Fenomén orienťáckých map: k čemu jsou dobré?

„Proč běžíš s tím papírem v ruce?“ „To je přece orienťácká mapa!“ Mapa pro orientační běh musí obsahovat informace o všech objektech v terénu, které může závodník použít pro výběr nejvýhodnější trasy na postupu mezi jednotlivými kontrolami na trati. Z mapy musí být patrný nejen charakter terénu, jeho členitost, důležité navigační body a vodící linie, jako jsou cesty a pěšiny, vodní toky a vegetační hranice, ale rovněž překážky v pohybu, jako jsou zdi, ploty, skalní srázy, vodní plochy a bažiny a hustá vegetace.

Už jsi četl také článek Proč se nebát orienťácké mapy?

Mapy v lese, ve školách i u lesníků

Kdo dále kromě závodníků vnímá výhody orienťáckých map? Ke svým aktivitám je někdy využívají skauti, turisté nebo táboroví vedoucí, to se ale stále bavíme o nějaké formě orienťáku. V některých případech mají mapy lesníci jako doplněk ke svým porostovým mapám. Na základě orienťácký map se často vytvářejí turistické mapy, základní mapy ČR a jsou používány i geology. 

Kde jsou orienťácké mapy? Všude!

Téměř všechny orienťácké mapy nyní najdeš na Mapovém portálu ČSOS, kde je přes 10 tisíc map pro různé disciplíny (lesní / sprintové) i odvětví orienťáku (pěší OB, lyžařský orienťák, MTBO). Když se podíváme do statistik, tak rok od roku se počet vydaných map zvyšuje a spolu s ním roste také český orienťák. V loňském roce vzniklo nejvíce map v Libereckém kraji. Důvod je jasný — Mistrovství světa 2021 bylo vrcholným svátkem orientačního běhu a byla vydána řada map jak tréninkových, tak závodních. 

Ačkoli nejvyšší a nejnižší bod ČR, vrchol Sněžky i obec Hřensko, si na orienťáckou mapu ještě musí počkat, najdeme napříč republikou opravdu hodně zajímavých zmapovaných míst. Za zmínku stojí třeba lesy v okolí hradu Kašperk, skiareálu Špindlerův Mlýn, skalním městě Drábovna a nová mapa se připravuje také přímo na Ještědu, tam se poběží na konci června 2023. Sprintové terény jsou např. v historickém centru Prahy, v Telči nebo zoologických zahradách na Svatém Kopečku a v Ústí nad Labem. A to jsem nakousl jen několik málo známých turistických cílů. Orientačně krásné terény máme po celém Česku, hlavně pískovcové skály jsou světovým unikátem a my bychom měli být za možnost běhat v těchto špičkových terénech rádi.

Jak vzniká mapa

Kartografem, neboli mapařem, může být prakticky kdokoli. Na rozdíl od profesionálních zeměměřičů lze orienťáckou mapu vytvořit i s menšími zkušenosti. Je ovšem velmi důležitá pečlivost a cit pro mapovaný terén. Výsledná mapa by měli být přesná a obsahovat všechny objekty, které by mohly být použity pro orientaci během závodu. Zároveň také musí být dobře čitelná, aby se jednotlivé objekty v mapě nepřekrývaly a nesplývaly. K tomu pomáhají mapové klíče, které přesně určují barvy a velikosti mapových značek a poodkrývají řadu dalších důležitých mapařských zásad. Mapový klíče pro orientační běh jsou dva — ISOM2017-2 pro lesní závody a ISSprOM2019-2 pro sprint — a tvoří jakousi ‚kuchařku‘ pro mapaře.

Příprava mapy

V praxi příprava mapy probíhá tak, že mapař si připraví v počítači mapové podklady, ty nahraje do tabletu/mobilu a vydá se do terénu (freeware programem je např. OpenOrienteering Mapper nebo OCAD Sketch App, mapování ručně pomocí zakreslování tužkami už se téměř nepoužívá). Tam zmapuje vše, co by mělo v orienťácké mapě být. Není to práce na jedno odpoledne! Mapař někdy stráví v terénu desítky až stovky hodin, záleží na velikosti a členitosti prostoru. Následuje překreslení a úprava mapy opět doma u počítače do finální podoby (při kreslení mapy v terénu nejde přesně udělat mapu tak, jak by měla být — mapaři používají různé pomocné čáry a poznámky). Na mapovém portálu lze najít přes 2000 autorů, kteří vytvořili alespoň jednu mapu, drtivá většina z nich jsou ale jen dobrovolníci a nadšenci, profesionálních mapařů je přibližně 15-20, poloprofesionálů o něco více. 

Nalákaly tě orienťácké mapy? Pojď si zkusit orienťák na výukové mapě nebo v areálu pevných kontrol! Více na zacitorientak.cz.