HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Netradiční formy orienťáku aneb na běžkách nebo třeba na vozíku?

Netradiční formy orienťáku aneb na běžkách nebo třeba na vozíku?

Proč už dnes neslýcháme pouze pojem „orientační běh“, ale často také „orientační sporty“? Orienťák je rozmanitý sport a není divu, že se vyvinulo hned několik zajímavých a netradičních orientačních disciplín.

Na kole, na lyžích i na vozíčku

V Českém svazu orientačních sportů jsou kromě pěšího orienťáku zahrnuty i tři další významné odvětví – MTBO, LOB a TRAIL-O. MTBO (Mountain Bike Orienteering) jsou orientační závody na horských kolech. Závodníci mají na řídítkách speciální otočný držák (mapník), ve kterém mají mapu. Ta se od běžné orienťácké mapy mírně liší, aby v ní bylo možné za jízdy rozlišit, jak rychle se dá po jakých cestách jet.

Ukázka mapy pro MTBO

Při závodě se smí jezdit jen po cestách, nicméně je možné si postup mezi kontrolami zkrátit terénem, závodník však musí kolo nést. LOB (Lyžařský orientační běh) je zimní variantou orienťáku a jezdí se na běžkách. Obdobně jako u MTBO mají závodníci na hrudi připevněn držák na mapu. Sjízdné cesty jsou v mapě zobrazeny zelenými liniemi a jsou rozlišeny podle toho, jak jsou široké a zda jsou upraveny rolbou nebo skútrem. Nejlepší závodníci jezdí na hladkých lyžích, aby byli na širokých cestách rychlejší, na druhou stranu pak v úzkých stopách musí jezdit soupaž, což vyžaduje výbornou fyzickou připravenost. Trail-o je disciplína, u které nejde tolik o fyzickou zdatnost, jako o dokonalé porozumění mapě. V trail-o mohou závodit i hendikepovaní závodníci, pro které je vypsána kategorie Para, připravena je však vždy i kategorie Open pro běžné závodníky. V praxi probíhají závody tak, že závodník musí „vyřešit“ všechny kontroly. Buď se určuje, zda je kontrola dle popisů kontrol správně umístěna v terénu, nebo se řeší, která z kontrol umístěných blízko u sebe je na správném místě dle mapy a popisů kontrol. Zároveň závodník nemůže jít přímo na místo kontroly, ale kouká na něj většinou z několika desítek metrů vzdálené cesty, aby měli stejné závodní podmínky jak vozíčkáři, tak ostatní závodníci.

Veronika Kubínová je aktuálně nejúspěšnější českou reprezentantkou v MTBO (foto: mtbo.cz)

Orienťák s radiovou anténou

Dlouholetou tradici má v České republice radiový orientační běh, tzv. ROB. Závodníci se na trati snaží pomocí zaměřovacího přijímače nalézt kontroly, které v různých časových intervalech vysílají radiový signál. Aktuálně bývají vypisovány závody v pásmech 3,5 MHz (krátké vlny) a v pásmu 144 MHz (velmi krátké vlny), přičemž pro obě disciplíny jsou potřeba jiné druhy přijímačů. Běžnou výbavou bývají i sluchátka, aby závodníci dobře slyšeli vysílané znaky Morseovy abecedy z kontrol.

Ukázka mapy pro LOB

I z orienťáku může být biatlon

Orientační biatlon kombinuje orientační běh s letní verzí biatlonu. Vznikl v devadesátých letech ve Švédsku a byl provozován především jako vojenský sport, dnes jsou však závody otevřené všem. Závodníci většinou běží několik kol klasického orientačního běhu, která jsou proložena střelbou vleže nebo vestoje z malorážné zbraně na 50 metrů. Specialitou orientačního biatlonu je orientační disciplína „lokace“. Ta je součástí závodu na klasické trati a spočívá ve správném určení polohy kontrol (obdoba z trail-o), za chybné určení se pak načítají trestné minuty. Příští rok se na přelomu července a srpna koná Mistrovství světa v orientačním biatlonu v Jilemnici a česká reprezentace míří za medailemi.

Orientační biatlon – spojení orienťáku se střelbou (foto: archiv autora)

Hledání kontrol pod vodou

Unikátní disciplínou je orientační potápění. Základ tohoto sportu spočívá v zaměření a obeplutí tyčí (kontrol) v dané hloubce. Závodníci používají k plavbě monoploutve, nutnou výbavou je dále láhev se stlačeným vzduchem, kompas, hloubkoměr a počítadlo uplavaných metrů. Každý účastník závodů je vybaven také bójkou, která pluje na hladině a určuje jeho přibližnou polohu. Závodí se v několika disciplínách rozdělených dle počtu kontrol, vzdálenosti nebo počtu plavců v týmu (např. paralel, hvězda nebo sjíždění).

Ukázka orientačního potápění (foto: Sportalsub.net)

I vytrvalci si přijdou na své

Samotnou kapitolu orientační běhu tvoří rogaining. Jedná se o týmovou disciplínu, při které je cílem získat v daném časovém limitu co nejvíce bodů. Časový limit bývá 6, 12 nebo dokonce 24 hodin. Každá z kontrol v mapě má bodovou hodnotu a záleží na každém týmu, jak rozvrhne síly a v jakém pořadí kontroly orazí. Obdobou rogainingu je horský orientační běh. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že pořadí kontrol je pevně dané a vyhrává tým se všemi kontrolami a nejnižším časem v cíli. Délka hlavní kategorie se pohybuje kolem 25 – 30 km vzdušnou čarou. Aktuální formát MČR je takový, že první den je hromadný start a další dny se startuje s časovým odstupem odpovídajícím ztrátě z předešlého dne.

Orienťák nabízí nespočet možností, jak si užít pohyb v přírodě a je jen na Vás, kterou si vyberete.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: