POSLEDNÍ DISKUSE

JÓGOVÉ POJETÍ BĚHU: Vítěz nemusí být jen ten, kdo je první!

JÓGOVÉ POJETÍ BĚHU: Vítěz nemusí být jen ten, kdo je první!

Jóga se v posledních letech stala módní záležitostí, stejně jako běh. Jógová studia vyrostla na každém kroku a instagramoví jogíni se stávají novými celebritami. O jejím prospěchu toho bylo napsáno mnoho a blahodárné účinky jsou nezpochybnitelným faktem. O čem ale vlastně jóga je? Co má s během společného a v čem se mohou vhodně doplňovat?



Stejně tak, jako nebývá občas snadné vyznat se v záplavě informací, které nám dnešní doba nabízí, jsme jimi přehlceni a v některých případech nám práci spíše ztěžují, než zjednodušují, je obtížné zorientovat se v nabídce jógových center. Rozvrhy na nás chrlí názvy jako je hatha jóga, vinyasa jóga, bikram jóga, ashtanga jóga, power jóga a mnoho, mnoho dalších a my jsme často na rozpacích, kterou hodinu si zvolit, abychom dosáhli kýžené pružnosti našeho těla a uvolnění mysli.

Jóga jako fyzické cvičení

Na rozmanitosti není nic špatného, každá z odnože jógy měla svůj vývoj a má jistě význam pro člověka konkrétních potřeb, nenechme se ale uvést do rozhodovací paralýzy. Stačí si uvědomit, že fyzické cvičení je v józe pouze špičkou pomyslného ledovce. A zde přicházím k první paralele s během. Kolik z nás běhá skutečně jen proto, abychom měli vysportovanější lýtka či pevnější zadek?

Rozeberu-li blíže původní vnímání jógy, jež se opírá o pradávný Pataňdžaliho spis Jógasutru, odkryji dnes masivně propagované fyzické cvičení pouze jako jednu z osmi součástí komplexního celku. Jaké jsou tedy ty podle Milana Poláška (Polášek, 1985) ostatní části a čemu se jejich prostřednictvím můžeme přiblížit?

8 stupňů jógy

  • Jama = pět etických přikázání: neubližování, pravdivost, nepřivlastňování, zdrženlivost, neulpívání
  • Nijama = zachování pěti základních pravidel: čistota, spokojenost, disciplína, studium, pokora
  • Ásany = pravidelné fyzické cvičení
  • Pránájáma = práce s životní energií
  • Prátjáhára = vědomé odpoutání se od vlastních smyslů, těla a mysli
  • Dharana = koncentrace neboli schopnost soustředit se na určitou věc
  • Dhyana = rozvíjení meditace
  • Samadhi = nejvyšší stav blaženosti, kdy je naše mysl spojená s objektem naší víry

Jedná se prapůvodní základ, stavební kameny, ze kterých vychází a dále na sebe staví jednotlivé varianty jógy. Vnímejme je jako jakési stupínky, které se však vzájemně prolínají. Není to tedy tak, že až si osvojíme etické principy, můžeme teprve rozvíjet a osvojovat si pravidla kázně. Některé části mám již celkem zvládnuté, ač jím předcházející mohou být ještě v plenkách.

Proč vám tu ale o nich píši ve spojitosti s během? Nenaplňujeme i jeho prostřednictvím totožné principy a nepřibližujeme se tak s naběhanými kilometry a osvojenými lekcemi objektu naší víry? Ať už je jakýkoli?

„Jsem k sobě upřímná,
jedině tak může být můj zážitek z běhu maximální
a neohrožuji své zdraví.“

Jóga jako fyzické i psychické cvičeníJóga jako fyzické i psychické cvičení

Etika při běhu

Začnu-li pěkně od začátku, také při běhu se mi bohatě vrátí, jsem-li pravdivá sama k sobě - jsem zraněná, něco na mě leze, nejsem v nejlepší kondici? Jsem k sobě upřímná, jedině tak může být můj zážitek z běhu maximální a neohrožuji své zdraví.
Jsem pravdivá k ostatním, neubližuji jim? Nepřivlastňuji si, co není moje? Dodržuji přece při závodech fair-play, jinak bych nemohla mít upřímnou radost z lepšího umístění, vítězství! Tento postoj je protknut také zdravou mírou zdrženlivosti. A to, že si závod či běh dokážeme užít, ač probíhá jinak, než byla naše očekávání, k tomu se nezbytně potřebujeme naučit neulpívat na výsledcích, představách či okolnostech.

„Běh nás vede k poznávání sebe sama,
k bližšímu propojení se svým tělem a psychikou,
neustálému učení se a bytím pokorným.“

Kázeň

Vzpomínám si, že když člověk začne začleňovat běh či jiný sport do svého režimu, považovat jej za součást svého života, nese s sebou nastavení mysli tímto způsobem mnoho změn. Čistota ve fyzickém i přeneseném slova smyslu je zde nepřehlédnutelná. Ať již jde o stravování, ke kterému dříve či později začneme přistupovat tak, aby podporovalo naši vášeň a udržovalo nás zdravé. Odstraníme některé návyky denního režimu, které jsou pro nás zatěžující, ale akceptovaly jsme je, dokud nám je tělo zatížené sportem nezačalo připomínat při našich výkonech. Mnoho z nás se zbavilo také různých předsudků, ať vůči sobě, tomu, čeho jsme a nejsme schopni dosáhnout, či vůči svému okolí. Zkrátka jsme očistili své tělo i duši.

Nedosáhli bychom toho však bez jisté míry sebekázně a sebepoznání. To jistě potvrdí každý, kdo měl před výběhem neodolatelnou chuť na dortík, ale odložil jej, i ten, kdo odolal pozvání na oslavu a dlouhému ponocování, protože v sobotu prostě běžel závod, na kterém mu záleželo. Běh nás vede k poznávání sebe sama, k bližšímu propojení se svým tělem a psychikou, neustálému učení se a bytím pokorným. Taková je má zkušenost.

Pravidelné fyzické cvičení

Jak postupuji po pomyslném žebříčku dále, vracím se na začátek tohoto článku. O fyzickém cvičení v podobě praktikování ásan byla řeč, když jsem poukazovala na nabídku jógových studií. Jak nyní již vidíte, jsou skutečně součástí většího celku. Avšak představují ono hmotné vyjádření jógy. Skrývají pod sebou jednotlivé jógové pozice, do kterých se dostáváme, abychom zapůsobily na orgány v těle, na svaly i energetické proudy. V běhu je tímto „hmotným vyjádřením“ každičký krok, který učiníme, došlap, který pocítíme, správný pohyb rukou, postavení těla, shrnu-li to pod jednotné označení, vidím zde techniku běhu. Také běžci, aby zapojovali patřičné svalové skupiny, nepřetěžovali své klouby a posilovali partie, které potřebují a cítili se tak při běhu pohodlně, potřebují soustředit svou koncentraci na správné provedení techniky v souladu se svým dechem.

Běháme-li pravidelně a patřičně své tělo na nadcházející pohyb připravíme, kráčíme v podstatě v osnovách také jógového přístupu. Před zahájením praktikování ásan začleňujeme cviky, kterými své tělo protáhneme a uvolníme, aby bylo připraveno i na náročnější pozice se snížením rizika zranění. Pravidelnost je pak alfou a omegou růstu našich dovedností v obou „disciplínách“.

Pránájáma

Kráčíme stále kupředu a k fyzickému cvičení vnímáme jako neodmyslitelnou součást celku i práci s životní energií. V jógových zdrojích bývá Pránájáma často zjednodušována jako práce s dechem. S každým výdechem a nádechem přijímáme a odevzdáváme ale také určitou energii a s tou pak dále pracujeme.

Správné dýchání je stěžejním pro plnohodnotný zážitek z běhu a naší vytrvalost. Rovněž tak umění práce se svou energií. Její čerpání v různých etapách běhu, šetření ve fázích, kde si to můžeme dovolit a maximální výdej, když chceme být v cíli o krůček dřív a ten vedle nás to stále ne a ne pochopit.

To že správné užívání dechu není vůbec samozřejmostí, odhalují různé studie, diskuze i pozorování. Pro každého je vhodný začátek někde jinde. Mnoha lidem, kteří měli potíže, když s během chtěli začít a neudýchali to, pomohlo začlenění jógy do jejich plánu a pravidelným nácvikem se dostali daleko za své původní hranice.

Osvojení si různých dechových technik a jejich uplatňování dle potřeby je neocenitelné nejen v józe a běhu, ale také v našich každodenních životech. Dechem, potažmo prací s energií dokážeme malé zázraky. A obě metody (běh i jóga) jsou nám skvělým učitelem k neustálému zdokonalování.

„Dokážete vnitřně procítit odehrávající se,
ale mysl je tichá, ač podnětů pro její pozornost by bylo nespočet.“

Proč vlastně běháme?

Odpovědí na tuto otázku bude tolik, kolik běžců pod sluncem. Každý má svůj důvod, soubor pocitů a prožitků, které mu běh přináší a proto se k tomuto pohybu znovu a znovu vrací. Spousta z nás chce vypnout, utišit mysl od celodenních starostí, vydat energii výměnou za endorfiny a slastné pocity po výkonu, trošku se potrápit pro pocit, že opět překonal sám sebe, nebo aby zastínil jiné problémy. Jiné neodolatelně láká možnost proběhnout nádherné lesy, pole, louky, přírodu naší i jiných krásných zemí, dosáhnout vzdáleností a výhledů, kam by šel pěšky i několik dní. Rádi také trávíme aktivním způsobem čas se svými blízkými, přáteli, rozjímáme sami se sebou. Každý z vás si jistě dosadí svou rovnici pocitů, důvodů a okolností pro zodpovězení této otázky.

I když běháme v něčí společnosti, na závodech, tréninkách i sólo výbězích, kde často potkáme i další lidi, býváme často sami se sebou. Tedy svou pozornost obracíme směrem dovnitř. Uvědomujete si ten pocit, kdy běžíte rušnou ulicí, vnímáte okolí, víte, že jste kolem někoho proběhli, nebo že na silnici vedle vás projíždí auta, nic z toho ale nehodnotíte? Není to ale ten stav, že byste byli zamyšlení a dumali nad jinými tématy ve své mysli. Víte o všem, co se kolem vás děje, víte, kam došlápnete, zda chybí dlažební kostka či je na cestě kámen, kterému je třeba krok přizpůsobit. Učiníte tak, ale nijak nad situací nerozmýšlíte. Cítíte nádherných horský vzduch ve svých plicích a zkrátka jej přijímáte, ale neříkáte si to je nádhera. Dokážete vnitřně procítit odehrávající se, ale mysl je tichá (ač podnětů pro její pozornost by bylo nespočet). Není to jeden z těch stavů, které se vám na běhu tak líbí? I jóga o něj usiluje.

Stává se vám také, ať už v kratších či delších okamžicích, že když je vaše mysl takto upozaděná a vy zkrátka JSTE v pohybu, dokážete směřovat svou pozornost (nikoli mysl) na jeden z podnětů? Vnímáte jen a pouze šustění listů. Nic jiného na vaší trase není. Nebo si vaše pozornost vybrala jen vzduch, energii, která je kolem vás? Není ani studený, ani horký, ani nevoní vláhou, zkrátka jen vnímáte, že je kolem vás a vnímáte pouze ten při vašem běhu? Nebo je jedinou věcí, kterou si celým svým bytím na luční cestičce uvědomujete, slunko na vaší pokožce? A nic jiného není. V tomto stavu nám bývá také dobře, jsme plně koncentrovaní jedním směrem a je nám při tom hodně fajn.

Od těchto stavů a pocitů již není daleko k mediaci. Ne skutečně při ní nemusíme jen sedět v tiché místnosti se zavřenýma očima. Každému se stavu kdy vnímá předmět meditace, uvědomuje si sebe jako pozorovatele i proces, kterým k pozorování dochází, dosahuje lépe v různých podmínkách.

Přihlédnu-li k onomu komplexnímu celku, zbývá vrcholný stupeň jógy. Bývá označován jako blaženost, kdy dojde ke splynutí člověka (já) a předmětu meditace. Nerozlišuje se, již pouze panuje jednota. Myslíte, že je důležité, zda chce tohoto pocitu okusit běžec, jogín, spisovatel či astronaut? A že je důležité, při jaké činnosti se mu to povede?

 

„Běh i jóga ztělesňují principy,
u kterých cítíme, že je chceme mít přítomny ve svém životě.“

Jóga, běh i život sám mají mnoho společného

Myslím, že není zcela náhodné, že popularita jógy i běhu začaly raketově stoupat v téměř totožném období. Ony totiž ztělesňují principy, u kterých cítíme, že je chceme mít přítomny ve svém životě. Je nám s nimi dobře. Tím, že jsme každý jiný, snažíme se stejným vjemům a stavům bytí přiblížit různými cestami, je to zcela přirozené a je jen nás, kterou si zvolíme.

Co z jógové praxe nám může být prospěšné pro tu běžeckou?

  • Schopnost koncentrace (meditace)
  • Dýchání a práce s energií
  • Protažení

A proč se naopak uchýlit od poklidné jógy k dynamickému běhu?

  • vyzkoušení si koncentrace (meditace) v praxi, v jiném prostředí
  • Potřebujeme zachovat rovnováhu a nabitou energii také vhodným způsobem vydat
  • Intenzivní praktikování dechových technik

 

FOTO STORY

Jógová sestava k protažení před během

Pozdrav slunci + ranní cviky

Jógová sestava k relaxaci po běhu

Protažení na zemi, spinální cvičení, kleště


06.07.2018, Simona Poláčková


Diskuse


Tom
Tom

Odkazy pod clankem nefunguji:-(

17. 10. 2018, 12:20:48

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze