá opačně. Zároveň vidíme Norku Jahren, která běží tento postup velmi zvláště velkou a časově nevýhodnou obíhačkou zprava. Po farstovaných kontrolách a společné sedmičce a osmičce, kde získává náskok ruská štafeta, přichází těžká, velmi rozdílně farstovaná devítka v kamenitém hustníku ve svahu, kde například Ruska Rudnaia hodně chybuje a o svůj náskok přichází. Na diváckém průběhu je česká štafeta spolu se Švédkou Linou Strand za dvojicí Rusek (Rudnaia, Novikova) a Švýcarkou Gross. V cíli potom Denisa předává Daně Šafka Brožkové na šestém místě.

Úsek 2

I na prostředním úseku se dějí zajímavosti za třetí kontrolou. Vedoucí závodnice – Švýcarka Hauswirth a pravděpodobně obě Rusky – Vinogradova Natalia a Galina (druhá ruská štafeta neběží s GPS) jdou rovně přes kopec, zatímco Švédka Johansson obíhá zleva (ve směru běhu) a naše Dana Brožková zprava. Z farstovaných kontrol přibíhá s náskokem Rusko 1 a Švédsko, s mírnou ztrátou je Rusko 2 a potom na čtvrtém místě Dana předávající Janě Knapové.

Úsek 3

Jana má vedle sebe hvězdnou společnost – Mironova (RUS), Alexandersson (SWE), Wyder (SUI), Alm (DEN), Rantanen (FIN) – a před sebou těžkou práci. Opět v podstatě začínáme až u trojky, kde se pole opět dělí. Zleva jde Dánka a Jana, zprava ostatní, ovšem Ruska a Švédka jdou poněkud zvláštně s velkým podezřením, že se překoukly v mapě a jdou až na další kontrolu. Čelo se tak téměř seběhne a zamíchá. Po sedmé kontrole vede Judith Wyder před Tove Alexandersson (hlavní postavy závodu na krátké trati z předešlého dne). Za nimi Ruska (pravděpodobně obě Rusky), Dánka a dvě Finky. Dramatické věci se dějí na farstované devítce. Bez větších problémů pokračují obě Rusky, obě Finky a Švédka. Chybuje Švýcarka, nabíhá na cizí kontrolu a musí se vracet. A Dánka zde na dohledávce nechává okolo pěti minut a má po závodě. V závěru jsme potom svědky velkého drama, kdy spolu nejen soupeří Rusko, Švédsko a Finsko. Ale mezi sebou také obě finské a obě ruské ženy, protože podle pravidel ta horší štafeta z každého státu není v oficiálních výsledcích a tak například  v případě prvního a druhého místa je ta horší bez medaile. A k tomu se do této pětice snaží dotáhnout Švýcarka. Jako první přibíhají na cílovou louku Švédka následovaná Finkou Rantanen, za nimi Ruska Mironova. Wyder předběhla Finsko 2 i Rusko 2 a stahuje i Rusko 1. V souboji o zlato ještě na předposlední kontrole vede Švédka a zdá se, že má sil dost, ale k velkému finiši se vypjala šestatřicetiletá Finka, která zde běží právě osmý závod v osmi dnech, ale také je trojnásobná mistryně světa právě ze štafet, a dobíhá své štafetě pro zlato. O to větší příběh, že o velké chybě Švýcarky neví a myslí si, že se jednalo o souboj pouze o stříbro. Judith Wyder nakonec další stíhačka nevyšla a s odstupem šesti vteřin je Švýcarsko čtvrté za Ruskem. Jana Knapová nakonec doběhla sice na osmém místě, ale před naší štafetou byly i druhé týmy Ruska, Finska a Švédska, takže v takzvaném redukovaném pořadí je český tým na pátém místě. Druhá ženská štafeta běžela také velmi dobře a obsadila 11.místo.

Výsledky (redukované pořadí):

1.Finsko 102.57 (Anttonen, Teini, Rantanen)

2.Švédsko 103.01 (Strand, Johansson, Alexandersson)

3.Rusko 103.12 (Rudnaia, Vinogradova N., Mironova)

4.Švýcarsko 103.18 (Gross, Hauswirth, Wyder)

5.Česká republika 107.44 (Kosová, Šafka Brožková, Knapová)

6.Dánsko 109.31 (Klinting, Bobach, Alm)

Závěrečné ohlédnutí za Mistrovstvím Evropy

Nejúspěšnější závodnicí mistrovství je Švédka Tove Alexandersson (vítězka krátké a klasické trati, druhá ve štafetách). Dvě zlaté medaile má také Švýcar Matthias Kyburz (sprint a middle).

Mezi výrazné osobnosti patřila Švýcarka Judith Wyder, která výborně rozběhla sprintovou štafetu, vyhrála sprint, předvedla neuvěřitelnou stíhací jízdu na middlu a téměř ji předvedla i ve štafetách, kdy nejdřív dotáhla ztrátu po předávce a potom po chybě před koncem závodu.

Poměrně zvláštní pozice patří Švédu Gustavu Bergmannovi, který v obou individuálních závodech, do kterých nastoupil, skončil stříbrný, když mu vždy zlato vyfoukl Matthias Kyburz. Na druhé straně, jak ve sprintových tak v lesních štafetách byl diskvalifikovaný. V obou případech ne vlastní vinou a v obou případech by z toho byla medaile. V lesních štafetách musel být dokonce stažen těsně před cílem z boje o zlato.

Nesmírně náročný program osmi závodů v osmi dnech absolvovala naprostá menšina závodníků. Jednou z takových byla Merja Rantanen – 4. ve sprintových štafetách, 5. ve sprintu, 14. na klasice, 16. na middlu a 1. ve štafetách. Tato Finka má z Mistrovství světa nebo Evropy celkem 11 medailí – 8 ze štafet a 3 z krátkých tratí.

Baptiste Rollier se (možná na sklonku kariéry) dočkal zlaté medaile z velké akce. U nás velmi dobře známý Švýcar běhající za OK 99 Hradec Králové běžel druhý úsek v béčkové štafetě (Howald-Rollier-M.Hubmann), která poměrně překvapivě zvítězila. V oficiálních statistikách Baptiste sice má zlato z MS v Maďarsku, ale tento štafetový závod byl poznamenaný tím, že první čtyři týmy na posledním úseku musely přerušit závod, když se jeden z nich vážně zranil a ostatní mu pomáhali.

Za očekáváním zůstal jistě Švýcar Daniel Hubmann, který sice vyhrál klasickou trať, ale ve sprintu byl pátý, do finále middlu nepostoupil z kvalifikace a ve štafetách výrazně chyboval a také zůstal bez medaile.

Dánka Maja Alm zřejmě také čekala víc. Ve sprintových štafetách sice excelentně stáhla velkou ztrátu s kterou vybíhala a mířila za vítězstvím, ale po chybě před cílem skončila až druhá. Ve sprintu na poslední chvíli zachránila aspoň bronzovou medaili. V middlu zůstala po několika menších chybách těsně za medailemi a ve finiši štafet se také dotáhla do čela, ale po velké chybě skončila až šestá.

Naším nejlepším závodníkem byl jednoznačně Jan Šedivý. Absolvoval pouze lesní disciplíny, zato všechny v první desítce se vzrůstající tendencí. Desátý na klasice, šestý na middlu a bronzový se štafetou. Zde si s ním můžete přečíst rozhovor.

Mezi nejlepší momenty patří (také jednoznačně) bronzová medaile štafety mužů (Jan Petržela, Jan Šedivý, Vojta Král).

Z dalších se musí vyzdvihnout páté místo sprintové štafety (Denisa Kosová, Jan Procházka, Vojta Král, Jana Knapová), páté místo ženské štafety (Denisa Kosová, Dana Šafka Brožková, Jana Knapová), osmé místo Dany Šafka Brožkové na klasice, desáté místo Vojty Krále na sprintu.

Jakub Weiner

Jakub Weiner
– autor článku

orientační běžec ze Slávie Hradec Králové, z části obdivně a z části závistivě sledující výkony našich nejlepších závodníků s vědomím, že se k nim během kariéry nikdy ani nepřiblížil. Bez výraznějšího individuálního výsledku, dvě bronzové placky z republikového mistrovství mu muselo vyběhnout až šest kamarádů v rámci sedmičlenných družstev (2004, 2005).

Bloger postižen občasnou intenzivní grafomanií, těžkou formou prokrastinace, které zároveň využívá pro svoji publikační činnost. V orienťáku jinak také stavitel tratí a v civilu domů (architekt).

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: