HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Kvalitní trénink nebo (pod)průměrný závod

Kvalitní trénink nebo (pod)průměrný závod

Život kolem nás utíká doslova tempem sprintéra, jak ten společenský, podnikatelský, tak i sportovní. Jestliže k tomu navíc u nás neustále přibývá i běžeckých závodů jako houby po dešti, tak se logicky naskýtá otázka: chceme jen závodit nebo také občas kvalitně trénovat? Obojí dohromady totiž není možné.

V dnešní době je termínovka doslova přeplněna běžeckými závody všeho druhu. Vlastně každý víkend můžeme běžet nějaký závod a pokud jsme trénovanější, zvládneme i více závodů. Na sociálních sítích (to s tím úzce souvisí) spousta z nás podává prakticky online informace o tom, jaký závod právě zdolali, jak si ho perfektně užili, jak běželi na pohodičku apod. Ví tito běžci vůbec, jaké je to si závod užít na pohodu, nebo je to jen taková fráze, která je dnes velmi oblíbená a dobře se u druhých poslouchá? Jako zkušeného dlouholetého běžce mne napadá i otázka, zda je to to pravé, co od běhu chceme či očekáváme?

Prohlédněte si i další fotografie k článku…

Smyslem běhání je opravdový běh, nikoliv přehnaná účast na závodech

Mnozí by mohli namítnout, že smyslem běhání je běhat, účasnit se závodů a prožívat ty správné emoce. Souhlasím. Běhám už ale opravdu dlouho, a tak vím, že spousta běžců běhá proto, aby neustále zlepšovali svoji výkonnost, aby se pro ně běh stal něčím víc než jen běháním a vyčištěním hlavy. Na druhou stranu, jaký smysl má fakt, že ročně naběháme 40 až 50 závodů a na pořádné a kvalitní trénovaní a regeneraci nezbývá čas?

Běžci, kteří běhání berou vážně, by měli dát prostor také kvalitnímu tréninku a neměli by se za každou cenu vrhat bezhlavě do závodů, které ač mohou být hezké, tak zřejmě nesplní účel, kvůli kterému se postaví na start. Abychom si mohli závody užívat tak, jak popisuji nahoře, vede k tomu dlouhá a poctivá kvalitní běžecká příprava, kdy je občas nutné závody prostě vynechat.

Kvalitní příprava je zárukou, že si závod užijete naplno

Neznám váš pohled na věc, ale osobně se chci na každý svůj závod těšit. Prožívat ty správné předstartovní emoce, trému na startovní čáře a vše, co k tomu patří. Představa, že v sobotu doběhnu maraton (a obvykle ho běhám naplno) a za týden mě čeká další (a opět maraton), tak se ve mně budou mísit podivné pocity. Jsem už starší ročník narození (i když duchem stále mlád), ale v mladém věku nám bylo vždy „dobrými“ trenéry kladeno na srdce, že pro dosažení dobrých výsledků, je třeba poctivě a kvalitně trénovat.

TIP: Přečtěte si také článek Přemýšleli jste někdy o tom, proč běháte?

Kvalitní příprava má svá pravidla, jejich porušení se občas nevyplatí

Poctivý trénink se totiž neobejde bez náročných tréninkových jednotek, kdy na závody není ani pomyšlení. Vše se poté musí nechat správnou dobu vstřebat, aby naše námaha měla pozitivní výsledek. Jakýkoliv závod, který není plánovaný, může konečný výsledek zcela zhatit, což je ještě ta dobrá varianta. Kvalitní příprava je mým velkým krédem i důvodem, proč si i v současnosti si dokážu ještě posouvat svá osobní maxima. Doporučuji každému, kdo se chce někam posunout, a věřím že 99 % z vás chce, ať se nad tím zkusí alespoň částečně zamyslet, zda na tom není kus pravdy.

I radost z dosažených výsledků by měla být mít hranice

Nikomu nehodlám vnucovat své názory, ale jelikož běh sleduji hodně dlouhou dobu, tak mám dojem, že pro někoho (a jejich hodně) je důležitější své „výsledky“ či délky běhu nebo jak moc kilometrů uběhli, okamžitě prezentovat na sociálních sítích než mít ze všeho svůj dobrý vnitřní pocit. Ano, je dobré se svými výsledky pochlubit (nikdo to za nás neudělá), ale vše s mírou a pokorou. Někdy se mi zdá, že pro dotyčné je jediným uspokojujícím kritériem hodnocení jejich výkonu počet kliknutí „to se mi líbí“ a množství „oslavných“ komentářů typu jsi borec, jednička, úžasný, vynikající, nezničitelný atd. Pozitivní podpora je výborná, ta se vždy cení, ale takto občas někdy vyznívá trochu falešně a neupřímně. Nemyslíte?

Nezapomínejte na smysl běhání vůbec

Cílem této úvahy není vám kazit radost z běhání, a zvláště závodění. Naopak, vždy se snažím ty, kteří jsou v mém okolí (nebo je dlouhodobě trénuji) povzbudit a popřát jim krásný závod. Přesto všechno jim neustále opakuji, že aby si závod mohli skutečně užít na pohodu, vede k tomu jen dlouhá a náročná cesta formou kvalitního běžeckého tréninku a občas to i bolí. Jak už to ostatně před mnoha lety moudře vyjádřil sám Emil Zátopek rčením „běh není taneční“.

Rozhodně mě zajímá váš názor. Pište, rád budu s vámi o všem diskutovat.

Veškeré poznatky či názory, které v tomto článku uvádím, jsou vyzkoušeny na základě svých dlouholetých zkušeností, získaných pravidelným běháním na výkonnostní úrovni.

Jiří Mašek

O autorovi – Jiří Mašek

Jiří Mašek, redaktor Světa běhu, je nadšeným běžcem už více jak 10 let, jehož specialitou jsou silniční závody na půlmaraton a maraton. V současnosti je členem týmu vodičů pro závody ze seriálu RunCzech. Pravidelně ale běhá i horské závody, poněvadž má moc rád pohyb v přírodě. Oblíbenou lokalitou, kam jezdí nabírat nejen fyzické, ale i psychické síly, je Šumava a Krušné Hory.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: