Vydejme se na Červenovodské sedlo na historickou hranici Čech a Moravy mezi Suchý vrch a Bukovou horu, ale nechme běžky doma, ještě nenachumelilo. Ještě aby, když 13.9.2025 byl sice deštivý, ale zářijový den. A právě v ten den AK Račí údolí svolalo běžce primárně narozené před rokem 1990 na Červenovodský kros – MČR veteránů.
Závodily i mladší ročníky, které na veterány vyvíjely zdravý soutěžní tlak. Trasa hlavního závodu vedla po upravených lesních cestách, převážně po šotolině a jehličí, bez asfaltu. 8,5 km dlouhý okruh je v zimě využíván jako známá běžkařská stopa. Celkové převýšení 160m. Jedná se o okruh, start i cíl jsou na jednom místě – Červenovodském sedle v nadmořské výšce 814 m n.m.
Nejrychleji trať prolétnul českotřebovský Láďa Kučera v čase 30:32 a Hanka Stružková Švestková za 33:41. I když jsme v zápolu boje mleli z posledního, přibližně uprostřed trati jsme zahledli fandícího Roberta Krupičku. AK Račí údolí připravilo i dětské závody, které by vydaly na samostatnou reportáž.
2 otázky na Davida Švestku, organizátora závodu z AK Račí údolí:
Startovní pole plné nadšených závodníků neodradil ani převážně silný dopolední déšť. Bude se tento závod opakovat i v roce 2026?
Nejprve Ti moc děkuji za zájem o náš závod! Uspořádat ho právě tady na Červenovodském sedle nás napadlo kvůli tomu, že jsme byli osloveni uspořádat MČR v krosu a napadlo nás, že právě běžkařská stopa kolem Bukovky bude tou správnou volbou! Myslím si, že to ale příště zopakujeme, protože si trasu většina běžců moc pochvalovala, a bude-li nám příště přát počasí, bude to krásný běžecký svátek!
Pokud mám správné informace, jsi otec od rodiny, manžel a podpora velmi úspěšné závodnice, veterinář se soukromou praxí, aktivní muzikant, organizátor závodů, sportovec,…máš nějakou tajnou zbraň, návod jak natáhnout 1 den na víc než 24 hodin? Jak se ti daří stihnout těch spousta aktivit?
Položil jsi klíčovou otázku, na kterou sám neznám odpověď, a její hledání je asi pro chlapa ve středním věku tím hlavním úkolem. Všechny ty aktivity mě hrozně baví a nechci je pustit, zároveň však tuším, že je třeba najít nějaký balanc, protože už ti prostě není dvacet. Mám-li ale říci, co je tou hlavní motivací jak to stíhat, je to o tom, že se obklopuji lidmi, se kterými nám je dobře, kteří to dělají se stejným nadšením, anebo to třeba dělají i kvůli mně. Bez jistoty, že budeme mít kolem sebe dobrou partu lidí, bychom do pořádání závodů nikdy nešli. To platí pro sport, muziku i pro všechno ostatní.
2 otázky na absolutního vítěze Láďu Kučeru a vítěze kategorie M40:
Máš pro nás soupeře nějaké vysvětlení, že nás doslova smeteš a k Tvému výkonu se ani nepřiblížíme? Ať už se jedná o naši kategorii muži 40-49 let, nebo závodníky o 25 let mladší…
Myslím si, že ostatní závodníky nijak výrazně nepřevyšuji svým výkonem, a určitě se najde dost veteránů, kteří by mě hodně potrápili nebo porazili. Příští rok už budu závodit v M50, takže vám ubyde soupeř (smích).
V roce 2019 ses stal mistrem Evropy v běhu do vrchu v Janských Lázních v kategorii M40. Máš ještě nějaký další sen na nějaký vysoký cíl?
Závodím už jen sporadicky, po úraze v roce 2021 šla moje výkonnost značně dolů, takže jsem svou závodní činnost omezil. Vloni jsem se ještě pokusil získat medaili v Toruni na ME veteránů , kde jsem skončil v krosu 4. v kategorii M45. Poté jsem se nechal přemluvit a zúčastnil se MS železničářů v maratónu, kde jsem byl druhý železničář, celkově 10. a 1. mezi muži v M40. Tím jsem svou zavodní kariéru asi ukončil. Běhat budu dál, pokud bude zdraví sloužit, a občas se třeba někde objevím.
