Běžecká zranění

Vesele si běžíte a najednou špatně šlápnete, noha se vám stočí dovnitř a kotník ven. Buď nebezpečnou situaci vybalancujete, jen se trochu leknete a běžíte dál. V opačném případě skončíte na zemi s prudkou bolestí v oblasti kotníku a po chvíli se odbelháte domů. V horším případě se ale na nohu sotva postavíte, natož abyste někam šli. Pokud je to tak zlé, máte na několik týdnů o zábavu postaráno.

Prudká náhlá bolest ve svalu vás donutí zastavit a stěží se dokulháte zpět domů. Bolestivé místo oteče a pokud zrovna neležíte v příhodné pozici, tak s každým větším pohybem se zranění připomene.
Po delší přestávce v tréninku se rozhodnete dluh cviků dohnat a naložíte si dvojnásobné dávky. Druhý a další, a ještě několik dní poté se ovšem nemůžete hnout… Neboli toto jsou dva nejčastější typy poškození svalů, se kterými se většina běžců setkala.

Může běhání způsobovat bolesti zad? Rozhodnete se dát si pořádně do těla, ale druhý den cítíte podivnou tuhost v bedrech nebo vyzařující bolest do oblasti hýždí či kyčle? Máte ztuhlá ramena a píchá vás pod lopatkou? Nevzdávejte se a na běh nezanevřete. Máme pro vás pár tipů, jak na vaše záda vyzrát!

Ráno pociťujete nepříjemnou ztuhlost v oblasti Achillovy šlachy? Při běhu vás tam občas píchá? Vaše bolesti jsou přítomny už i při obyčejné chůzi? Zmáčknutí nebo jen dotek v této oblasti je bolestivý? S největší pravděpodobností vás dostihl jeden z největších postrachů všech běžců – zánět Achillovy šlachy.

Běh může být výborný koníček, prostor pro seberealizaci nebo třeba, ač to zní trochu protichůdně, útěk od dnešní výkonově zaměřené společnosti. Můžeme jej vnímat jako jeden z nejpřirozenějších pohybů. Na druhou stranu v porovnání s jinými sporty, jako je třeba plavání nebo cyklistika, je u běhu tělo vystavováno mnohem větším otřesům a je pro tělo invazivnější. A v důsledku dlouhodobého přetížení běžci (především amatérští) také častěji podléhají únavovým zraněním – například zánět okostice nebo dokonce únavová zlomenina. Jednou z oblastí, kde k takovýmto zraněním dochází nejhojněji, je oblast bérce – část mezi kolenem a kotníkem. Níže v článku vám zkusíme přiblížit nejčastější příklady těchto zranění a jak se s nimi vypořádat.

Ráno vás bolí první kroky, bolest vychází zespoda paty a rozlévá se do plosky směrem k prstům, při propnutí a napnutí špičky vás nepříjemně píchá, někdy vadí dlouhé stání? Je možné, že se u vás rozvinula plantární fasciitida.

Potíže s koleny, ranní ztuhlost Achillovy šlachy, píchání v plosce nohy či nevysvětlitelné bolesti zad… Ano, řeč je o strašáku snad každého běžce o běžeckém zranění. Bohužel i běh má svou stinnou stranu, kterou mnozí z nás zažili na vlastní kůži.
Zhruba polovina běžců bývá v rozmezí dvou let zraněna, což je dosti znepokojující.
Zajímá vás, jak často jsou běžci zranění, jaká část těla to nejčastěji odnese a jaké jsou rizikové faktory, které zranění mohou způsobit nebo naopak odvrátit?
Tento článek vás seznámí s výsledky běžeckého dotazníku, jehož se zúčastnilo téměř 400 českých běžců vytrvalců.

Zatím poslední díl ze série článků o únavovce vyšel už před poměrně dlouhou dobou, v srpnu. Mohli jste se v něm dočíst o tom, co přesně únavová zlomenina je, jak je možné ji diagnostikovat, za kým jít a co ne-dělat.

Únavová zlomenina je takový záhadný pojem. Hodně sportovců o ní už někdy slyšelo, ale nikdo moc neví, co to je, jak se dá taková věc pořídit a hlavně, co s ní pak ne-dělat.

Alespoň jednou si tím projdeme za náš sportovní život všichni – zranění, nucená pauza, pomalé návraty. Proto se v sérii tří článků budu komplexně věnovat zranění běžce. Na následujících řádcích popíši motivaci ke sportu to, co se děje zraněnému v hlavě. Ve druhém článku se zaměřím spolu s fundovaným odborníkem – masérem a budoucím ortopedem – na únavovou zlomeninu. Ve třetím a posledním článku se společně pokusíme popsat cestu rekonvalescence a pomalého návratu zpět mezi sportující.

Přečtěte si pokračování seriálu o nejčastějších běžeckých potížích a jak se s nimi vypořádat.

Holeně jsou častým bolestivým místem u běžců. Pojďme se společně podívat na to, co stojí za těmito obtížemi a jak je můžeme řešit bez toho, aniž byste se museli vzdát běhání.

V dobré běžecké speciálce se boty většinou vybírají na základě diagnostiky došlapu. Ta totiž neurčuje jen to, jestli máte pronační nebo neutrální došlap, ale dokáže také odhalit řadu asymetrií nebo odchylek ve stavbě chodidla i v technice běhu. Mimo jiné díky ní můžete předejít řadě problémů. Diagnostiku statickou i dynamickou představuje Zdeněk Dohnal z běžecké speciálky Best4Run.

Fyzioterapie je obor, ke kterému mnozí ještě nemají takovou důvěru, jakou by si zasloužil. Dokud si ji totiž člověk na vlastní kůži nevyzkouší, neví pořádně ani o co se jedná. Většina běžeckých zranění a problémů se ale právě díky odborníkům, fyzioterapeutům dá velmi rychle a efektivně napravit.

Po běhu vás začaly podivně bolet záda nebo ramena, zčista jasna se u vás objevilo skokanské koleno nebo syndrom iliotibiálního traktu (ITB)? Přemýšlíte, čím by to tak asi mohlo být, nic vás nenapadá. Jediné co jste udělali jinak než obvykle je to, že jste si vzali svůj nový běžecký batoh, ledvinku nebo triko. Záhada je vyřešena, nevhodné běžecké doplňky mohou způsobovat běžecká zranění.