Jak dlouho trvá kohoutovi z českotřebovské pověsti, než uletí 5 km? Tak to netuším. Ale zato vím, za kolik jsme uběhli již 34. ročník závodu Běh na Kozlovský kopec (BNKK34) . Dne 15.6.2025 jsme proběhli do cíle novou nafukovací bránou a nejrychlejším mužem se stal Jáchym Kovář z Mizuno team s časem 17:55, nejrychlejší ženou rovněž bez překvapení Hanka Stružková Švetková z AK Račí údolí za 21:41.
Celkem 59 mužů a 18 žen v pětikilometrové silniční bitvě nastoupalo přibližně 230 metrů. Letošní ročník přinesl rovnou 2 novinky…organizátor AK ISCAREX vyhlásil výsledky závodu poprvé v cíli u restaurace – Chaty Maxe Švabinského, což jsme s kamarády soupeři využili k obědu. Druhou novinkou se stal závod na 400 metrů do vrchu (25m +) s právem startu pro 10 nejrychlejších mužů a 10 nejrychlejších žen z hlavního závodu. Tam kraloval rovněž Jáchym Kovář (1:08), ale z žen pro změnu vítězí Šárka Klaclová z Strange training (1:17) . Hlavní závod tradičně přinesl body do 2 běžeckých pohárů a to do ISCAREX poháru 2025 a do Krakonoš Českého poháru v běhu do vrchu.
3 otázky na šéfa vedoucího organizačního týmu Jana Vetchého
Jak prožíváš atmosféru jako úspěšný závodník, když závod organizuješ, ale neběžíš?
Atmosféru závodu si umím užít v obou rolích – jako běžec a závodník, který se postaví na start po týdnech tréninku v očekávání, jaký výkon nakonec podá, tak i v roli organizátora s časomírou, nebo startovní pistolí v ruce, kde zase v napětí sleduji, kolik závodníků na závod dorazí a jak se jim v závodě povede. V obou případech se snažím podat co nejlepší výkon, aby výsledek odpovídal úsilí, které jsem do tréninku či příprav závodu vložil. Jsou to vlastně dost podobné role, jen z organizace závodu má radost nakonec více lidí. Když se jako závodník postavím na start, tak běžím a závodím pro sebe, jako organizátor závodu se snažím doručit radost z běhu a závodu hlavně druhým. Je to velmi obohacující zkušenost, protože pak si jako závodník opravdu cením toho, když je závod dobře zorganizovaný a „myslí“ především na závodníky – o to se také při organizaci Běhu na Kozlovský kopec snažíme – závodníky mít na prvním místě.
Kolik lidí zahrnuje organizační tým závodu?
V prvotní fázi příprav závodu, řekněme měsíc před závodem, je to především taková rodinná záležitost – závod připravujeme v plus mínus třech až čtyřech lidech s manželkou Adélou a jejími rodiči Magdou a Alešem. Je to především o přípravě podkladů, základním plánování kdy, kde, kdo co a jak 🙂 a komunikaci s různými subjekty – s úřadem, s vlastníky prostor a materiálu apod. Samotná organizace den před závodem a pak v den závodu už ale zahrnuje daleko více lidí. Letos se nás sešlo 16, všichni jsme byli v podstatě členové našeho klubu AK ISCAREX, nebo naši rodinní příslušníci. Organizace proběhla na jedničku, každý udělal maximum pro to, aby se závod vydařil. Bez adekvátního počtu organizátorů, který je právě někde kolem 16 lidí, by BNKK nešel zorganizovat – rozhodně ne v takové podobě, jakou jsme od letošního ročníku pro ty následující. Takže jsem velmi rád a vděčný za to, že se ve svém volném čase dokážeme v takovém počtu sejít a uspořádat kvalitní závod s příjemnou atmosférou.
Co by tě jako organizátora potěšilo v dalším ročníku BNKK?
Toho by bylo (smích). Nejvíce by mě ale potěšilo, kdyby jezdilo na závody více závodníků – a to především závodníků mladších generací. Bohužel pozoruji, že právě mladé generace (a teď nemyslím děti, spíš dorost, juniorské kategorie a pak dospěláky, řekněme, do 23 let) na podobných regionálních závodech často chybí. Zvláště pak na závodech v běhu do vrchu. A to je opravdu velká škoda. Přitom právě v běhu do vrchu je dnes velká šance prosadit se a třeba se časem dostat i do reprezentace a na tím pádem na evropské a světové akce – narozdíl třeba od silničních běhů nebo dráhy, kde je konkurence mnohem větší. Aktuálně drží český běh do vrchu pomyslně nad vodou spíše zkušené třicátnice a třicátníci, mladé naděje prozatím v reprezentaci vidět nejsou. Ale zpět k závodu. Letos jsme udělali na BNKK několik změn – navýšení prize money, přesunutí zázemí na vrchol Kozlovského kopce do prostoru cíle, přidali jsme vložený vrchařský sprint apod., které se, myslím, povedly a mohly by vést k tomu, že v dalších letech dorazí závodníků o trochu více, a to i snad těch mladších. Kdyby se tohle podařilo, bylo by to skvělé.
3 otázky na nejrychlejší ženu Hanku Švestkovou Stružkovou
Máš nějaký vzkaz pro ženy a dívky začínající závodnice?
Ať se z běhu radují, ať jsou trpělivé a trénink navyšují postupně podle toho jak naslouchají svému tělu.
Když do vrchu, tak raději po asfaltu nebo terénem?
Rozhodně terénem!
Pokud se účastníš lokálního českého závodu, potěší na bedně více medaile, diplom, víno nebo kvalitní doplněk výživy?
Kvalitní doplněk výživy určitě potěší, a když je v obálce příspěvek na cestu a startovné, je to taky fajn.
3 otázky na absolutního vítěze Jáchyma Kováře
Pokud se účastníš lokálního českého závodu, potěší na bedně více medaile, diplom, víno nebo kvalitní doplněk výživy?
Nejvíc mě těší samotná účast a možnost podpořit lokální závod. Pokud bych si měl vybrat jednu z těchto tří možností, asi bych zvolil víno. I když ho sám nepiju, vždy s ním někomu udělám radost. Medailí a diplomů mám doma už spoustu a doplňky výživy mám skvělé od Epigemic a Edgar Power.
Umíš si představit, že bys závod neběžel, ale organizoval?
Myslím, že ano. V hlavě mám už pár nápadů na vlastní závod, takže kdo ví. Třeba se mi je jednou podaří zrealizovat.
Vzpomínáš si na svůj první Běh na Kozlovský kopec v roce 2012?
Ano, vzpomínám. Tehdy jsem byl ještě dorostenec, ale závodil jsem v juniorské kategorii, kterou se mi podařilo vyhrát.
