HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Recenze: VIVOBAREFOOT Primus Trail SG – barefoot samochodky do měkkého terénu

Recenze: VIVOBAREFOOT Primus Trail SG – barefoot samochodky do měkkého terénu

Parametry

Značka Vivobarefoot
Celé jméno recenzovaného výrobku VIVOBAREFOOT Primus Trail SG M Mesh
Pro jaký povrch je bota vhodná Náročný přírodní terén, Bahno, Sníh
Pro jaký druh běhu je bota vhodná Rekreační běh, Vytrvalostní trénink, Tempový trénink, Závod, Spíše kratší tratě (do 10 km), Dlouhé až velmi dlouhé tratě (půlmaratón až ultra)
Hmotnost 250 g
Šněrování Rychlozavazování
Zpevnění klenby Ne
Sklon pata - špička 0 mm
Podpora nohy pronace
Infocena 3490
Dodává VIVOBAREFOOT
Více info na www.vivobarefoot.cz/

Zaujalo mě

  • prostornost boty
  • všestrannost podrážky
  • odolnost svršku

Shrnutí recenze

První běh v Primus Trail SG jsem si nazval “malotraktorem” a následných dvacet hodin testování “italská domácnost s láskou na první pohled”. Tím je myslím vše řečeno a mohl bych skončit. Chápu ale, že by k pochopení metafor mohly někomu chybět ty miliardy vzruchů, které mi proběhly mezi chodidlem a hlavou. Pokusím se to tedy rozvést.

Vivobarefoot je se svou více než patnáctiletou historií matadorem ve světě „bosonohé obuvi“ a model Primus Trail je již klasikou této firmy. Na výběr jsou v současnosti dvě varianty dle typu podešve (hrubší „SG“ a jemnější „FG“ podrážka) a mnoho barevných kombinací. Od speciálky budete nejspíš očekávat speciální produkty a skutečnost je opravdu taková. Primus trail vynikají jednoduchostí zpracování i vysokou odolností materiálů a především maximálním komfortem pro chodidlo, což je asi hlavní věc, kterou od barefoot obuvi očekávám. Trailové boty od Viva jsou tedy dle mého názoru naprosto spolehlivou volbou jak pro nadšence, kteří vyznávají minimalistický styl a výstroj, tak pro znovuzrozené bosonohé běžce, kteří občas potřebují nechat ulevit svým chodidlům. Pro „barefoot začátečníka“ to bude asi hození neplavce do hluboké vody, ale nějak se začít musí. Obecné, i osobní, doporučení pro nováčky je postupovat pomalu a po málu. Zranění z přetížení nebo úrazu možná odpovídá skutečnosti, že chybami se člověk učí, ale proč se rovnou nepoučit z chyb druhých.

Materiál svršku, použitá membrána, prodyšnost

Materiálově tvoří svršek boty kombinace vnitřního Soft Dri-Lex® vlákna s antibakteriální ochranou odvádějícího vlhkost a vnější prodyšné síťoviny s laminací, tedy impregnací. Výrobce tím slibuje rychleschnoucí pohodlné boty, které můžete nechat bez obav válet v ložnici u postele.
S první částí věty mám trochu problém, protože po bězích v dešti, kalužích a promočených loukách boty zas tak rychleschnoucí vlastnosti neprokázaly. Nutno ale dodat, že při běhu samotném mi promočené boty nikterak nevadily. V suchém prostředí je odvětrávání boty víc než dostatečné. Pocitově je ale svršek spíše silnější, ve významu teplejší, takže ve vyšších venkovních teplotách se vám nohy zcela jistě zapotí. Tady ale musím vyzdvihnout a potvrdit druhou část věty, a tady naprostou spolehlivost antibakteriální úpravy. I po několikanásobném znehodnocení ve všemožném lesním, polním i přespolním hnusu není problém si boty zblízka prohlížet a u toho zhluboka a klidně dýchat. A navíc, kdejaký ekoterorista bude jistě nadšený kompletně veganskou výrobou z recyklovaných materiálů.

Konstrukčně je bota navržená jako návlek na nohu. Bez jazyka, v jednolitém tvaru, s elastickým límcem pod kotníkem. Zavazování je řešeno pevnou šňůrkou s rychlostahovákem a do krabice jsou přiložené náhradní měkké tkaničky. Místa na svršku boty náchylná na oděr nebo časté namáhání byla oproti předchozí modelové řadě ještě více zesílena. Ponožkovou formu boty jsem ocenil. Je pravda, že dostat se dovnitř skrz límec není jako vklouznout do pantoflí, ale tohle jsou krosové boty. K nazutí dost pomůže rozvaha a očko na patičce. Pocit uvnitř je pak k nezaplacení! Prostor pro přední část chodidla a prsty je asi nejkomfortnější, co jsem zatím v botách vyzkoušel. Nepříjemné otlaky prstů se nedostavily ani po maratonu. Pata a límec pod kotníkem naopak sedí, jak mají. Zajímavým testem pro mě bylo vyzkoušet, co do Primus Trail na nohy. Klasické, nebo prstové ponožky, případně úplně naboso? Skončil jsem u vyšších prstových ponožek. Nošení naboso se nabízelo jako ideální z pohledu bosonohého přístupu, ale bota na to, alespoň pro moje nohy, vytvořená není. Po pár kilometrech, a když se mi noha zapotila, jsem na několika různých místech cítil, že by se mi po delším pokračování vytvořil puchýř nebo odřenina. Nechtěně jsem si to potvrdil, když jsem si vzal příliš nízké ponožky. Kombinací voda, pot, tuhý okraj límce boty a volnější pata při dlouhém seběhu vznikla dost nepříjemně odřená achilovka. Objevil jsem ale díky tomu další, nejspíš nezamýšlenou, přednost bot. Patička se dá ohrnout a bez problémů vydrží dole dvacetikilometrový běh terénem.

Zavazování boty je pro mě asi největším mínusem Primus Trail. Respektive ne přímo způsob zavazování, ale kombinace s měkkým svrškem boty. V této souvislosti samozřejmě velice záleží na tvaru nohy a výběru velikosti boty. U mě se to bohužel nesešlo. Protože vybíhám spíše na delší cesty, potřebuji větší boty. A aby větší bota dobře držela, musím si ji alespoň trochu dotáhnout. Dovedu si představit, že pokud budete mít padnoucí velikost, nebudete potřebovat tkaničku tolik dotahovat, protože bota s límcem vám nohu dostatečně obepne. Já jsem ale utažení potřeboval, takže tuhý provázek pak působil na šlachy mých palců jako struna. Od bolestivého tlaku bohužel nepomohla ani výměna šňůrek za přiložené měkčí tkaničky a navíc jsem tím přišel o výhodu rychlostahováku a přibyla otrava s povolováním při běhu.

Celkový dojem z bot rozhodně vylepšuje odolnost svršku. Hodnotím ji po momentálně naběhaných cca 300 km v terénu na výbornou. Boty jsem rozhodně nešetřil. Naopak pocit neomezenosti mě hnal do extrémů a až na pár oděrek, u kterých si jsem vědom velmi drsných příčin, jsou boty netknuté. Není co dodat.

Detail svršku

Odpružení boty, použité materiály v podešvi apod.

Absence mezipodešve je většinou to, co dělá barefoot botu barefoot botou. Těžko budeme považovat za minimalistickou obuv něco s centimetrovým tlumením a pěnovým polštářem pod patou. U Primus Trail tedy najdeme dle očekávání nulový drop. Dropem nazýváme sklon boty v milimetrech, daný rozdílem výšky podešve pod patou a pod špičkou. Nula milimetrů je tedy špičková a žádoucí. Spolu s absencí celkového tlumení je to právě ta vlastnost, která by vás měla donutit chovat se v botách, jako byste byli bosí. Výhodou je bezpochyby i vyjímatelná vložka. Můžete si tím zlepšit tepelný komfort v chladném počasí, vytvořit pohodlnější došlap, nebo odstupňovat přechod z klasických bot. K poslednímu bodu opět zdůrazním, že v začátcích se vždycky vyplatí postupovat v duchu méně je více. Myšleno běhat kratší časy, menší vzdálenosti a lehčí profily, aby si svaly a šlachy, o kterých jste ani nevěděli, měly čas zvyknout.

Z tohoto hlediska je tedy použití Primus Trail silně individuální. Pro minimalisty začátečníky to budou boty na kratší a lehčí výběhy, ostřílení bosoběžci se v nich s klidným svědomím vydají i na ultra.

Řešení opatku
Řešení opatku

Podrážka, přilnavost, chování na mokrém povrchu apod.

Když mají boty v názvu „trail“, nejspíš nebudu jediný, kdo od nich bude očekávat, že jsou určené do terénu. Vivo říká, že jsou Primus Trail SG určené pro „pohyb v přírodě a jejich podrážka má vynikající přilnavost na všech přírodních površích za všech klimatických podmínek od suchých lesních cest po rozbahněné přírodní stezky“. Skryli to též ve zkratce „SG“, tedy „Soft Ground“, měkký povrch. A musím uznat, že se výrobce názvem i popisem chytře vypořádal s případnými výtkami.
Hrubý vzorek podrážky tvořený 5 mm vysokými špunty ve traru „V“, jak jinak, je to nejdrsnější, co Vivobarefoot nabízí. Vzal jsem je do lesů, do hor i do polí, aby ochutnaly hlínu, trávu, jehličí, bláto, bahno i kamení. Našel jsem jen tři překážky. Hodně bahna – Špunty jsou celkem hustě u sebe a tím pádem se snadno zanáší. Mokré kameny – Klouzaly všechny a hodně. A znáte takový ten slizký povrch, který vznikne, když naprší na měsíce ztvrdlou hlínu? – Připadáte si jak na ledu. Řekl bych ale, že s takovými nástrahami si komplexně neporadí žádné podrážky. Co mě potěšilo, je chování bot na tvrdém rovném povrchu, jako je asfalt. Tady je hustý vzorek naopak výhodou a oproti jiným krosovkám necítíte na chodidle každý špunt. To se u bot do terénu hodí, když k tomu terénu musíte nejdříve doběhnout třeba z města.

Podrážka určená do měkkého terénu

Osobní zkušenost

Celkový dojem z bot rozhodně vylepšuje odolnost svršku. Hodnotím ji po momentálně naběhaných cca 300 km v terénu na výbornou. Boty jsem rozhodně nešetřil. Naopak pocit neomezenosti mě hnal do extrémů a až na pár oděrek, u kterých si jsem vědom velmi drsných příčin, jsou boty netknuté. Není co dodat.

Zajímavé vybavení

Napiš, jakou máš zkušenost ty

Odpovídáte na komentář: