Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno
HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

BĚŽECKÉ OSOBNOSTI

POSLEDNÍ DISKUSE

ANKETA

Běháte podle tréninkového plánu?

Mám trenéra, který mi plán připravuje, takže ano
Plán si připravuju sám a dodržuju ho na 99%
Plán sice mám, ale moc se mi nedaří ho plnit
Plán nemám, běhám podle pocitu a pro radost
Přes zimu neběhám, věnuji se jiným aktivitám

JOZEF HLAVČO – rozhovor se slovenskou ikonou běhu do vrchu a skialpinismu

JOZEF HLAVČO – rozhovor se slovenskou ikonou běhu do vrchu a skialpinismu

Jozef Hlavčo (31) patří na Slovensku dlouhodobě k nejvýraznějším osobnostem horského sportu. V období od jara do podzimu se věnuje běhu do vrchu, v zimě naopak skialpinismu. Během své sportovní kariéry posbíral, jak v běhu, tak skialpu, již řadu cenných umístění a výsledků.



Ve skialpinismu je držitelem národního rekordu ve vystoupání tisíce výškových metrů na skialpech – 37:22, pyšní se čtyřnásobným vítězstvím ve Slovenském skialpinistickém poháru, či několikanásobným vítězstvím, a zároveň držením traťového rekordu na Tatranské Šelmě VK. Jaký je jeho pohled na běh a sport obecně, jak se dlouhodobě udržuje ve vysoké sportovní výkonosti a jaké jsou jeho plány do budoucna? Nejen to v následujících řádcích.

 


Člověk musí mít ze sportu hlavně radost, Jozef HlavčoČlověk musí mít ze sportu hlavně radost, Jozef Hlavčo

Z Horského duatlonu o cenu Žiarskej chatyZ Horského duatlonu o cenu Žiarskej chaty

Ze skialpinistické sezony (Jozef Hlavčo)Ze skialpinistické sezony (Jozef Hlavčo)

 

Prohlédněte si další fotografie k článku...

 


 

Zdravím Tě, Jožo, můžeš se těm čtenářům, kteří o tobě slyší poprvé, v krátkosti představit?

Ahoj, samozřejmě. Běhat v horách jsem začal v šestnácti letech. Měl jsem za sebou desetiletou průpravu v rámci ledního hokeje, tudíž i slušný tréninkový základ. Závodní začátky nebyly jednoduché – jak ve skialpu, tak v běhu do vrchu, jsem míval velké ztráty na vítěze – byl jsem ale velmi zanícený a rozhodnutý se zlepšovat. Trénoval jsem s velkým nadšením – bavilo mě trávit čas aktivně v přírodě a pozorovat, jak se stále zlepšuji. Postupně jsem si tak přetvořil trénink do těžší podoby. Bylo to balancování mezi tvrdou prací a něčím, co mě velmi bavilo a lákalo. Změnil jsem myšlení. Jak v závodění, tak v životě. Myslím si, že sport umí zformovat charakter a umí naučit sebedisciplíny, která se dá následně přenést i do běžných nesportovních situací. Dodnes sportuji pro radost. Když ve sportu není srdce a vášeň, tak se skutečná satisfakce nikdy nedostaví.

Dlouhodobě patříš na Slovensku k naprosté špičce v běhu do vrchu a v zimním období také ke skialpinistické špičce. Jaký je klíč k udržení si takové výkonnosti v řádech několika let? Jaká je tvá skladba tréninků (během objemového, závodního období, ale i obecně) a jaký prostor naopak věnuješ regeneraci?

Celý sport a obecně i existence na této planetě je o rozpoložení vlastních myšlenek. Souhlasím s tím, že stále se dá něco zlepšovat, a tak to funguje i v mé sportovní kariéře. Našel jsem si systém myšlenek, který mě žene neustále dopředu. Mám dlouhodobé, ale i krátkodobé cíle. Bez poctivé práce a správného myšlení by tento proces však nemohl fungovat. Snažím se stále dívat dopředu, to jde ale jen z momentů myšlenek, které se nachází v přítomnost. Potom může fungovat vše – trénink, regenerace, stravování, životospráva, pozitivní myšlení, ale i nevyhnutelná, dlouhodobá motivace.

Můj trénink se značně měnil a vyvíjel. Před pár lety jsem se majoritně soustředil na zimní skialpinistickou sezónu, ale to se před dvěma lety změnilo, když jsem si splnil všechny závodní cíle na území Slovenska a vážné závodění v zahraničí se mi kvůli nekvalitním podmínkám nedopařilo odstartovat. Od roku 2014 de facto konstantně celoročně trénuji s pár týdenními odpočinkovými obdobími – buď po letní, nebo po zimní sezóně – které zařazuji podle pocitů. Nemám striktní tréninkový plán. Řídím se čtyřtýdenní šablonou, kterou koriguji podle práce, subjektivity a okolnostmi, které ovlivňují můj tréninkový program. Pokud bych měl být konkrétnější, aplikuji vícero typů intervalů, co se časového trvání týče. Objemovou vytrvalostní přípravu mám rozdělenu v principu do dvou tréninkových zón. Snažím se do plánu zařadit silové i balanční cvičení a spoustu času věnuji strečinku. Velmi dbám na kvalitní, nerušený spánek. Na další regenerační procedury pak jednoduše již nemám prostor.

 

Z Vertikální kilometru Tatranská šelmaZ Vertikálního kilometru Tatranská šelma

 

Jaký je tvůj vztah k závodům v zahraniční – narážím konkrétně na SWS kategorii VK. V Limone si před dvěma lety skončil na 6. místě mezi velikány skyrunningu jako je Jornet, Zemmer, Molleto, Nadir a další. „Blýská se“ na Slovensku k lepším zítřkům, když tento rok byla založena Slovenská skyrunningová asociace? Víš podrobnosti o jejich plánech na následující sezónu?

Nemám informace, že by se blýskalo na lepší časy. Komunikace mezi mnou a asociací proběhla. Je skvělé, že konečně máme sérii závodů v horách i na Slovensku, ale potřebné finance stále scházejí. Toto je i důvod, proč se stále „flákám“ pouze na Slovensku. Nevím, kde je aktuální světová špička, ale nemyslím si, že můj výkon tehdy v Limone byl na hranici mých možností. Mám potenciál, se kterým se dají dosáhnout lepší výkony na VK i ve světové sérii, než jsem podal v Limone 2014.

Příští rok se tedy z řečených důvodů nechystáš vyjet do ciziny a zúčastnit se závodů ve skyrunningu, do vrchu, či na skialpech?

Dostal jsem nabídku od Slovenského atletického svazu do reprezentace v běhu do vrchu. Profily tratí jsou mírnější než na VK, ale i tak je to pro mne velmi lákavé a budu o tom uvažovat. Ve skialpinismu uvažuji o účasti na světovém šampionátu v Itálii koncem února. Odcestování bude podmíněno úspěšnou nominací, a také aktuální formou. Pokud budou na Slovensku dobré sněhové podmínky a podaří se mi kvalitně připravit, rád se Mistrovství světa zúčastním.

Kde vidíš hlavní nedostatky v horském běhu na Slovensku a co by si osobně zlepšil (kvalita/kvantita závodů, společné běžecké soustředění/kempy, lepší organizace asociací…)?

Celá tato otázka souvisí s financemi, které v tomto sportu na Slovensku nejsou. Myslím si ale, že kvalita závodů je na vysoké úrovni a i závodníci dosahují kvalitních výkonů. Začínají se ukazovat mladí talenti a to si myslím, je velmi dobře. Stále se zde najdou mladí lidé, kteří na sobě chtějí pracovat a ukázat ostatním zdravý životní styl. Není to postavené jen na extra výkonech, ale i na spontánní radosti z běhu a ze sportu všeobecně, který lidský organismus potřebuje.

Díky za rozhovor a mnoho zdaru v zimní sezoně!

Rozhovor připravil: Vojtěch Gawlas

Foto: archiv Jozefa Hlavča


12.12.2016, Vojtěch Gawlas


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů