Cyklistiku mnozí běžci milují a považují ji za dobrý kompenzační sport. A když cyklistiku spojíme s během, vznikne nám duatlon. Není třeba o duatlonu jen mluvit, obzvlášť, když je možnost si jej i vyzkoušet. A třeba rovnou na Mistrovství České republiky na 35.ročníku Žamberského duatlonu, který pořádal 3D Fitness Race Team a SVČ Animo v sobotu 20. 9. 2025.
Srdce bojiště,… registrace, občerstvení, start, cíl i depo ležely s laskavým svolením šlechtické rodiny Parish v zámeckém parku východočeského Žamberku.
5 km běh +20 km kolo +3 km běh
Jako první na řadu přišel tříokruhový běh o délce 5km. Nenáročná, ale svižná trať po parkových cestách po i trávě. Zatáčky ani pár kamenných schůdků nás nezaskočily.
V depu závodníci naskočili na kola a prolétli dvouokruhovou 20km trať vedoucí po silnici Lukavice/Žamberk. Rovinu jsme na kole hledali, ale nenašli.
Poté hurá zpět do zámeckého parku bojovat ve druhém dvouokruhovém běhu v tentokrát kratší délce 3 km. Tady jsem se jako nováček hrubě přepočítal. Zdřevěnělé nohy přestaly poslouchat a neschopné běhu je dalo hodně práce přemluvit, aby začaly makat.
Už jsme v cíli, je krásný slunečný den, odevzdáváme čipy, přebíráme finišerské triko, vychutnáváme gulášek s cibulí a čekáme na závěrečné vyhlášení. S kamarády nás překvapila účast legendárního triatlonisty Petra Vabrouška, kterého známe všichni pouze virtuálně.
Výsledky všech kategorií včetně štafet, propozice a další info najdete na stránce závodu.
3 otázky na hlavního organizátora Tomáše Strnada
Předpokládám, že duatlon budete organizovat i v roce 2026. Bude se jednat rovněž o MČR?
Ano budeme organizovat i další ročník. Pravděpodobné datum 19. 9. 2026. Ano chceme to pořádat jako MČR. Pokud si ČTA nezvolí jiného pořadatele, ale to nepředpokládám.
Trať a zázemí jsou od roku 1991 stejné, nebo dochází ke změnám?
Běžecká trať je s malými změnami stále v zámeckém parku. Cyklistická trat se za těch 35 ročníků 2x zásadně měnila. První ročníky se jezdily po silnici 1. třídy do Jablonného a zpět. V roce 2011 došlo ke změně -> Žamberk – Letohrad – Písečná a zpět. Od roku 2022 se jezdí dva okruhy do Lukavice.
Viděl jsem velké množství členů organizačního týmu, ať už se jedná o registraci, start, cíl, depo, občerstvení, moderování, policii, záchranáře, komisaře, lidi na odbočkách a otočkách…. Jak dlouho trvá závod připravit a kolik lidi zahrnuje organizátorský tým?
S přípravou začínáme vlastně již v den pořádání závodu. Večer se sejdeme a řekneme si připomínky a náměty do dalšího ročníku. Jinak organizační tým začíná pracovat někdy v dubnu a schází se na pravidelných měsíčních schůzkách. Jeden měsíc před závodem pak častěji. Užší pořadatelský tým má 7 členů, celkem se na pořádání podílí kolem 60–70 skvělých lidí.
3 otázky na mladší žákyni Adélu Váchovou, KB Letohrad
Která část duatlonu byla pro Tebe nejobtížnější?
Nejobtížnější pro mě byla druhá část běhu.
Vím, že jako biatlonistka se účastníš i běžeckých závodů. Trénují biatlonisté i na kole?
Ano, kolo je součástí letní přípravy.
Jsi biatlonistka. Zvládli by duatlonisté i biatlon?
Zvládli, ale asi by stříleli na veverky (smích).
3 otázky na účastníka Michala Kubištu z Letohradu
Kolikrát jsi se duatlonu v Žamberku již zúčastnil a uvidíme se na startu i příští rok?
Duatlon v Žamberku je pro mě srdcová záležitost – od roku 2017 jsem na startu prakticky každý rok. Doma už mám pěkný komínek účastnických triček, která mi to vždy připomenou. Pokud zdraví dovolí, rád se objevím na startu i příští rok. Tenhle závod má totiž jedinečnou atmosféru, na kterou se vždy těším.
Jak sis celkově užil sobotní závod?
Závod jsem si moc užil, i díky skvělému počasí, které prý za 35 let historie duatlonu organizátoři nepamatují. Prvních 5 km běhu jsem rozběhl s rozvahou, abych měl síly na další části. Na kole to byla adrenalinová jízda ve skupině – hodně nástupů, předjíždění a maximální koncentrace, jinak hrozil pád. Vydržel jsem s balíkem až do konce, což určitě pomohlo pošetřit síly. V závěrečném běhu už byly nohy hodně těžké, ale to měl skoro každý. Pár pozic se mi tam ještě podařilo získat, což byla skvělá motivace do finiše.
V zázemí mimo závod působíš naprosto klidně a bez stresu. Jak se ti daří přepnout do velmi dravého módu, takového, že velmi často stojíš na bednách běžeckých závodů?
Jsem rád, že to tak navenek vypadá, ale nervozita tam samozřejmě je – v takové té zdravé míře. Pro mě je závodění hlavně zábava, ne povinnost. Potkám se s kamarády běžci, popovídáme si a pak si v závodě v čistě soutěživém duchu porovnáme síly. A když to vyjde na stupně vítězů, máme radost všichni, protože ty úspěchy vnímáme jako společné.
