Určitě se vám už někdy stalo, že se dlouhodobě a cíleně připravujete na závod, kde chcete zaběhnout rekordní čas či vylepšit umístění, a nakonec je to jeden velký výbuch? Poradíme vám, co s tím.
Snažili jste se, dřeli, trénovali a nakonec to vše přišlo vniveč? Ano, to se občas sportovcům (nejenom běžcům) stává. Týdny a měsíce dřiny přijdou najednou vniveč. Aby k tomu docházelo co nejméně, tak jsme pro vás připravili pár informací a rad, jak tomu předejít.
Člověk je od přírody tvor soutěživý, a i když někteří z nás to navenek skrývají, tak v mysli nějaký ten cíl či výzvu mají. Soutěžíme s okolními běžci, kamarády, kolegy z práce, ale nejvíce sami se sebou. Motivace velká, příprava pokračuje podle plánu, přesto se mnohdy vše zhroutí třeba díky jen banalitě. Kde hledat příčinu? Těch je několik, ale postupně.
Prohlédněte si i další fotografie k článku…
Netrpělivost není dobrý rádce
Naplánujete si dlouhodobou přípravu zhruba 3 až 4 měsíce. Na první pohled to vypadá, že to až tak dlouhá doba není, ale postupně se vám zdá, že se vše neúměrně vleče a vy začnete býti netrpělivý. Hledáte zpestření třeba vložením závodu, který ale moc nezapadá do dané přípravy a vám se nepovede ho zaběhnout moc dobře. A rázem máte problém. Začne ve vás hlodat svědomí, zda jste zvolili správnou přípravu, zda váš tréninkový plán je nastaven správně. Začnou vás napadat myšlenky, které v konečném efektu pokazí vše, co jste doposud natrénovali. Tady platí jeden známý citát „netrpělivost není dobrý rádce“. Prostě a jednoduše se držte toho, co jste si předsevzali a uvidíte, že děláte dobře.
Zvýšení tréninkových dávek nad plán také není správná cesta
V určité fázi přípravy zjistíte, že tréninkový plán zvládáte dobře a napadne vás tato myšlenka. Když si přidám nad plán, tak budu mít vyšší výkonnost a cíl třeba zvládnu ještě lépe. Takto to může fungovat jen krátkodobě, ale ne v dlouhodobém měřítku. Většinou to končí přetrénováním a nechutí jít trénovat a v tom horším případě i zraněním, které veškeré vaše plány může definitivně zhatit.
Pokud jste si nechali připravit plán od nějakého opravdu „fundovaného odborníka“, tak ten jistě věděl, proč vám nastavil takové distance a ne vyšší. Nejhorší totiž ze všeho je ta skutečnost, že mnozí „ti běžečtí znalci“ znevažují práci odborníků a radí vám věci, které spíše ublíží, než pomohou. Jako bych to viděl před sebou. Kamarád, co s vámi běhá tak vás popíchne, že on by to řešil jinak, vy váháte, pak ale jeho nezkušených rad využijete a za pár dnů či týdnů je problém. Věřte proto odborníkům a používejte hlavně selský rozum.
Kolega má stejný tréninkový plán a je na tom lépe
Tohle je další typický příklad, jak se člověk může při přípravě odrovnat. S kamarádem máte stejný plán, sdílíte spolu výsledky třeba na Garminu a vy vidíte, že on má lepší časy, než běháte vy a vám začne v hlavě hlodat červík, proč tomu tak je? Odpověď je naprosto jednoduchá, ale pro někoho možná nepochopitelná. Každý z nás je originál, každý má rozdílnou výkonnost, a to že máte stejný tréninkový plán ještě neznamená, že budete běhat stejné časy. Ostatně představa, že by třeba 10 běžců se stejným plánem doběhlo do cíle závodu úplně stejně je nesmyslná.
Vždy si hleďte svého plánu, své výkonnosti a výsledků. Nesrovnávejte se s nikým, jen tak si totiž na sebe vytváříte nesmyslný tlak a stres, který se může opět vymstít nechutí k tréninku, a hlavně k cíli, jež jste si sami nastavili.
Ani nemoc v přípravě neznamená ještě konec vašeho úsilí
Jelikož v běžném životě musíme chodit do práce, mezi lidi, tak se vystavujeme riziku, že můžeme během toho onemocnět klasickými nemocemi jako je chřipka či angína. Tomu se totiž dá jen těžce vyhnout zvláště, když vaše příprava je plánována v době, kdy řádí například chřipková epidemie. Nemusíte ale mít obavu. Pokud správně plníte plán, tak ani případný několika denní výpadek (5–7 dnů) vaši přípravu a výkonnost nijak zásadně neohrozí. Určitě po nemoci nebudete moci ihned pokračovat ve zvyšujících se dávkách, ale během týdne se znovu dostanete do toho správného běžeckého rytmu. Snížit riziko nachlazení můžete tím, že pravidelně do své každodenní stravy zařadíte správné množství vitamínů ve formě ovoce či zeleniny, což je ten nejlepší recept.
V dlouhodobé přípravě pomůže improvizace
Když už si myslíte, že se dostáváte do stavu, kdy jste „otráveni“ ze stereotypu tréninkové procesu, tak zařaďte nějakou novinku. Zapojte svoji fantazii, prostě improvizujte. Ze zkušenosti vím, že pomůže klidně i několika denní neplánovaný odpočinek, zvolení netradiční formy tréninku, společného výběhu s kamarády či si vše zpestřete nějakou zaslouženou odměnou za dosavadní odvedenou dřinu. I když máte vysoké cíle, tak vždy pamatujte, že když se nesplní, tak se nic zásadního ve vašem životě nestane a kvůli tomu přece nepřestanete běhat či běh dokonce zavrhnete. Běhání by mělo vždy přinášet radost, a ne bolest a zklamání.
Veškeré poznatky či názory, které v tomto článku uvádím, jsou vyzkoušeny na základě svých dlouholetých zkušeností, získaných pravidelným běháním na výkonnostní úrovni.
O autorovi – Jiří MašekJiří Mašek, redaktor Světa běhu, je nadšeným běžcem už více jak 10 let, jehož specialitou jsou silniční závody na půlmaraton a maraton. V současnosti je členem týmu vodičů pro závody ze seriálu RunCzech. Pravidelně ale běhá i horské závody, poněvadž má moc rád pohyb v přírodě. Oblíbenou lokalitou, kam jezdí nabírat nejen fyzické, ale i psychické síly, je Šumava a Krušné Hory. |