ANO či NE příjmu kuchyňské soli během sportu?

ANO či NE příjmu kuchyňské soli během sportu?

S pitným režimem během výkonu se často objevují dotazy ohledně příjmu kuchyňské soli, chemicky chloridu sodného, NaCl. Ptáte se, zda je to správně či nikoliv. Pojďme odpověď hledat ve fyziologii a podívejme se na daný problém ze tří hledisek. ANO či NE příjmu kuchyňské soli během sportu?

1. hledisko: rovnováha tekutin v organizmu

V běžné kuchyňské soli je asi 40% sodíku (Na) a 60% chlóru (Cl). Sodík pomáhá především při udržování správné rovnováhy tekutin mezi vodou obsaženou uvnitř buněk (tzv. intracelulární) a v jejich okolí (tzv. extracelulární).

Odpověď na otázku vhodnosti příjmu soli během výkonu hledejme právě v intracelulární a extracelulární tekutině. V extracelulární tekutině je uloženo 54% celkového sodíku a v intracelulární tekutině je uloženo 46% celkového sodíku v těle. Sodík rovněž nepřímo ovlivňuje množství vnitrobuněčné tekutiny, a to udržováním tzv. klidového membránového potenciálu. Tento klidový potenciál je pro buňky nezbytný, neboť jim zajišťuje stálost vnitřního prostředí. Proces nazýváme sodno-draselnou pumpou, neboť při něm dochází k čerpání sodíku ven z buňky a naopak draslíku do buňky (draslík je hlavní intracelulární kationt).

Důležitost této pumpy je pro život klíčová – protože koncentrace sodíku uvnitř buňky je nižší než vně, je přirozené, že ionty sodíku se snaží proniknout do buňky po tzv. osmotickém spádu a tím vyrovnat počet iontů vně a uvnitř buňky. Tento děj platí i pro draslík, ovšem obráceným směrem, neboť draslík má vyšší koncentrací uvnitř buňky. Kdyby nedocházelo k neustálému čerpání iontů sodíku a draslíku proti svým osmotickým gradientům, došlo by k vyrovnání koncentrací obou iontů vně a uvnitř buňky. Tento stav je ovšem pro buňku a její život naprosto nepřijatelný.

S tímto procesem velmi úzce souvisí osmolalita (zjednodušeně řečeno hustota) extracelulární tekutiny, která je pro správné fungování organizmu velice důležitá, a proto je nutné její přesné řízení. Osmolalitu mimobuněčné tekutiny zajišťuje především množství sodíku v ní obsažené – při vysokém množství sodíku v extracelulární tekutině hovoříme o zvýšené osmolalitě, tedy o tzv. hypertonickém roztoku (jehož hustota je vyšší než je hustota krevní plazmy). Tento stav má mnohé neblahé důsledky:

  • dochází k osmotické ztrátě vody z buňky nacházející se v hypertonickém prostředí, a to tak, že voda proudí směrem ven z buňky, aby se hustota tekutin v intracelulárním i extracelulárním prostředí vyrovnala – tím se však buňka vysušuje
  • současně dochází k zadržování vody v těle a tím ke vzniku otoků
  • tento stav vyvolává žízeň, takže člověk pije více, než potřebuje, a voda se v organismu ukládá

Z uvedeného tedy vyplývá, že v nápoji konzumovaném během výkonu musí být v rovnováze příjem sodíku s draslíkem. V případě příjmu pouze kuchyňské soli však žádný draslík nepřijímáme, tudíž hrozí všechny důsledky uvedené výše. A současně se mohou v případě vysoce intenzivních výkonů objevit potíže vyvolané absencí ostatních minerálních látek, které ztrácíme potem. O tom v bodě následujícím.

2. hledisko: obsah minerálních látek v potu

V potu jsou obsaženy i další minerální látky než pouze sodík nebo draslík, kterým jsme se věnovali v předchozí části. Každý z těchto minerálů je pro fungování organizmu důležitý, tudíž opomíjet jejich příjem nemusí být z pohledu zdraví i kvality sportovního výkonu optimální. Kuchyňská sůl nám však dodá pouze dva (sodík a chlor) z pěti níže uvedených minerálních látek obsažených v potu.

Tabulka číslo 1: Ztráta elektrolytů v 1 litru potu:

  • sodík   460 – 1.840 mg / 1 l potu
  • chlor    177 – 2.130 mg
  • draslík 117 – 585 mg
  • vápník   12 – 80 mg
  • hořčík      5 – 36 mg

Tabulka číslo 2: Elektrolyty obsažené v plazmě a potu

hodnoty jsou vyjádřeny v gramech na litr

Fakta o uvedených minerálních látkách, které se týkají sportovců:

Vápník

  • zprostředkovává zúžení a rozšíření cév, čímž napomáhá udržovat hodnotu krevního tlaku a během výkonu se podílí na rychlejším transportu živin a metabolitů
  • účastní se svalové kontrakce, přenosu nervových impulzů a vylučování hormonů
  • klesne-li hladina vápníku pod organizmem hlídanou úroveň, následuje série hormonálních signálů vedoucí až k uvolnění vápníku z kostí do krevního řečiště (čímž se může časem zvýšit riziko zlomenin)

Hořčík

  • jeho nízká hladina může přispět ke svalovým křečím
  • podporuje svalové kontrakce a přenos nervových impulzů
  • podílí se na tvorbě bílkovin
  • je důležitý pro obranyschopnost organizmu
  • jeho deficit může vyvolat nevolnost, podrážděnost, svalovou slabost, záškuby či chvění víček, křeče a srdeční arytmii

Draslík

  • elektrolyt, který vede elektrické impulzy buněčnými membránami (především ve svalové a nervové tkáni)
  • pomáhá regulovat rovnováhu tekutin společně se sodíkem a chloridovými ionty
  • podílí se na transportu glukózy do svalových buněk a na ukládání glykogenu

Sodík

  • společně s draslíkem se podílí na regulaci rovnováhy tekutin
  • vně buněk udržuje objem krevní plazmy a krevní tlak
  • podporuje svalové kontrakce a přenosy nervových impulzů
  • deficit vede ke křečím

Chlor

  • udržování rovnováhy tělesných tekutin a elektrolytů
  • podporuje trávení
  • deficit vede ke svalovým křečím a únavě

3. hledisko: vstřebatelnost minerálních látek

U minerálních látek je důležité sledovat nejen jejich příjem, ale současně i v jaké formě byla daná látka přijata. V potravinách a doplňcích stravy se totiž můžeme setkat s mnoha různými druhy minerálních látek ve formě chloridů, citrátů, oxidů či hydroxidů, uhličitanů atd., ale každá z těchto sloučenin má v organizmu jinou vstřebatelnost:

  • organické formy minerálů, kde je chemická vazba mezi minerálem a organickou kyselinou, jako např. u citrátů (citronan, citran), glukonanů nebo fumaranů – zde je vstřebatelnost cca 40%
  • nejlevnější a nejhůře vstřebatelné bývají anorganické minerály, kde jsou prvky vázány v oxidech, hydroxidech, síranech, fosfátech (fosforečnan), chloridech (viz. chlorid sodný) či uhličitanech – zde je vstřebatelnost pouze cca 10%

Příklad: Z uvedeného vyplývá, že přijmete-li 500 mg sodíku formou citranu sodného (např. v iontovém nápoji Enervit G sport) a 500 mg prostřednictvím kuchyňské soli (chlorid sodný), příjem citranu sodného vám v důsledku přinese 4x větší dávku sodíku z důvodu vyšší vstřebatelnosti než v případě chloridu sodného.

Autor článku: www.sportujlepe.cz

ENERVIT

Enervit je sportovní výživa specializující se na vytrvalce. Enervit pomáhá sportovat lépe, protože vychází ze základních principů fungování organizmu a nabízí tak špičkovou sportovní výživu na dobu před, během a po sportu. Enervit představuje kvalitu ověřenou miliony vytrvalců po desítky let, nejlépe ale vy sami oceníte, jak vám může Enervit zvýšit výkonnost. Enervit je italská značka sportovní výživy, která disponuje více než 45 lety zkušeností. Oficiálním distributorem v Česku je společnost VITAR Sport.

Kompletní nabídku proteinů i další užitečné informace o výživě vytrvalců najdete na webu Enervitu.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: