V roce 1890 se o atletiku zajímalo už tolik sportovců, že došlo k založení našeho prvního atletického klubu, který dostal název A.C. Praha. Jeho členové se zúčastňovali i závodů v zahraničí.
A byl to právě tento oddíl, který uspořádal první silniční závod v běhu se na našem území. Konal se 23. dubna 1893, jeho trať vedla z Prahy-Karlína do Brandýsa nad Labem a měřila 18,3 km. Vítězem se stal František Hron, který se připravoval pod vedením již vzpomínaného Oskara Lažnovského, v čase 1:36:59,8 hod.
František Hron – tehdejší běžecká hvězda
16. června téhož roku podnikl tento vytrvalec sólový běh na trase od Poříčské brány do Mělníka. Vzdálenost dlouhou 33 km zdolal za 3:42 hod. Na své cestě byl doprovázen nejen několika cyklisty, ale také dvěma vodiči.
O necelé tři měsíce později – 10. září – byl A.C. Praha pořadatelem dalšího silničního běhu, tentokrát z Prahy do Slaného, který měřil 35 km. Ve startovním poli šesti vytrvalců byl jasným favoritem František Hron. Ten také běžel až do 23. kilometru v čele, tam se ale „posilnil“ vínem, a krátce nato pro nevolnost vzdal. Známe jen pořadí prvních tří borců – Karel Švejda, J. Snopek, Otakar Krajíček, jejich dosažené časy se však nezachovaly.
V roce 1894 se běžel druhý ročník závodu z Karlína do Brandýsa, a ani tentokrát v něm nenašel František Hron přemožitele. Navíc výrazně zlepšil svůj loňský čas na 1:20:29, což představovalo průměrné tempo 4:24/km.
Z uvedených příkladů je zřejmé, že již několik let před konáním prvního oficiálního maratonu v dějinách atletiky zkoušeli někteří naši sportovci svoji vytrvalost na dlouhých běžeckých tratích. Ale na první starty našich závodníků na klasické vzdálenosti 42 195 m jsme si museli ještě počkat.
Za mistrovský titul „Mistrovská hvězda“
S rostoucím zájmem o atletiku jsou zakládány atletické kluby, a tak také dochází k častějšímu pořádání závodů v různých disciplínách. Nás samozřejmě zajímají především hladké běhy, a tak si připomeňme, že 22. července 1894 uspořádal AC Královské Vinohrady na Střeleckém ostrově na dráze 228 m dlouhé závody v bězích na ¼ anglické míle, na 220 yardů, na 1000 yardů pro juniory, a na 3 anglické míle. Za raritu můžeme považovat závěrečný závod programu na ½ anglické míle, v němž mohli startovat jen ti běžci, kteří ve stejný den soutěžili v některé z vypsaných disciplín a nevybojovali žádnou z cen.
Nejvýznamnějším závodem onoho dne byl běh na jednu anglickou míli, v němž se bojovalo o titul mistra Čech. Přinesl zajímavou podívanou: jeden z favoritů, František Malý, nasadil ihned po startu ostrý spurt, ten se mu ale záhy stal osudným – ve třetím kole pro vyčerpání vzdal.
Z vítězství se nakonec těšil František Hron z pořádajícího klubu v čase 5:09,2 min. po velkém boji se svým oddílovým kolegou Janem Řehákem, který doběhl jen o jednu sekundu zpět, a Jakubem Wolfem z Plzně. Kromě mistrovského titulu obdržel vítěz mistrovskou hvězdu, druhý a třetí závodník v pořadí byl odměněn čestným odznakem.