Přinášíme reportáž z dalšího závodu ve východních Čechách, v běžeckém království přespolních závodů ISCAREX poháru 2025. Tentokrát se podíváme do Lanškouna.
Bobři běží maximální rychlostí kolem 8 až 10 km/h. Včetně těch, kteří sídlí u Lanškrounských rybníků. A právě tam organizátor Jirka Miřejovský a jeho team uspořádali 1. 6. 2025 závod Okolo lanškounských rybníků.
Děti dozávodili a dospěláci se mohli vydat na trať o délce 6 km. Zubaté, asfaltové, kamenité kopce, ale i roviny, lesní a luční stezky, přeběh po mostku jedné z hrází (nikdo do vody nespadnul), na kopci Kypuš nastoupáno i sestoupáno 141 metrů. Mezinárodní účast zajistil host z africké Tanzanie závodník Kanunu Hebron.
Nicméně první ročník opanoval Josef Novák z Vencl týmu Ústí nad Orlicí s časem 21:40. Velmi často skloňovaná nejrychlejší žena Aneta Čípová z AK Iscarex Česká Třebová proběhla cílem v čase 25:45.
Počasí člověk neovlivní, ale organizaci závodu ano. Shodli jsme se s kamarády soupeři, že se závod opravdu vydařil. Výběr, ale i značení trati, moderátor, vyhlášení, občerstvení,.. Děkujeme Jirko a naviděnou příště!
3 otázky na organizátora závodu Jirku Miřejovského
Jak dlouho zrála myšlenka uspořádat závod v krásném prostředí přírody okolo Lanškrounských rybníků?
Samotnou myšlenkou jsem se zabýval ještě jako výkonnostní běžec, když jsem v přírodě okolo místních rybníků trénoval hlavně úseky a fartlek. Když jsem byl nucen přestat běhat, bylo těžké se s tím srovnat. Běhání mi v životě dost dalo, ale i něco málo vzalo, tak to prostě chodí. Zkoušel jsem se mnohokrát k běhání vrátit, ale bez většího úspěchu. Stále to ale nevzdávám. Součástí této cesty jsou i vzpomínky na tréninky, závody, férové soupeření a partu lidí kolem běhání. Uspořádáním závodu jsem chtěl sobě připomenout a běžcům umožnit načerpat krásné prožitky, které příroda okolo lanškrounských rybníků vnímavým lidem v běhu dává.
Aby toho nebylo málo, tak jsme na trati přidali trochu té běžecké vůle a bolesti při stoupání na Kypuši, která se doufám v seběhu do cíle zlomila v euforii a pocit vnitřního vítězství.
Takže sečteno a podtrženo myšlenka uspořádat zde závod zraje několik let, ale až díky řediteli Iscarex Poháru Filipovi Záveskému se proměnila ve skutek.
Kolik lidí čítá pořadatelský team závodu?
Náš tým včetně dvou kolegů z Irontime, z.s. čítal 19 spolupořadatelů. Pomáhali mi kamarádi, bývalí kolegové z práce, spolužáci ze základní školy a děti mých kamarádů. Zapojili jsme do spolupráce všechny generace. Věkové rozpětí bylo 16–71 let. Děkuji i KČT Lanškroun za pomoc a spolupráci. Vesměs jsme postavili méně zkušený, ale srdcem opravdový tým. A všem děkuji, vedli si skvěle.
Co by Tě jako pořadatele nejvíce potěšilo v dalším 2.ročníku?
Aby všem běžcům přálo hlavně zdraví, byli v životě spokojení a měli důvěru a dobrý pocit z tohoto závodu. Budeme rádi za náš pořadatelský tým, když se jej znovu rozhodnou zúčastnit.
3 otázky na nejrychlejší ženu Anetu Čípovou
První ročník znamenal ne zcela známou trať. Považuješ to za výhodu nebo nevýhodu?
Považuju to za výhodu, protože mě to pak nutí běžet celý závod naplno, když nevím dopředu, kde můžu třeba zpomalit (úsměv).
Vyhrála jsi s náskokem na druhou ženu 1 minuta 44 sekund. Běžela jsi na trati v čele sama, nebo jsi musela soupeřit?
Do prvního kopce jsem běžela společně s Bárou Novákovou, což mě motivovalo běžet rychleji, takže jsem zbytek závodu běžela sama.
Máš nějaký vzkaz pro soupeřky, kteří se umístili na posledních pozicích?
Vzkázala bych, že gratuluju všem, co doběhli, protože to nebyla úplně lehká trať. Doufám že budou dál běhat a že se potkáme na příštích závodech.
3 otázky na nejrychlejšího muže Pepu Nováka
Jaký byl hlavní magnet na závod, který je prvním ročníkem?
Běh okolo lanškrounských rybníků jsem nemohl vynechat. Bydlím kousek od Lanškrouna a tuto lokalitu mám moc rád a naběhal jsem zde spoustu kilometrů. Za každou podobnou akci v okolí jsem vděčný a s chutí ji podpořím alespoň svojí účastí.
Vyhrál jsi absolutně s náskokem 31 sekund. Běžel jsi na trati v čele sám, nebo jsi musel soupeřit?
Na trati jsem běžel téměř celou trasu sám – teda s vodičem. Ačkoliv jsem to původně ani neměl v plánu. Chtěl jsem si závod hlavně užít, ale po startu to člověka vtáhne a najednou zase závodí naplno. Ke konci už jsem toho měl docela dost, takže jsem rád, že to na první místo nakonec stačilo.
Máš nějaký vzkaz pro soupeře, kteří se umístili na posledních pozicích?
Umístění se dá brát podobně jako věk – je to jen číslo. Běh by nám měl přinášet hlavně radost a motivaci porovnávat se především sami se sebou.
