Dlouholetá běžkyně se sportovním zázemím v rodině, kde se běh dědí z generace na generaci. Otec vedl roky Atletický oddíl v Poličce, její tchán založil Iscarex pohár, asi nejznámější pohár běžeckých závodů ve východních Čechách, který existuje již 20 let, a se svým mužem Honzou Pavla začala pořádat závod Pekelný kilometr doma v České Třebové.
Pavlo, jak dlouho běháš a jak ses k běhání dostala?
Pravidelněji běhám zhruba od svých 15 let, ale pohyb byl v naší rodině přirozený, takže od mala jsme běhali po závodech. Začínala jsem na turisticko-branných závodech, jezdili jsme s našima na hory na výlety na běžky, dělali jsme turistiku, jezdili jsme na kole. Táta běhal vždy, co si jej pamatuju, takže jsme později běhávali i spolu.
V čem jsi převážně závodila, měla jsi nějakou distanci, na kterou ses specializovala?
Na střední škole jsem běhávala přespolní běhy. Později jsem objevila závody Iscarex poháru, ale nejraději jsem běhala závody v rámci Českého poháru v běhu do vrchu.
Jakého svého výsledku v běhu si nejvíc vážíš?
Nemám žádný super výsledek, ale byla jsem ráda, že jsem objevila kouzlo horských běhů, takže si asi nejvíc vážím, když jsem doběhla jakýkoliv těžký horský běh. V rámci mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu ve Slovinsku jsem získala bronzovou medaili za družstvo. Bronz ve družstvech jsme získali i v mistrovství světa v silničních bězích a přespolním běhu v Úpici.
A jaký máš z běhání nejhezčí zážitek?
Nejhezčí zážitky mám ze společných výběhů po horách se stejně naladěnými lidmi. Několik let jsem běhala dráhu v rámci družstev, na to mám taky hezké vzpomínky.
Máš opravdu velmi pestrý záběr závodů, které běháš. Co pro tebe běh znamená v současnosti?
Běh je pro mě nejjednodušší pohyb k relaxaci a uvolnění. Nejraději běhám v lese, kde mě nic neruší, je tam klid a ticho a vyčistím si hlavu.
Běháš ráda po silnici? A lákalo by Tě zaběhnout si někdy maraton nebo půlmaraton?
Silniční běhy jsem taky měla ráda. Chtěla jsem si zkusit zaběhnout půlmaraton a před lety jsem tedy běžela Pardubický půlmaraton, což bylo 100% rovina. No, ale na 15. km jsem zjistila, že mě to nebaví. Horské půlmaratony jsou pro mě mnohem přitažlivější, jen bych na ně potřebovala mít větší kondičku.
Tvůj tchán založil Iscarex pohár, který je ve východních Čechách velmi oblíbený a čítá poměrně velké množství závodů? Jak myšlenka poháru vznikla a jak vypadaly první ročníky?
Iscarex pohár vznikl v roce 1999 pod názvem Orlická běžecká liga o ceny firmy Iscarex. Od roku 2001 se pohár přejmenoval na Iscarex cup podle sponzora, firmy Iscarex, a tento název zůstal dodnes. V průběhu let se počet závodů měnil. Nejvíce závodů v poháru bylo v letech 2016–2018 a to 64 závodů. Závody do Iscarex poháru přibývaly postupně, někteří pořadatelé měli zájem o zařazení svého závodu do poháru, někteří byli osloveni, zda nechtějí být součástí. Zařazením závodu do IP se zvedne i počet účastníků. Všechny závody jsou v Pardubickém kraji.
Jaká je situace s Iscarex pohárem dnes? Kolik je v něm závodů a kolik se ho přibližně účastní lidí?
Letos je v Iscarex poháru 38 závodů a jsou v něm jak silniční běhy, tak i přespolní nebo běhy do vrchu. Na většině z nich jsou i dětské závody. V průměru se jich účastní kolem stovky běžců. Vítěz každého závodu získá 100 bodů a další závodníci poměrově méně. Na konci poháru se body sčítají a nejlepší běžci jsou pak ohodnoceni na slavnostním vyhlášení, které se uskuteční vždy na začátku následujícího roku.
Jaký je Tvůj nejoblíbenější závod tohoto seriálu?
Oblíbených závodů v Iscarex poháru mám více, nejraději mám 10 jarních závodů v Kunčině, Širokodolský běh, jako rodilý Poličák mám ráda Běh kolem poličských hradeb a samozřejmě Pekelný kilometr (úsměv).
Ano, zmínila jsi Pekelný kilometr, který sama pořádáš u vás v České Třebové. Představíš nám ho?
Pekelný kilometr jsem začala pořádat se svým mužem Honzou v roce 2008. Honza bohužel před třemi lety zemřel, nyní závod běháme na jeho památku. Pohár Pekelného kilometru má 5 závodů pořádaných od dubna do srpna. Je to běh do českotřebovské sjezdovky s parametry 1 km a 200 m převýšení. Letos je to již 18.ročník.
Pro koho je Peklák především určený?
Je určen jak pro dětské závodníky, tak i pro dospělé. Nejmladší děti běhají trať na 100 m, mladší žactvo 250 m, starší žáci a žákyně běží 500 m, dorostenecké, juniorské a dospělé kategorie běhají celý 1 km s převýšením necelých 200metrů. Jezdí k nám hobíci, ale i místní elitní a výkonnostní závodníci. Rekord závodu drží Radek Hübl 4:41 a Adéla Vetchá 5:41.
Ano, z okolí České Třebové je spousta vynikajících běžců – Patrik Vebr, Adéla Vetchá,… Také Tvůj syn Honza již několik let běhá na velmi dobré úrovni. Myslíš, že ho k běhu přivedla místní komunita běžců, nebo hlavně Ty a manžel Honza?
K běhu jsme ho přivedli my s manželem Honzou, odmala s námi jezdil na závody. Systematicky začal trénovat, až když začal chodit u nás ve Třebové do atletického oddílu. Začínal tehdy pod Alešem Stránským (otec a trenér reprezentantky v běhu do vrchu Adély Vetché, pozn. red.). Na závody pak jezdil hlavně se svým tátou, který mu předával svoje zkušenosti z běhání. Teď trénuje v Brně, kde i studuje, u pana Sekventa, a specializuje se na dráhu, běhá 800 m a 1 500 m. Já mu s tréninky moc neradím, nemám takové zkušenosti, ale podporu u mě má určitě.
Vnímáš, že se běžecké prostředí změnilo od doby, kdy jsi začínala běhat, do současnosti?
V mém běžeckém prostředí se od dob, kdy jsem začínala běhat, moc nezměnilo. Vnímám to tedy spíš z mého pohledu, protože samozřejmě přibylo spoustu masových závodů, ty ale neběhám. Mám pocit, že tradiční závody v Iscarex poháru se moc nezměnily. Na závodech se potkávám se stejnými lidmi, a jsou to vždy fajn setkávání.
Máš nějaký běžecký sen, který by sis chtěla splnit? Nějaký dlouhý přeběh, zajímavý závod či cokoli jiného?
Velký běžecký sen nemám, ale třeba mě časem nějaký napadne. Zatím se stále srovnávám s odchodem Honzy a na běh nemám někdy sílu. Ale pohyb vnímám pořád jako velmi důležitý faktor v mém životě, takže mým plánem je hlavně se hýbat a občas si zaběhnout i nějaký ten závod.
