Může postavení chodidla ovlivnit způsob naší chůze? Můžeme mít díky typu chodidla dispozice ke vzniku vbočených palců? Mohou naše nohy způsobovat bolesti zad a migrény?
Problematika nohy
Většina lidí ví, že existuje plochá nebo vysoce klenutá noha. Málokomu je ale zřejmé, co vše si může představit pod pojmem klinická či funkční typologie nohy a co nám tato metoda může všechno o tomto složitém a přitom geniálně strukturovaném orgánu těla napovědět. Problematikou nohy a jejích možných potíží se začal v polovině minulého století zabývat americký pediatr Merton Louis Root. Tento lékař se na nohu díval úplně jinak, než tak činili jeho současní kolegové lékaři i ostatní odborná veřejnost. Root nechápal nohu pouze jako část celé dolní končetiny, ale jako část těla, která dynamicky uskutečňuje spoustu větších i menších pohybů. Teprve koordinace všech těchto pohybů současně vytváří možnost uskutečnit krok resp. chůzi a běh.
Pediatr na základě rozsáhlých empirických výzkumů postuloval 4 typy nohou, přičemž členění je založeno na typu postavení přední a zadní části nohy vůči sobě navzájem.
Jde o :
● varózní zánoží – patní kost je vytočená, stojí na zevní hraně
● varózní předonoží – patní kost je v rovině, ale předonoží je vytočeno palcem vzhůru
● valgózní předonoží – patní kost je v rovině, ale předonoží je vytočeno malíčkem vzhůru
● normální typ nohy – patní kost je v rovině s předonožím
Přitom platí, že podle vzájemného postavení částí chodidla vůči sobě, jsou nastaveny i ostatní klouby dolních končetin, což významně ovlivňuje postavení páteře. Na této premise a v souladu s uvedenou typologií vytvořil Root specifický systém aktivního kompenzačního ortézování. Ve spolupráci s odborníky na mechaniku vyvinul řadu klínků, které v botě vkládal pod různá místa chodidla, aby tím eliminoval vliv malformací struktury jednotlivých typů chodidel na klouby dolní končetiny a páteř při stoji člověka.
Varózní zánoží (při nezatížené noze a při stoji)
Problém: patní kost je vytočená, stojí na zevní hraně.
Kompenzační opatření: ve stoji se musí kloub (tzv. podhlezení – šikmo vpředu pod kotníkem) donutit pomůckou ke stočení výrazně dovnitř a tím zajistit kontakt celého chodidla se zemí.
Varózní předonoží (při nezatížené noze a při stoji)
Problém: patní kost je v rovině, ale předonoží je vytočeno palcem vzhůru.
Kompenzační opatření: ve stoji musíme zajistit, aby se podhlezenní kloub stočil dovnitř a aby se tak předonoží dostalo do kontaktu s podložkou.
Valgózní předonoží (při nezatížené noze a při stoji)
Problém: patní kost je v rovině, ale předonoží je vytočeno malíčkem vzhůru.
Kompenzační opatření: ve stoji zajišťujeme, aby se podhlezenní kloub vytočil ven a tím se předonoží dotklo podložky.
Ve své době se jednalo o progresivní metodu, uznávanou odbornou veřejností jako objevnou, ale zároveň často kritizovanou pro své zatížení syndromem subjektivity při vyšetření deformity a následném vyhodnocení nálezu lékařem. Proto bylo v rámci snahy o objektivizaci výsledků vyšetření přikročeno k tzv. 3D kinematické analýze. Použitím 6 infrakamer, které z různých úhlů snímají chodící osobu a zaznamenávají pohyby v kloubech, je umožněno zpracování videoanalýzy chůze a zaznamenání všech negativních dopadů postavení chodidla na postoj těla při chůzi.
Ukázka zobrazení osoby při chůzi 3D zobrazením – boční pohled
Díky kinematické analýze bylo dokázáno, jaký vliv má typ nohy na postavení ostatních kloubů těla. Výzkum konstatoval, že nejvýraznější vliv na všechny klouby dolní končetiny i pánve má varózní přednoží. U tohoto typu nohy nedochází k dostatečnému odpružení nárazů při došlapu, což má za následek latentní vznik poruchy vbočeného palce (hallux vagus) a dále nebezpečí případů únavových zlomenin nártních kostí, zánětů z přetížení, mikroruptur až úplného utržení Achillovy šlachy, dochází k postupné deformitě horní končetiny a vzniku tzv. kolen do „X“ včetně jejich úporné bolesti atd. Varózní přednoží má tedy nejvýraznější negativní vliv na pohybový aparát a tím i kvalitu života člověka.
Výše popsaná přístrojově orientovaná a tedy objektivní metoda je bohužel příliš nákladná a technicky komplikovaná, aby mohla být zavedena potřebném měřítku. Přesto je nezbytné, aby se široká veřejnost o své nohy starala a navštívila odborníka, který je schopen určit typ nohy a doporučit další postup, tj. například pomoci s výběrem vhodné kompenzační pomůcky, ukázat vhodné cviky na uvolnění chodidel a zlepšení postavení a funkce nohy. Není pochybnosti o tom, že tato péče se násobně vrátí v podobě odeznělé bolesti zad, lepším pocitu při chůzi apod.
|
