Běžecká zranění

Konec? Ne, já se vrátím a se mnou přijde síla! Řekla si fyzioterapeutka Pavlína Kufová po nešťastném pádu. Jak se vypořádala s tím, že nemohla běhat ani chodit? Jak na to reagovala její malá dcera? Přečtěte si zajímavý běžecký příběh plný touhy a nasazení.

Už delší dobou vás při běhu obtěžuje podivná bolest v oblasti nártu a prstů? Váš stav se postupně zhoršuje a občas v tom nesnesitelně píchne? Pozorujete mírný otok v této oblasti a při zmáčknutí cítíte bolest? Skákat na jedné noze je nemožné? Bohužel, zdá se, že vás „doběhla“ únavová zlomenina druhého metatarsu.

Holeně jsou častým bolestivým místem u běžců. Pojďme se společně podívat na to, co stojí za těmito obtížemi a jak je můžeme řešit bez toho, aniž byste se museli vzdát běhání.

Ráno pociťujete nepříjemnou ztuhlost v oblasti Achillovy šlachy? Při běhu vás tam občas píchá? Vaše bolesti jsou přítomny už i při obyčejné chůzi? Zmáčknutí nebo jen dotek v této oblasti je bolestivý? S největší pravděpodobností Vás dostihl jeden z největších postrachů všech běžců – tendinitida Achillovy šlachy.

Může běhání způsobovat bolesti zad? Rozhodnete se dát si pořádně do těla, ale druhý den cítíte podivnou tuhost v bedrech nebo vyzařující bolest do oblasti hýždí či kyčle? Máte ztuhlá ramena a píchá vás pod lopatkou? Nevzdávejte se a na běh nezanevřete. Máme pro vás pár tipů, jak na vaše záda vyzrát!

Víte, jaká jsou nejčastější zranění, která běžcům hrozí? Připravili jsme pro vás přehled těch nejobvyklejších a to včetně příčin a prevence i cviků, které vám pomohou se jim vyvarovat.

Vesele si běžíte a najednou špatně šlápnete, noha se vám stočí dovnitř a kotník ven. Buď nebezpečnou situaci vybalancujete, jen se trochu leknete a běžíte dál. V opačném případě skončíte na zemi s prudkou bolestí v oblasti kotníku a po chvíli se odbelháte domů. V horším případě se ale na nohu sotva postavíte, natož abyste někam šli. Pokud je to tak zlé, máte na několik týdnů o zábavu postaráno.

Prudká náhlá bolest ve svalu vás donutí zastavit a stěží se dokulháte zpět domů. Bolestivé místo oteče a pokud zrovna neležíte v příhodné pozici, tak s každým větším pohybem se zranění připomene.
Po delší přestávce v tréninku se rozhodnete dluh cviků dohnat a naložíte si dvojnásobné dávky. Druhý a další, a ještě několik dní poté se ovšem nemůžete hnout… Neboli toto jsou dva nejčastější typy poškození svalů, se kterými se většina běžců setkala.

Ráno pociťujete nepříjemnou ztuhlost v oblasti Achillovy šlachy? Při běhu vás tam občas píchá? Vaše bolesti jsou přítomny už i při obyčejné chůzi? Zmáčknutí nebo jen dotek v této oblasti je bolestivý? S největší pravděpodobností vás dostihl jeden z největších postrachů všech běžců – zánět Achillovy šlachy.

Běh může být výborný koníček, prostor pro seberealizaci nebo třeba, ač to zní trochu protichůdně, útěk od dnešní výkonově zaměřené společnosti. Můžeme jej vnímat jako jeden z nejpřirozenějších pohybů. Na druhou stranu v porovnání s jinými sporty, jako je třeba plavání nebo cyklistika, je u běhu tělo vystavováno mnohem větším otřesům a je pro tělo invazivnější. A v důsledku dlouhodobého přetížení běžci (především amatérští) také častěji podléhají únavovým zraněním – například zánět okostice nebo dokonce únavová zlomenina. Jednou z oblastí, kde k takovýmto zraněním dochází nejhojněji, je oblast bérce – část mezi kolenem a kotníkem. Níže v článku vám zkusíme přiblížit nejčastější příklady těchto zranění a jak se s nimi vypořádat.

Ráno vás bolí první kroky, bolest vychází zespoda paty a rozlévá se do plosky směrem k prstům, při propnutí a napnutí špičky vás nepříjemně píchá, někdy vadí dlouhé stání? Je možné, že se u vás rozvinula plantární fasciitida.

Potíže s koleny, ranní ztuhlost Achillovy šlachy, píchání v plosce nohy či nevysvětlitelné bolesti zad… Ano, řeč je o strašáku snad každého běžce o běžeckém zranění. Bohužel i běh má svou stinnou stranu, kterou mnozí z nás zažili na vlastní kůži.
Zhruba polovina běžců bývá v rozmezí dvou let zraněna, což je dosti znepokojující.
Zajímá vás, jak často jsou běžci zranění, jaká část těla to nejčastěji odnese a jaké jsou rizikové faktory, které zranění mohou způsobit nebo naopak odvrátit?
Tento článek vás seznámí s výsledky běžeckého dotazníku, jehož se zúčastnilo téměř 400 českých běžců vytrvalců.

Zatím poslední díl ze série článků o únavovce vyšel už před poměrně dlouhou dobou, v srpnu. Mohli jste se v něm dočíst o tom, co přesně únavová zlomenina je, jak je možné ji diagnostikovat, za kým jít a co ne-dělat.

Únavová zlomenina je takový záhadný pojem. Hodně sportovců o ní už někdy slyšelo, ale nikdo moc neví, co to je, jak se dá taková věc pořídit a hlavně, co s ní pak ne-dělat.

Alespoň jednou si tím projdeme za náš sportovní život všichni – zranění, nucená pauza, pomalé návraty. Proto se v sérii tří článků budu komplexně věnovat zranění běžce. Na následujících řádcích popíši motivaci ke sportu to, co se děje zraněnému v hlavě. Ve druhém článku se zaměřím spolu s fundovaným odborníkem – masérem a budoucím ortopedem – na únavovou zlomeninu. Ve třetím a posledním článku se společně pokusíme popsat cestu rekonvalescence a pomalého návratu zpět mezi sportující.