BĚŽECKÉ OSOBNOSTI

POSLEDNÍ DISKUSE

KRISTÝNA JUNKOVÁ - lékařka, matka, maratonská běžkyně, ale i triatletka: "Běh byl a je časově nejefektivnější sport"

KRISTÝNA JUNKOVÁ - lékařka, matka, maratonská běžkyně, ale i triatletka:

Kristýna se dříve věnovala jachtingu, ze kterého si do běhu přinesla fyzickou i psychickou odolnost. Běhání je pro ní životním stylem. K tomu všemu je Kristýna lékařka a matka. Přesto všechno denně zvládne naběhat i 15 - 25 km. Nejraději má závody kolem maratonů, za sebou ale má i ultra distance a 1/2 ironmana s velmi slušným výsledkem.



Běh byl a je časově nejefektivnější sport

Jak ses k běhání dostala?

Běhám již od sedmé třídy základní školy. Běh byl vždy mým základním doplňkovým sportem k těm ostatním, díky němu jsem získala dobrou fyzickou kondici, kterou jsem postupně vypracovávala dál a dál. Před během byl mým srdcovým sportem jachting. Na lodi jsem začínala v 5- ti letech. Je to drsný a náročný sport, nejen fyzicky, ale i psychicky. Kolikrát dá jen zabrat překonat vnější síly, které brání optimálnímu výkonu, běh je proti tomu snazší.

Všechno do sebe ale zapadalo jako skládačka, dodalo mi to neskutečnou sílu a morál pro celý můj další sportovní i všední život. Dále jsem navštěvovala plavecký a lyžařský klub. S rodiči jsme trávili všechen volný čas mimo jachting většinou na horách, v zimě na lyžích, v létě na horském kole. Pravidelně jsme dělali cyklo- výstupy do 2-3 000 metrů na nějaký vrchol, kam jsme šlapali celý den a posléze jsme to za půl hodiny sjeli dolů kozí stezkou. Na kole jsem trávila docela dost času, nicméně jeho nedostatek časem (práce a později rodina) mi dostal ze sedla dolů. Běh byl a je časově nejefektivnější sport.

 

Jaké byly běžecké začátky?

Běhala jsem hlavně do práce a z práce, abych si vyčistila hlavu. Bohužel či vlastně bohudík jsem si vybrala povolání (lékař), ve kterém tohle bylo potřeba opravdu každý den, takže jsem běhala a běhala dál a dál, postupně přidávala kilometry a občas jsem si zaběhla nějaký malý lokální závod (např. kardioběh). Výsledky nebyly špatné, nicméně neměla jsem další větší potřebu se v tomto směru realizovat a spíše jsem se zaměřovala na kariéru pracovní.

 

Bylo pro tebe skloubení mateřství a běhu obtížné?

Mateřství bylo velkou výzvou. Už na začátku jsem věděla, že nechci výkonnostně spadnout, a přemýšlela jsem, jak to využít naopak. Neběhala jsem, ale chodila denně 15-30 km a hlavně do kopců, vystoupala téměř na všechny české hřebeny. Porodíce hned jsem si šla koupit chariot a hned po šestinedělí začala opět běhat. Šlo to zpočátku hůř, protože svaly byly oslabené, měla jsem ale spousty volného času, oproti tomu, co jsem byla v běžném pracovním nasazení zvyklá, tak jsem se snažila to využít.

Běhy s kočárkem až dvakrát denně mi dávaly neskutečnou sílu a skvělý pocit, doma jsem skoro nebyla, pořád v pohybu, ráno na jednom konci Plzně, odpoledne na druhém… mezitím jsme kojily na lavičkách v parku a jedli svačinu. Takhle jsem naběhala denně na jednou či nadvakrát 15-25 km. Pak jsem začala mít pocit, že se potřebuji po mateřské socializovat a běh mi přišel jako to nejlepší řešení, opravdu mi to chytlo. Byla jsem zvědavá, jak na tom teď budu a vyhrála první, druhé, třetí závody v ženách a už to začalo…..

 

Běh je pro mě životní stylBěh je pro mě životní styl

Při běhu se cítím přirozeně a mám dobrý pocit

Co máš na běhu nejradši?

Běh mě baví jako takový. Když běžím, přijdu si přirozeně a cítím se dobře. Nemám striktní tréninkový plán, pro mě je prioritou rodina a práce.  Pro běh využívám volný čas, tak jako před tím, především z práce a do práce. Běžím tudy, kudy potřebuji a tréninky přizpůsobuji svým možnostem. Když mám ale více času, neváhám, už jsem v lese a běžím na kopec….

Tak, jako cyklista jsem preferovala spíše kolo horské, stejně to mám i s běháním. Preferuji spíše běhy terénní nebo horské delších distancí (40-60 km), do kopce s technickými seběhy a pěknou přírodou na dohled. Kratší, rychlejší závody mě vyčerpávají více, také mám před nimi větší stres, protože už od začátku vím, že budu muset běžet rychle.  Maratony běhám v terénu, proto nemám dosud žádný silniční na svém běžeckém kontě.

Silniční půlmaratony občas běhám, zejména tady u nás v Plzni, ale beru je spíše jako rychlý vytrvalostní trénink. Krátké tratě 5-10 km si také občas dám, ale se stejným motivem jako ten půlmaraton, prostě rychlý trénink. V podstatě mi o ty čísla/časy ani moc nejde, závod vždycky hodnotím celkově, podle pocitů, kterém během něj mám, pomalejší tempo/ delší vzdálenost mi vyhovují více, umím se ale kousnout i na kratší vzdálenosti.

 

Čtyřicet až šedesát kilometrů, to už je prakticky ultra, lákají tě?

V posledních letech mi táhlo na ultra, pořád jsem se ale nemohla k tomu odhodlat, měla jsem jako matka respekt a obavy z pozávodního vyčerpání ("kdo se pak druhý den postará o dítě, když nebudu moci chodit?"). Posléze mi začala trápit levá Achilovka, kde se mi udělal zánětlivý uzel, který bolel po každém delším či intenzivnějším běhu a trápil mě v podstatě celou minulou sezónu. O to mi ale víc běh přirostl k srdci a nechtěla jsem se ho vzdát, bojovala jsem všemi prostředky a úspěchy mi těšily o to víc. Nicméně jsem už moc nezrychlovala, ke zrychlení mi vlastně dovedla moje pata.

Uvědomila jsem si, že není možné pořád dokola jen bezhlavě běhat, jak se mi zlíbí, ale že je nutné míti nějaký tréninkový plán a dodržovat aktivní i pasivní regeneraci.  Začala jsem hodně plavat, posilovat střed těla, jezdit na kole i na silničním. Přes léto jsem běžecké závody nahradila triatlony, vyhovovaly mi spíše závody delších distancí tipu ½ Ironman, kde jsem dosáhla poměrně dobrých časů i umístění v mezi ženami.

Během tohohle období jsem také aktivně léčila svoji patu, tak, abych mohla na podzim realizovat svůj sen - ultra. O zážitcích z ultra jsem ráda poslouchala klidně celé hodiny, to, že to uběhnu jsem věděla už dávno a na můj první závod jsem se neskutečně těšila. Bylo to na Baroku 2017 v září, kdy jsem uběhla 100 km za 10 hodin 43 minut 1. žena, celkově 5. i s muži. Když jsem uběhla moje první ultra připadala jsem si, jako bych právě vystoupila z ocelové lávy, nohy byly těžké, ale ten pocit v hlavě nepřekonatelný, teď už mi vážně nic nezastaví.

Tenhle pocit je ve Vás poměrně dlouho, máte strach běžet další závod, abyste o něj nepřišli, bohužel to přijít musí a byl čas tu stovku zase „rozběhat“…šlo to ztuha, ale dala jsem to a o měsíc později jsem běžela silniční půlmaraton, kde jsem byla jen minutu za svým osobním časem. Hodně mi pomohlo i skupinové běhání, ke kterému jsem se dostala díky svým přátelům, společné výběhy jsou fajn, díky nim je také prostor předávat si i další informace, což je pro ambiciózní běžce důležité.

Na závod se jednoduše těším

Jak a čím se motivuješ před závodem?

Před závodem mám sice své rituály, nějak zvlášť se ale nepřipravuji. Na závod se jednoduše těším. Těším se na hezkou trať, proběhnutí, na společenskou událost, závodní atmosféru, přátele, pozávodní pokec + doplnění tekutin a dobré jídlo. Výsledkem se před závodem nějak nestresuji. Den před nebo ráno si v klidu připravím svoje věci, nezapomenu na ultravestu, pěkně se upravím, vyberu z šatníku slušivý běžecký komplet a jdu. Je to pro mě hlavně společenská událost, závodění a motivaci v podstatě neřeším, mám to v krvi, odstartuji a už mi stoupá adrenalin a makám co nejvíc to jde.

 

Jaké jsou tvoje nejoblíbenější závody?

Preferuji lokální závody v okolí Plzně. K mým nejoblíbenějším patří série závodů Hannah Pilsen Trail, kterou jsem absolvovala celou poslední dva roky a letos běžím zas. Jsou to po většinu terénní běhy se středním převýšením, kde si vybírám obvykle maratonskou trať. Dále Barokomaraton, Forrestova série závodů, Norbiho 12.

 


 

Vítězství na prvním ultra - BarokomaratonVítězství na prvním ultra - Barokomaraton

Při závodě jím vlastní müsli, poslední kilometry se ale těším na pivoPři závodě jím vlastní müsli, poslední kilometry se ale těším na pivo

Cílová z Baroko maratonuCílová z Baroko maratonu

Podívejte se na další fotografie k článku...

 


 

Pomalejší běhy střídám s rychlostním tréninkem, důležité je oboje

Jaký je tvůj týdenní tréninkový objem?

Můj týdenní objem se pohybuje mezi 80-100 km. Před delším závodem či v odpočinku 40-50 km. Ročně to pak dělá v součtu okolo 4-4500 km. Dvakrát týdně plavu dohromady cca 3000 – 5000 m, v létě na kole najezdím okolo 2000 km, někdy více.

 

Co je podle tebe nejdůležitější součást tréninku?

Dostatečný objem, vytrvalost, tyto pomalejší běhy občas prostřídám s rychlejším tréninkem, který je stejně tak důležitý.

 

Tvoje nejoblíbenější běžecké oblasti?

Mám ráda běh v terénu, do kopce a stejně tak i seběhy. Pohybuji se převážně v okolí Plzně, nejčastěji tedy běhám do vrchu na Krkavec, dále Radyni, Chlum, když mám více času přiblížím se autem a vyběhnu na Radeč, Žďár, Čilinu, Vysokou... dále ráda běhám v okolí řeky Berounky. Na rychlejší tempové běhy využívám většinou cestu domů z práce v okolí řeky Radbuzy, kde je zpevněná cyklostezka.

Během závodu jím vlastní vyrobené müsli, po doběhu se ale nejvíc těším na pivo

Jak se stravuješ?

Před závodem preferuji domácí stravu, večer před se snažím doplnit tekutiny a minerály, jím spíše sacharidy, ale i bílkoviny, ráno před závodem hlavně sacharidy, před delším během zase i bílkoviny. Ideální je dát si tvaroh, musli a ovocný koláč. Nemohu si odpustit kávu, pro mě je důležitý stimulant a stabilizátor osobní pohody, jelikož si dávám kávu latte 3-4 x denně, začala jsem v poslední době nahrazovat běžné mléko sójovým či ovesným, kvůli nadměrnému příjmu laktózy.

Během závodu jím většinou vlastně vyrobené musli tyčinky ev. gely, po těch ale mívám průjem. Dále pak tekutiny, ovoce, solné tablety, tablety s rychlými sacharidy ev. colu. Po závodě to zas až tak neřeším, jím, co kde je k dispozici, hlavně ovoce, něco teplého např. polévku a dále pak nějaké jídlo. Tradičně si dávám po doběhu pivo, na to se těším, chuť na něj mi v podstatě žene vždy posledních pár až desítek kilometrů do cíle.

 

Využíváš nějaké gely nebo doplňky stravy?

Gelům se snažím v poslední době spíše vyhnout, kvůli zažívacím obtížím (průjem, bolesti břicha), mám jich ale v zásobě vždy pár, protože jsou skutečně rychlým zdrojem energie a prakticky se při závodě jí resp. pijí. Gelů jsem ozkoušela už řadu, nejvíce mi zachutnal karamelový či čokoládový od značky GU. Od stejné značky kupuji i iontové nápoje a jiné malé svačinky na závod, iontové nápoje nejsou tak přeslazené. Mám-li čas, připravím si sladké či slané tyčinky z vlastních zdrojů.

 

Jsi vegetarián nebo vegan?

Maso moc nejím, protože na něj nemám takovou chuť, vegan ani vegetarián ale nejsem. Vím ale, že potřebuji bílkovinu, proto čerpám i z alternativních zdrojů, takže vlastně kupuji veganské jídlo. Úplně nejraději mám italskou a francouzskou kuchyni, mým oblíbeným jídlem je francouzský koláč, dále těstoviny, pizza, cuketa na milion způsobů,  sýry - hlavně kozí, miluju čerstvá a sušená rajčata a hodně olivového oleje...na vše, denně tak 1 dcl. K tomu 2 dcl bílého vína. Po výkonu mám ale nejraději pivo.

V horách jsem od mala trávila hodně času a terénní závody jsou mi bližšíV horách jsem od mala trávila hodně času a terénní závody jsou mi bližší

Můj běžecký botník nabyl nebývalých rozměrů - baví mě zkoušet

Jaké jsou tvoje oblíbené boty?

Dříve jsem milovala boty značky INOV-8, které jsem z nohy sundávala v podstatě jen do postele, můj botník nabyl neskutečných rozměrů, bavilo mi zkoušet nové boty. Nová bota byla pro mě vždy inspirací k lepšímu výkonu. Díky mé Achilovce jsem se snažila najít více tlumenou obuv. Od podzimu 2017 běhám v botách značky SALMING, do terénu používám boty Trail 3 a 5, jako „univerzálku“ na všechny povrchy vč. silnice a to i pro tempový běh používám botu  EnRoute, se kterou jsem nadmíru spokojena. Rozdíl tlumených bot cítím na svých chodidlech. Poslední dva roky spolupracuji s běžeckou speciálkou RUNLAND v Plzni, která mi poskytuje částečnou podporu. Snažím se motivovat další běžce a běžkyně, pomáhat v obchodě i na sociálních sítích.

 

Bez jakého vybavení se neobejdeš, co bys doporučila ostatním?

Základem jsou určitě dobré boty a oblečení z kvalitního materiálu, který je příjemný, neškrábe a plní funkci, dále pro mě nepostradatelnou věcí je batoh, já osobně bez něj neudělám ani krok, poslední dva roky jsem si místo batohu oblíbila více objemnou ultra vestu (od Salomonu), vejde se mi sem mobil, klíče, drobná svačinka, náhradní triko či nepromokavá bunda. Na delší závody je zde dostatek místa pro veškeré potřebné vybavení např. thermofolie, čelovka, náhradní oblečení, nepromokavá bunda, a výživa.

 

Děláš nějaké doplňkové sporty?

Horská a silniční cyklistika, plavání. V zimě miluju běžky (skate), sjezdové lyžování, skialpy, horskou turistiku mohu celoročně.

 

Pracuješ jako lékařka, cítíš, že tě povolání nějak ovlivňuje v běhu nebo v perspektivě vnímání obecně?

Pracuji jako lékař zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, součástí mojí pracovní deformace je, že mi běhají v hlavě katastrofické scénáře toho všeho, co se může kolem mě potencionálně stát a jak budu postupovat krok po kroku. Stejně tak to mám i při běžeckých závodech, kdy jsem neustále na pozoru a přemýšlím kdy kde kdo zkolabuje. Nicméně i přes to se snažím nedát na sobě nic znát a hýřím vtipy a. tím se snažím rozbít i všechen předzávodní a závodní stres okolo mě.
Jaké závody letos plánuješ?
Letos mám v plánu další zajímavé závody mimo těch regionálních Ještěd SKYRACE a UTMB v Bavorském lese, na ten se těším, z delších pak Slapy a Baroko, také bych chtěla dát letos silniční maraton, abych měla nějaký ten referenční čas.

Osobní rekordy

Půlmaraton: 1:27 /půlmaraton Plzneňského kraje

10 km: 41 min / Vaše liga Plzeň

5 km: 19 min / Vaše liga Plzeň

Největší úspěchy

Moje nejlepší časy v roce 2018: Pilsen Trail Krkavec 42,5km/620m - 3:23, Barokomaraton 100km/ 1800m - 10:43, Trail Maniacs Slapy 61 km/2400 - 6:28, Pilsen Trail Letkov 44km/1250m - 3:40, Pilsen Trail Radeč 48km/ 1370m - 4:26. Ve všech uvedených jsem byla vyhlášena 1. žena.

Cením si všech pěkných časů, které se mi kdy povedly, a hlavně toho, že jsem zdravá, mohu závodit, a že mám k tomu dostatečnou podporu z mého okolí a rodiny.

 

Děkujeme za rozhovor a držíme palce, ať běh nadále přináší radost! :)

 

/fotografie: archiv Kristýny Junkové/


26.03.2018,


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů