Hodinky Garmin245 FR. VO2Max z hodinek 58, a při testu naměřeno 70,6. Takže hodnoty z hodinek (Garmin) bych bral velice orientačně.
Ano je to i logické. Já teda hodnotu Training Effect uplně nesleduji, ale toto číslo říká něco o tom "jak těžký" pro běžce byl trénink. Vychází z hodnoty VO2Max a taky hlavně z úrovně tepové frekvence v průběhu daného tréninku a obvykle pokud se vám zvedne VO2Max, tak při stejném tréninku (vzdálenost a tempo) budete mít s velkou pravděpodobností nižší tepovou frekvenci.
I když běháte "málo" a pořád stejnou trasu a pořád přibližně stejnou intenzitou, i tohle vám do nějaké úrovně zvedá kondici i VO2Max. Když jste v lepší kondici (budete mít vyšší VO2Max), tak pokud poběžíte stejnou trasu stejně rychle, obvykle budete mít nižší tepovou frekvenci. No a od toho se odvíjí training effect. Pokud poběžíte stejnou vzdálenost stejným tempem, ale na nižší tepové frekvenci, bude pro vás mít tento trénink nižší zátěž (efekt) než dříve když jste začínal. Pokud byste tak chtěl dosáhnout stejného tréninkového efektu jako dříve, bude nutné běžet rychleji, abyste měl tepovou frekvenci na stejné úrovni jako dříve.
Ono se to nezdá ale ve spoustě testů co jsem viděl, vychází právě u Garminů vypočtená VO2Max překvapivě docela přesně.
Mě hodinky ukazují VO2Max většinou okolo 70. Nejsem profi, ale určitě se nepočítám mezi hobby běžce, kteří si chodí zaklusat.
Běžně mimo soustředění naběhám 70-80km/týden, ovšem docela dost jsou z toho intenzivní tréniky (např. 5+3+2+2km třeba v tempech 3:30-3:15/km s 3 minutovou pauzou, nebo tempové běhy např. 12km (3:30/km).
Na těch tempáčích je to znát asi nejlíp. Po týdnu se jde to stejné ale celé o 5s/km rychleji ale tepovku mívám stejnou jako předchozí týden, takže je na tom vidět to zlepšení,
Ahoj, jdu sem s prosbou o radu. Před 4 lety jsem běhala na moje možnosti docela dobře (5 km v terénu za cca 30 min). Po porodu ale nejsem fyzicky vůbec schopná se k běhání vrátit. Nepřibrala jsem skoro nic, ale nedokážu se při běhu odrážet nohama. Pokud zaberu, začnou mě bolet kyčle a mám dojem, jako by mi někdo nohy z kyčlí vytahoval ven z těla. Dříve to bylo spojené i s ostrou řezavou několikadenní bolestí šikmého svalu vedoucího přes stehna (i při popoběhnutí 50 metrů na tramvaj), ale na to jsem dostala na fyzioterapii cvičení a asi za 2 měsíce cvičení se to spravilo. O schopnost udělat s přestávkami 50 dřepů bez následné několikadenní ostré bolesti ve stehnech jsem bojovala 2 roky. Teď už to konečně jde. Myslela jsem nejdříve, že je to následek velkého rozestupu břišních svalů, ale škvíra se po roce cvičení stáhla na cca 1,5 prstu šířku a doktorka tvrdí, že toto už není potřeba řešit. Břicho cvičím pravidelně, pravidelně bez bolesti lezu na umělé lezecké stěně docela těžké věci, shyby také udělám bez bolesti, rotoped je taky v pohodě. Ale při běhu nohy neposlouchají ani trochu. Fyzioterapeutka mě nechala posilovat svaly kolem kyčelního kloubu, ale mám dojem, že cvičení nemá žádný efekt na nic.
Pokud byste někdo měli podobnou zkušenost a dovedli poradit, co s tím, byla bych moc ráda, chtěla bych se k běhání vrátit.
Ahoj, nejsem doktor, ale ze svých zkušenosti mi připadá, že budeš mít natažený vazivo nebo úpony v noze. Muže to byt způsobeno více faktory. Jeden z nich může být přetrénovanost - jak dlouho už takhle běháš? Druhý důvod, který mě napadá, muže byt ten, že nerovnoměrně zatěžujes onu bolavou nohu. Lajcky řečeno, když běžíš, tak svou nesprávnou technikou došlapu dochází k neustálému přetížení nohy. Zkonzultuj s někým svou techniku běhu. Muže to byt také problém držení těla při běhu. Doporucuji, aby ses pozorovala při běhu, zda neuvidis sama nějakou disbalanci (nevyvazenost) při svém běhu a zaměřit se na ni případně. Na závěr ti doporucuji se po každém běhu řádně protáhnout. A taky odpocinek. Tělo není stroj. :) Snad jsem ti trochu pomohl. Libor
Jen bych do výčtu oblečení doplnil neprofukové vestičky - super jako 2-3. vrstva, lehčí než větrovka a i menší. Vlastně pokud je třeba další vrstvy, bundu/větrovku s dlouhým rukávem beru až tak při -10°C, jinak si vystačím s vestičkami.
Dobrý den,
mám momentálně stejný problém. Nikdy se mi to nestávalo. Loni v zimě jsem běhala i když bylo 0°C a nic. Letos -
běh při 10°C, dojdu domů a začne mě šimrat v nosu a spustí je "rýma" jak trám. Navíc mám takový citlivý nosík, že po pár zasmrkání vypadám jak kdybych šňupala a nos se mi sloupe jak had :( Oblečená při běhu jsem dobře. Nevím co s tím.
Dobrý den, mám úplně stejný problém. Stává se mi to jen, když je chladno a pouze po běhu, ale jen občas. Asi do 15 minut, co se vrátím domů mě začne dráždit v nose a nutit k neustálému kýchání, je to opravdu jak alergie. Je to hrozně nepříjemné, z nosu mi teče jak z vodovodu, ale jen z jedné nosní dírky. Někdy i svědí oční koutek. Napadla mě souvislost s krční páteří, podráždění nějakého nervu😔 někdy už vypadá, že to ustává a pak jemně pohnu hlavou, v nose zalechtá a spustí se to nanovo😀Nic mi na to nepomáhá, jen jednou jsem šla do sauny a to mi určitě udělalo líp.
Během karantény jsem viděl hodně lidí. Věřím, že karanténa je pro každého jedna a měli by ji všichni dodržovat. Na stadionu jsem viděl mnoho sportovců, kteří nedodržují izolační režim. Myslím, že sankce za skutečnou izolaci jsou normální, protože pravidla jsou stejná pro všechny. Začal jsem šetřit na všechno, web mi pomáhá s tímto: „https://pujckytipy.cz/“. Proto nespadejte na pokuty a ukládejte správně. Děkujeme za sdílení tohoto článku, přeji hezký den!
Vše je o technice. Samozřejmě mají nespornou výhodu ti, kteří v dětství skákali panáka. Nevýhodu ti, kteří si dali panáka. Dle mých vysoce odborných výpočtů se dá počítat s dvojnásobkem času - pokud budete skákat po jedné noze tempem 6 min/km, odpovídá to 3 min/km běhu po dvou.
Super :) https://www.svetbehu.cz
Ahoj Peťo, si zkušený dlouholetý sportovec, takže nějaká nastřádaná vytrvalost v tobě je. To, že po zimě, kdy jezdíme na lyžích, skialpech a běháme v měkkém sněhu nás po přechodu na "pevnou" zem bolí stehna, holeně atd. je samozřejmé. Chce to ale poslouchat tělo a včas ubrat a nahradit pár tréninků jinou aktivitou (kolo), aby si přetížené partie odpočinuly.
K tvojí otázce zda zařazovat do tréninku dlouhé běhy 60-70km, já říkám ne. Ať chceš, nebo ne, tak při tak dlouhém tréninku už ničíš tělo a efekt je téměř nulový. Já raději zařazuju více delších tréninků po sobě. V praxi si například rozdělím délku závodu (100km) do tří tréninkových dnů po sobě, které mají různou náplň (rychlost, síla, tempo) a čtvrtý den cyklu jdu nejdelší trénink, ale volně a málo kdy to přesáhne 40km. Já jdu spíše cestou kvality, než kvantity a myslím si, že v tvém případě, jak tě znám je to taky cesta, jak se posunout.
