ROZHOVOR s Hynkem Šafářem: Velká Kunratická je společenská událost

ROZHOVOR s Hynkem Šafářem: Velká Kunratická je společenská událost

Velká Kunratická, závod, který zná každý, kdo aspoň trochu propadl běhání. Koná se každoročně na podzim v pražském Kunratickém lese, je dlouhý něco málo přes 3 km a je charakteristický zejména svým slavným, krátkým, ale výživným stoupáním na zříceninu Hrádek.

Česká běžecká špička si zde ověřuje formu a bojuje se často o každou desetinu vteřiny. Závod, jehož historie sahá až do 30. let minulého století, v současnosti pořádá atletický klub Spartak Praha 4. Jeho zástupcem je Hynek Šafář, s kterým jsem měla možnost se osobně setkat na místě činu a popovídat si o této legendě mezi závody. 85. ročník je již za dveřmi!

Velká Kunratická se zrodila z nápadu party vysokoškoláků

Ocitáme se na místě, kde se před 85 lety konala první Velká Kunratická (VK). Můžete nám trochu přiblížit první ročník tohoto legendárního závodu?

Původně to byla nějaká parta vysokoškoláků, kteří se tady snažili najít náročný terén a schválně i v tom pozdním termínu, aby to byl spíše sranda běh. Chtěli závod, na kterém se budou moct setkat různí sportovci, který bude nabízet přírodní překážky a zároveň umožňovat rychlý běh. To se celkem chytlo, přežilo, a pokud si dobře pamatuju, tak se Kunratická konala každý rok až do současnosti. Prvních 10 ročníků ale běhalo maximálně 50 lidí.

Aktuálně je organizátorů ale trochu víc, že?

Celá parta, která to v současnosti organizuje, pochází z atletického oddílu Spartak Praha 4, který sídlí na Pražského povstání na stadionu Děkanka. Tento oddíl to organizuje od roku 1966, kdy to dostal do své správy po TJ Bohemians a dlouhá léta, co si já pamatuji, tomu velel ředitel závodu Emil Pospíšil. To byl neuvěřitelně osvícený člověk, který už v 80. letech zaváděl takové novinky, jako že se měřilo fotobuňkami. Na tom všem jsme se vlastně podíleli, protože jsme v tom oddíle všichni vyrostli. Už v té době to bylo podobné jako v současnosti – skoro celý rok se to připravovalo a měsíc před VK se vždy aktivují „styční důstojníci“, což jsou lidi, kteří už vědí, co mají dělat a zařídit. Na celém závodě se z oddílu podílí cca 50 ‑ 80 lidí, kteří to dělají vlastně zadarmo.

A kdy jste to převzali do svých rukou?

Emil Pospíšil uspořádal ještě 70. ročník. Ten byl pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru. V té době mu bylo skoro 80 let a řekl, že končí, takže se řešilo, co dál. Dala se dohromady parta lidí, kteří do toho nějakým způsobem viděli, a v současné chvíli jsme 4, kdo tvoří organizační výbor VK. Pořád platí to, že bez 80 lidí z oddílu bychom nezorganizovali nic.

Kunratický les a především pak okolí potoka je přírodní památka. Jak řešíte povolení a kapacity závodu s památkáři?

Každý rok musíme žádat ochranáře a památkáře – ochranáře kvůli vstupu do Přírodní památky Údolí Kunratického potoka a památkáře kvůli zřícenině Hrádek. Takže každý rok je to takové, že se může stát, že nám ten závod vůbec nepovolí (i když dneska je to asi nepravděpodobné). Snažíme se poměrně úzkostlivě dodržovat pravidla – na každé auto máme třeba speciální povolení – a doopravdy to velmi hlídáme, aby nás nikdo nemohl napadnout. Dodržujeme také počty lidí přes Hrádek. No, a když tam potom v pondělí po závodě přijdete, nepoznáte, že se tam něco konalo. Dokonce pomocí fukarů zafoukáváme vyšlapané cesty. Na tohle ale máme externisty, kteří jdou a luxují 3 hodiny les. A stejně tam zůstane spousta věcí, které z těch lidí popadají – oblečení, boty a další. To se pak dává na Děkanku a čeká se, že se ti lidé přihlásí.

Prohlédněte si i další fotografie k článku…

Hrádek se má lézt po čtyřech, ne vylézat s pomocí lana

A jaká je aktuální kapacita závodu?

Aktuálně jsme žádali o navýšení kapacity o 400 závodníků přes Hrádek, což je poměrně velký příjem navíc pro oddíl. Tedy celkem poběží 2 600 nebo 2 800 lidí přes Hrádek. Důležitý je zde jeden aspekt, který si málokdo uvědomuje, nemůžeme to totiž natahovat donekonečna. Jediný způsob, jak počet navýšit, je že by se běhalo po trojicích. To nám ale nikdo nepovolí, protože to je o 1/3 lidí více.

A jak se dívají památkáři na běhání přes zříceninu Hrádek? Navíc mimo cestu.

V jedné době byl celkem velký spor právě s památkáři, který byl vlastně úplně zbytečný. Navíc v den závodu je to v podstatě nejchráněnější památka v Čechách, protože to je celé omlíkované, aby tam nikdo ani nešlápl. Ale jeden z památkářů s tím měl dlouhá léta problém, že to tam ten závod ničí. A potom, co odešel, je relativně klid. My pro to doopravdy děláme vše, co můžeme. Přes rok je dokonce závora, že se na tom Hrádku nesmí trénovat.

Teď jsou nahoře na Hrádku nově pěkné naučené stezky, které stojí docela za vidění, a dokonce se tam na informačních tabulích píše o Velké Kunratické, takže tím jsme tam tak trošku zaimplementovaní na věky. 🙂

Hrad nebo také Nový Hrad byl postaven roku 1411 na pokyn Václava IV, který sem posléze velmi rád jezdil a roku 1419 také zemřel. Dva roky poté ho zničili a vyrabovali husité. Od 15. století pak v podstatě chátral. Ještě na konci 19. století to byla skutečná zřícenina a také místo, kam jezdila omladina z Prahy na víkendy. V té době to byla vlastně nejbližší zřícenina hradu u Prahy. Dneska tam už kromě základů nic není. Na konci 19. století ho totiž nechali obyvatelé Kunratic srovnat se zemí. Existují domněnky, že to bylo právě kvůli nájezdům lufťáků, kteří údajně rušili zvěř. Současná podoba je uměle zbouraná a rozebraná zřícenina (nebo spíše už jen základy) a říká se, že polovina domů v Kunraticích (těch starších) je vlastně z kamenů, které se rozebraly z Hrádku.

Pod Hrádkem je onen slavný úsek, který se šplhá nahoru – je to suťovisko, kterým se při rozebírání zříceniny posílaly ty kameny dolů. I díky tomu tam je dodnes výsek – součást Velké Kunratické.


Je stále lano při výstupu na Hrádek?

Lano na Hrádek jsme zavedli až my (myšleno 4členný organizační výbor nové generace, pozn. redakce). A zavedli jsme to právě kvůli ochraně Hrádku. Jenže ono se ukázalo, že místo, aby lidi chvátali po čtyřech, tak začali lézt a ručkovat po tom laně. A my jsme si po pár letech uvědomili, a říkal nám to i Emil, že to takhle nikdy nebylo. Hrádek se má chvátat po čtyřech, takže jsme lano zrušili. Bylo kolem toho docela haló, ale vysvětlovali jsme, že lano byl úlet.

Ono se mluví o Hrádku, ale nejhorší je ten třetí kopec, který se tak pomalinku narovnává, a to dá člověku zabrat asi nejvíc, protože se musí znovu rozeběhnout.

Jaká je aktuální situace s partnery, z webových stránek se zdá, že další partnery hledáte. Je to tím, že chcete zachovat nekomerční ráz, nebo že je o partnery nouze?

Nouze asi není. Tam jde spíše o to, že takové ty vyloženě běžecké firmy chtějí mít vždycky exkluzivitu. Když by tam byl Adidas, neexistovalo, aby tam byl Nike. V současnosti je hlavním partnerem Salomon, který dává poměrně hodně peněz, má loga na číslech a má exkluzivitu vůči velkým firmám jako Adidas nebo Nike. Ale třeba už nemá exkluzivitu třeba na inov-8.

Ale co se týká partnerů, tak VK má velký potenciál. Závod by určitě snesl profesionálnější přístup k partnerům, ale v době, kdy by se měli shánět partneři na další rok, se VK koná, takže na to většinou není čas. Samotný závod pak začínáme řešit až někdy před prázdninami. Důležité v tomto ohledu je, že to pořádáme jako oddíl, což jsme už asi jen jeden z mála. Nejsme součástí žádného seriálu, i když jsme nabídek dostali hodně. Všechny s díky odmítáme, protože chceme mít ty peníze pod kontrolou. Proud peněz, které VK vydělá, teče zase zpět do oddílu. Oddíl si z toho pak platí trenéry, financuje trénink mladých, soustředění, prostě to vrací zpět do sportu. Spartak Praha 4 má největší žákovskou základnu v Praze. A to je správně uzavřený kruh peněz.

Okolí závodu přes noc hlídá ochranka

Jak probíhá samotná příprava celého závodu?

Veškeré zázemí se připravuje a staví v sobotu a přes noc to celé hlídá ochranka. Běhá se vždy druhou listopadovou neděli od 8 hod do 14:30. A my pak máme 2 hodiny do tmy, abychom to celé uklidili. Takže vlastně ani nejde, aby se běhalo třeba až do 16:00. Lidi to dělají ve svém volném čase, takže v pondělí tam nikdo uklízet nepůjde. Problém je třeba když prší, to se nám to většinou rozuteče. Tak si najímáme brigádníky, kteří jsou taková pojistka. Po uklizení zázemí se uklízí ještě ten les.

Další zádrhel je intervalový start. Jinak to v lese ani nejde, ale je s tím trošku problém, protože třeba vyhlašování je až odpoledne, když doběhnou všichni. Ale elita běží už v 10 hodin.

A co zahraničí – míváte nějaké zahraniční běžce?

Chodili nám různé nabídky od Keňanů a ptali se na prize money. Na to odpovídáme – hele sorry, žádný nejsou. 🙂 My z toho ani nechceme udělat mezinárodní podnik, kde budou běhat Keňani a trhat jeden rekord za druhým. Nemá to být ani výkonnostní závod. Jen ať tam ten Zweifelhoferův rekord visí klidně ještě dalších 20 let.

Velká Kunratická je prostě společenská událost, kde se potkávají různí sportovci – lyžaři, vodáci, cyklisti, hasiči. Je to na závěr sezony a vždycky to bude v tom listopadu, vždycky tam budou holé zadky za borovicemi. Prostě co se týká zázemí – nikdy tam nebudou vyhřívané šatny a sprchy, bude to pořád v bahně a v ošklivém počasí. Je naší povinností zachovat ducha celého závodu.

V 80. letech byl ale závod docela masový?

No, on totiž 50. ročník byl pod záštitou Mezinárodního olympijského výboru, a protože z toho udělali takové politikum, povolili, aby se běhalo po trojicích, aby se tam těch lidí dostalo co nejvíc. Tenkrát byla doba masové podpory sportujícího obyvatelstva. Jako třeba program „Buď fit“. A v rámci toho nebyl najednou problém, že přes Hrádek poběží jednou tolik lidí. Ono se to za socialismu ani moc neřešilo – to až s úderem 90. let. A pak najednou ta účast spadla. Mužů v tom 50. ročníku běželo asi 7 500, což je dneska nemyslitelné, protože dneska jich je 2 500.

Jaký je v současné době poměr mimopražští a Pražáci?

Dneska je hodně mimopražských, a i díky tomu je komplikovanější přihlašování. Letos to my, říkejme si nová generace, pořádáme už 15. rok. Začali jsme tím, že jsme zavedli čipovou technologii, protože do té doby se vypisovaly kartičky a v cílí časy doběhu. Seděli tam počtáři, kteří vypočítávali výsledné časy. Čipy byly v té době docela převratné. Při přechodu na online přihlašování jsme také museli dělat velkou osvětu. 🙂

Rychlostí vyprodání startovného se rovnáme i Newyorskému maratonu

Je pravda, že VK má svou speciální kategorii veteránů?

Ano, ta ale nesouvisí s věkem, je to o počtu startů. Kdo má 20 a více startů na hlavní trati, stává se veteránem. Veteráni se vyhlašují zvlášť jako kategorie a navíc mají vždy nárok na číslo. Počet veteránů se stabilně drží na nějakém počtu asi 400 lidí, což je docela dost. Mají i svůj start a číslování. Závodník s nejvíce starty má číslo 1 a tak dále. Běží tedy všichni za sebou, už se znají. Občas tam ale lidé kvůli startu doopravdy jdou, jen aby si to odběhli a v některých případech bych neřekl, že to je ještě zdraví prospěšné.

Máme také velmi sofistikovaný systém první pomoci. Najímáme si firmu, která to celé kompletně obhospodařuje. Má čtyřkolky, my jim dáme i nějaké lidi a oni si v tom udělají svůj systém, že na každém úseku někdo je. I tohle se snažíme maximálně opatřit. Těch úrazů je tam docela hodně – hlavně výrony, odřeniny. Zajímavé je, že někdy to bahníčko klouže víc a těch úrazů je třeba o řád víc než rok předtím. Přitom ten podklad i podmínky jsou stejné.

Chystáte se letos zvyšovat startovné?

Navýšit startovné by byly peníze pro oddíl, takže když bychom ho zvedli o 100 Kč, oddíl vydělá o 300 tisíc více. Nezdražovalo se 4 roky a letos se také zdražovat nebude, ale samozřejmě, že do budoucna se to asi zvedne, protože máme vyprodáno pořád. Kdyby ten závod nebyl vyprodaný, nebudeme zvyšovat ani cenu, ale v současnosti to tento případ není.

Za jak dlouho se čísla vyprodají po otevření registrací?

To přesně nevíme, ale odhadujeme, že to je asi tak za 5 minut. Tímto je to na úrovni mega akcí jako třeba Newyorský maraton nebo Vasův běh.

A funguje to stylem, kdo dřív přijde, ten má číslo?

Když se zavádělo přihlašování přes internet, dumali jsme nad tím horem dolem. Hlavně jsme řešili, co s tím zájmem. Návrhy byly různé, třeba:

  • Udělat kvalifikační závody – není ale, kdo by to pořádal, a stal by se z toho výkonnostní závod.
  • Rozšířit veterány – že to má člověk už třeba za 10 účastí jisté – to by pak běhali pořád ti samí lidé.
  • Losovat – tady je problém ten, že se VK běhá po dvojicích a po partách a tímto bychom tento systém totálně narušili, a také už by se nedalo přihlašovat hromadně

Takže nakonec jsme hlavně zajistili, aby nepadal server, ale holt to je o tom, že číslo mají ti rychlejší. Je to ale ošetřené tak, že když už tam člověk vleze a otevře se mu formulář, má číslo jisté, může si přihlášku v klidu vyplnit a už nemusí chvátat.

Ženy měly dlouho jinou trať, kde nebyl Hrádek

Jak řešíte to, aby se veteráni třeba nepletli elitě?

Je mezi nimi chvilku díra, ale i ta se nakonec většinou hodně zaplní. Existuje legendární fotka, kdy dobíhá Zwiefelhofer a na cílové pásce je s veteránem č. 1. – tenkrát to byl pan Obešlo, který má asi 50 startů nebo tak nějak. Jinak se dodržuje, aby kategorie elitních běžců běžela společně. Dodržuje se i to, že účast v elitě si musí běžec vyběhat. To znamená, že v posledním nebo předposledním ročníku musí mít nějaký čas (čas pod 13:05 v posledním ze dvou ročníků, pozn. redakce).

Je pravda, že ženy do nějaké doby neměly možnost běhat Hrádek, a to až někdy do roku 2008?

Je to tak, že ženy prostě do té doby neběhaly Hrádek, protože to byla mužská trať. Ženy měly a mají trať jinou. A pak pod nějakým tlakem ženských jsme ustoupili a zpřístupnili ji i ženám. Ženy Hrádek je pro nás vložený závod, který je proto, aby si to mohly ženy zkusit. Navíc jsme to zavedli v době, kdy ta mužská trať nebyla vyprodaná. Vyprodáno máme až posledních 8 ročníků. Když ale ženy neběhaly Hrádek, stávalo se nám, že se přihlašovaly jako chlap a pak to běžela ženská, což taky nebylo ideální. Také si zakládáme na tom, že výsledky VK jsou jenom na našem webu ve formě databáze. Navíc se je snažíme digitalizovat i zpětně a pokládáme za unikátní, že máme v online databázi 42 ročníků.

Kolikrát jste běžel vy VK?

Já jsem běhával od žáčků a v té dospělé kategorii mám asi 10 startů. Dostal jsem se na čas pod 14 minut, což pokládám za velmi slušné.

Rekordy – muži – Hrádek

Ročník VK

Příjmení a jméno

Rok narození

Čas

1.

46. VK – 1979

Zwiefelhofer Vlastimil

1952

10:58.9

2.

55. VK – 1988

Kurka Zdeněk

1962

11:11.6

3.

79. VK – 2012

Procházka Jan

1984

11:17.8

4.

84. VK – 2017

Janů Jan

1993

11:20.1

5.

67. VK – 2000

Skalský Roman

1975

11:21.6

6.

71. VK – 2004

Faschingbauer Pavel

1973

11:23.4

7.

53. VK – 1986

Pešek Zdeněk

1959

11:32.1

8.

84. VK – 2017

Šmahel Michal

1994

11:33.9

9.

57. VK – 1990

Forster Zdeněk

1969

11:34.0

10.

81. VK – 2014

Krupička Robert

1978

11:35.5

Rekordy –ženy – Hrádek

Ročník VK

Příjmení a jméno

Rok narození

Čas

1.

81. VK – 2014

Schorná Pavla

1980

13:55.2

2.

84. VK – 2017

Gregorová Kamila

1981

13:57.1

3.

78. VK – 2011

SKALNÍKOVÁ Eva

1985

14:00.1

4.

80. VK – 2013

FRIČKOVÁ Pavla

1982

14:01.1

5.

77. VK – 2010

HAVLOVÁ Pavla

1982

14:08.6

6.

76. VK – 2009

SEKYROVÁ Ivana

1971

14:10.1

7.

80. VK – 2013

ZAHÁLKOVÁ Pavla

1989

14:23.1

8.

84. VK – 2017

Krchová Zuzana

1990

14:30.0

9.

76. VK – 2009

Fanturová Lenka

1978

14:52.0

10.

75. VK – 2008

RANDÁKOVÁ Helena

1974

14:59.8

Rekordy – ženy

1.

82. VK – 2015

Stránská Adéla

1990

7:20.8

2.

82. VK – 2015

Maršánová Lucie

1990

7:21.0

3.

82. VK – 2015

Stránská Michaela

1990

7:22.4

4.

83. VK – 2016

Gregorová Kamila

1981

7:22.6

5.

82. VK – 2015

Zahálková Pavla

1989

7:31.1

6.

83. VK – 2016

Hrachovcová Monika

1994

7:42.1

7.

84. VK – 2017

Šimková Anna

1998

7:46.6

8.

83. VK – 2016

Stewartová Moira

1995

7:50.6

9.

84. VK – 2017

Stýblová Bára

1999

7:51.1

10.

83. VK – 2016

Kotlíková Petra

1982

7:53.5

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: