Od 6. do 11. června se ve Finsku v bezprostředním okolí Helsinek konalo 1. kolo Světového poháru v orientačním běhu 2019. Pořadatelé pro závodníky přichystali tratě v typicky náročných skandinávských terénech – v údolích byly zarostlé bažinky či rašeliniště a na vršcích se pak nacházely rychlé skalní plotny, to vše zasazené do jehličnatých lesů s množstvím kamenů a srázů. Česká reprezentace do Finska přivezla početný tým šesti žen a sedmi mužů a po aklimatizačních trénincích se v sobotu 8. června rozběhli do prvního závodu.
Ženy: Tereza Čechová, Vendula Horčičková, Adéla Indráková, Tereza Janošíková, Denisa Kosová, Lenka Mechlová
Muži: Vojtěch Král, Pavel Kubát, Tomáš Kubelka, Marek Minář (krátká trať a stíhačka), Miloš Nykodým, Vojtěch Sýkora, Jonáš Hubáček (jen sprintové štafety)
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Král potvrdil, že patří mezi světovou elitu
Úvodním závod byla krátká trať, která byla technicky výborně postavena – nabízela střídání délek postupů, střídání směrů, ale i vysokou technickou náročnost realizace postupů. Závodníci se kromě bojů se skandinávskými terény museli poprat i s nezvyklým horkem, když teploty atakovaly 30°C. Mezi ženami jasnou roli favoritky potvrdila Švédka Tove Alexandersson, která po celý závod navyšovala svůj náskok a v cíli měla náskok přes minutu a půl. Češkám se v závodě příliš nedařilo a nejlepším výsledkem bylo až 27. místo Denisy Kosové. S mužskou tratí si nejlépe poradil Švéd Gustav Bergman, který sice ještě v půlce trati běžel vyrovnaně s Lucasem Bassetem (FRA), ten však výrazně chyboval, a tak se vyšplhal Bergmanův náskok v cíli na 1:03. Skvěle zaběhl Vojta Král, který i přes drobné chybky dosáhl na jeho nejlepší „severský“ výsledek – 8. místo. „Nevyvaroval jsem se několika zaváhání, na sedmou kontrolu jasná chyba a na konci tratě 3x špatný náběh na kontrolu – je tedy co zlepšovat,“ uvedl Vojta po doběhu.
Stíhací závod a další česká radost
V neděli byl na programu stíhací závod s hendikepovým startem na základě výsledků z krátké trati. Na čelních místech se pořadí nijak zásadně nepřelévalo, švédští vítězové z middlu –Alexandersson a Bergmann si hlídali svůj náskok, nedali soupeřům šanci se přiblížit, doběhli si tak pro druhé letošní vítězství v SP. V mužích se v podstatě bojovalo jenom o třetí místo, když druhý v cíli Trnachand svůj náskok před pronásledovateli kontroloval. Do boje zapojil i náš Vojtěch Král. Ještě na předposlední kontrole se držel ve skupině, ale nakonec finišoval jako sedmý a polepšil si tak o jedno místo oproti middlu. Reprezentant Miloš Nykodým byl po závodě lehce naštvaný: „Už nikdy více nepoběžím stíhačku, s orientačním během to mělo opět pramálo společného, i když se jim ta trať celkově povedla. Mapu jsem potřeboval asi tak na tři postupy.“ Komentoval tak situaci, kdy se při závodě vytváří velké skupiny závodníků a stačí pak jen běžet ve „vláčku“. To Vendula Horčičková se nebála přiznat své chyby: „Snažila jsem se běžet chytře a hlídat si v balíku mapu. Bohužel jak mi začalo docházet, tak se stala chyba. Myslela jsem, že jsme o hřbítek dřív, ale když jsem pak doběhla k velké bažině, došlo mi, že 11. kontrola už je dost za námi, takže 3 minuty chyba a balík pryč.“
Švédská nadvláda dovršena na sprintových štafetách
Posledním závodem finské série Světového poháru již nebyl závod lesní, ale městský. Běžely se sprintové štafety v samotném srdci Helsinek. Na start se postavilo 44 štafet včetně třech českých týmů (CZE1: Kosová, Nykodým, Král, Janošíková; CZE2: Horčičková, Sýkora, Kubelka, Indráková; CZE3: Čechová, Hubáček, Kubát a Mechlová). Za Švédsko opět skvěle rozběhla Alexandersson, když cukla soupeřkám o 23 vteřin a po zbytek závodu již jen švédská štafeta kontrolovala vedení a jasně zvítězila. Denisa Kosová neběžela vůbec špatně a předávala 8. v kontaktu se skupinou o 3. místo. Miloš Nykodým na druhém úseku zaběhl svůj standard a se ztrátou 49 vteřin předával Vojtěchu Královi na 7. místě. Vojta do toho od začátku pořádně šlapal a na průběhu arénou již byl v kontaktu s průběžně třetí švédskou B-štafetou. Finišmanka Tereza Janošíková držela průběžné 3. místo a dokonce běžela i s druhou Švýcarkou, posléze ji ale doběhla skupina pronásledovatelek a o bronzové pozici rozhodly až poslední metry závodu. Terka sice doběhla 4. za švédským béčkem, ale porazila alespoň Norku. Dle pravidel SP se hodnotí nejdříve vždy první štafeta státu (tj. Švédsko B se nepočítalo), a to znamenalo pro Čechy skvělé 3. místo! Dlouho prokleté bramborové pozice naší sprintové štafety se zdají být konečně prolomeny.
