Petr Jan Juračka

Půlmaraton! Anebo rovnou celej maraton! Přesně tyhle dvě běžecké vzdálenosti má jistě většina z nás spojené se závody. S hromadnými akcemi, na které se dlouho trénuje a na jejichž konci se fotí s čokoládovou medailí v zubech povinný snímek na sociální sítě. Pro mě osobně jsou však tyhle dlouhé výklusy od jistého momentu spojeny spíš s dobrodružstvím a „běžeckou turistikou“. Stalo se to loni, v základním táboře pod vrcholky kolumbijských hor, ze kterých jsme akorát slezli předchozího dne.