První březnová sobota již tradičně patří běžeckému závodu Ludgeřovická 15, který odstartoval již pošestnácté v Ludgeřovicích na Opavsku dne 1. března. Hlavní trať na 15 km vedla přes Ostravu-Petřkovice do Černého lesa a podél naučné stezky pěchotního opevnění zpět do Ludgeřovic.
Závod prezentujeme jako silniční s terénní vložkou. Zimní počasí dokáže běžce v silničních botách na tomto několikasetmetrovém úseku pořádně potrápit. O něco jistěji se zde mohli cítit sportovci v rámci Nordic walking, kteří díky holím měli lepší stabilitu. Ti odstartovali na stejné trati o hodinu dříve než běžci.
Rekordní počet startujících
V Ludgeřovicích myslíme i na začínající běžce. Pro ně jsme připravili kopcovitou trať na 3 kilometry a pro ty nejmenší pak běhy na 100, resp. 500 metrů.
První rekord padl ještě před závodem. Registrace mizely neuvěřitelnou rychlostí, a tak jsme byli nuceni více než měsíc před závodem další závodníky odmítat. Finální startovní listina nakonec čítala 511 zájemců, z nichž 462 skutečně dorazilo. Pro obec s 5 000 obyvateli to byla opravdu výzva.
Je odstartováno!
Takřka slunečné počasí s mírným mrazíkem se postupem času změnilo v regulérní sněžení. Díky adrenalinu naštěstí běžci na startovní čáře nezmrzli, a ti, kteří ano, byli probuzeni v 10:05 startovním výstřelem. Ten zazněl z rukou Jiřího Sýkory, který v roce 1985 vyhrál Ludgeřovickou 20, na niž naše patnáctka navazuje.
Jirka je organizátorem Opavské míle a už od roku 1980 drží československý rekord v běhu na 5 000 m. A hlavně – stále je aktivním běžcem. I u nás si střihl 3km trať, do níž jeho a dalších 75 běžců odstartoval starosta obce Mgr. Daniel Havlík.
Právě spolupráce s obcí je na vynikající úrovni a představuje nezbytný předpoklad pro pořádání takto velké „dědinské“ akce.
Ale zpět k vývoji závodu. Díky DRD časomíře a podpoře Pavla Matouška přímo na místě jsme si mohli vychutnávat průběh závodu z pohodlí cíle. Na trase bylo umístěno několik mezičasů a dokonce i kamery, které běžcům po závodě nabídly jejich osobní videa.
Nejrychlejší závodníci a traťový rekord
Na čele se dle očekávání držel Lukáš Chwistek z SSK Vítkovice/Běž.cz, který vyhlásil útok na traťový rekord – a skutečně se mu to podařilo, a to o více než minutu. Do cíle doběhl v čase 0:48:10,6.
Druhé místo obsadil jeho klubový parťák Michal Stanovský (0:55:03 hod.), který je aktuálně třetím nejrychlejším neslyšícím maratoncem na světě. Třetí místo získal Ital Roberto Dimiccoli (Eko.okna runners) v čase 0:55:28,7.
Souboj mezi ženami byl podstatně napínavější. Bok po boku běžely Barbora Macurová (Salomon/2BWinner team) a Petra Pastorová (Běžecká škola Petry Pastorové). O vítězce rozhodla právě terénní pasáž, kde přece jen více zkušeností uplatnila vicemistryně světa v horském maratonu.
Barbora zvítězila v novém traťovém rekordu 0:55:56,6 hod. a obsadila celkově 6. místo. Pouhých 13 sekund po ní dorazila do cíle Petra. Pro úplnost dodejme i čas třetí běžkyně, kterou byla Jaroslava Ježková (Salomon).
Traťový rekord i v závodě Nordic walking
Traťový rekord padl také mezi muži na Nordic walking trati. Šestileté kralování Petra Cimpricha (NW Olomouc) ukončil trojnásobný mistr Evropy na 10 km a držitel dvou světových rekordů Janek Vajčner (NW Slovácko), který dorazil do cíle v čase 1:37:01.
Nechci vás unavovat další záplavou čísel. Místo toho bych rád vyzdvihl jednu „neviditelnou“ stránku závodu – dobrovolníky. Celou akci chystalo 28 lidí, kteří větší či menší měrou přispěli k hladkému průběhu. Zdaleka ne všichni jsou členy pořadatelského klubu a zdaleka ne všichni se věnují běhání.
Díky, dobrovolníci…
Mají však jedno společné – chuť udělat ve svém volném čase něco pro druhé, a to bez nároku na jakoukoli odměnu. Vím, že těchto „part“ existuje spousta, a to nejen ve sportu. Važme si těchto lidí, kteří nesedí doma a nenadávají na problémy světa na sociálních sítích.
Líbí se mi zvyk, kterého si na zahraničních závodech v kultivovaných zemích nejde nevšimnout. Takřka každý běžec tam při běhu poděkuje regulovčíkovi na trati. Vědí, že tam stojí kvůli nim, a dovedou to ocenit. Vzpomeňte si na to, až jednou zase poběžíte kolem postavy v reflexní vestě. Slova jako „ahoj a díky“ nic nestojí.
Díky však patří také našim partnerům, díky nimž jsme nemuseli veškeré náklady přenést na běžce ve formě startovného. I za ně si tak dovolím poděkovat obchodům se sportovním vybavením Sportovna.cz a Běž.cz, Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, společnosti Kofola, projektu Tipsport Sportuj s námi ve spolupráci s ČUS, Moravskoslezskému kraji, DRD časomíře a obci Ludgeřovice.
Za rok jsme tu zase. Slibujeme.
