HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Košické vzpomínky i vyznání

Košické vzpomínky i vyznání

Východoslovenská metropole Košice žije v těchto dnech závěrečnými přípravami na 92. ročník Mezinárodního maratonu míru, nejstaršího závodu na 42 195 metrů na evropském kontinentu a po Bostonu druhém nejstarším na světě. Jako každoročně se i letos koná první říjnovou neděli.

Během několika desetiletí se zařadil mezi nejvýznamnější světové maratony

Poprvé byl uspořádán v roce 1924 a během několika desetiletí se zařadil mezi nejvýznamnější světové maratony. Na jeho trase startovali čtyři olympijští vítězové /Juan Carlos Zabala, Abebe Bikila, Mamo Wolde a Waldemar Cierpinski/, kromě Zabaly a Bikily dalších pět držitelů nejlepších světových výkonů všech dob /Leonard Edelen, Sergej Popov, Basil Heatley, Ronald Hill a Derek Clayton/ a s výjimkou Popova a Hilla ještě šest mistrů Evropy. Takovým obsazením se nemůže dodnes žádný ze současných světových maratonů pochlubit. V Košicích kromě toho běželo také mnoho účastníků olympijských závodů na nejdelší klasické běžecké trati. Připomeňme si jen olympijský maraton v roce 1960 v Římě – z 69 startujících v tomto závodě jich v Košicích běžela celá třetina –  přesně 23 vytrvalců.

Vliv komercionalizace světového sportu

Tato skvělá bilance účasti byla narušena v 80. letech minulého století vlivem komercionalizace světového sportu, maraton nevyjímaje. Špičkoví světoví běžci začali mít neúměrně vysoké požadavky na startovné, které nebyli košičtí pořadatelé navzdory maximální snaze schopni akceptovat. Jaký to rozdíl mezi Abebe Bikilou, který se rok po svém olympijském prvenství bál v Košicích přijmout částku 226 Kč za rozhlasovou reportáž, aby nebyl nařčen z porušení amatérských řádů! A tak mu tehdy košičtí pořadatelé zakoupili alespoň běžecké boty..

Z ekonomických důvodů už asi nikdy nebude moci košický závod dosáhnout své minulé slávy.Co mu však zůstane stále zachováno, je doslova nádherná a neopakovatelná atmosféra, kterou si všichni účastníci velmi pochvalují. Nemalou měrou k ní přispívají obyvatelé města. V den závodu vyrážejí snad všichni do ulic a svým povzbuzováním se snaží vytrvalcům pomoci. Mnozí z nich mají v rukou startovní listiny a na běžce volají křestními jmény. A to se sotva kde jinde vidí…

„Maraton v Košicích byl a stále pro mě je malou olympiádou,“ svěřila se mně s dojetím a slzami v očích někdejší průkopnice ženského maratonu a pětinásobná vítězka tohoto závodu Christa Vahlensiecková z Německa při vzpomínkové oslavě 50. výročí odhalení sochy maratonce Posel vítězství, které se zúčastnilo několik tisíc diváků.

A co pro mě tento závod znamená?

Je mou srdeční záležitostí. Poprvé jsem v Košicích startoval v roce 1970, to se ještě běželo na původní trati do Seně a zpět, na níž jsem pak absolvoval ještě další dva starty. Od roku 1989 se běhá na nové dvouokruhové trati městem, která se od roku 1997 stala také trasou pro půlmaraton. Do Košic se od té doby každoročně vracím, a to buď jako závodník, i když už jen na půlmaratonské trati, na které mám 10 startů, či jako trenér. A osobní setkání a rozhovory s velikány světového maratonu jako jsou například dvojnásobný olympijský vítěz
Waldemarem Cierpinski, ve své době nejlepší světová vytrvalkyně Christa Vahlensiecková nebo náš trojnásobný účastník olympijských her Pavel Kantorek, jsou pro mě nezapomenutelnými celoživotními zážitky.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: