HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Z historie šestidenních závodů

Z historie šestidenních závodů

V 19. století byly velmi populární šestidenní závody. Start těchto ultramaratonských běhů, které se těšily velké pozornosti obecenstva, byl vždy o půlnoci z neděle na pondělí a jejich konec opět o půlnoci ze soboty na neděli.

V průběhu 144 hodin se jejich účastníci snažili způsobem „běž jak můžeš“ zvládnout během a chůzí  co největší vzdálenost. Do celkového času se započítávala i doba spánku, jídla a odpočinku. Vítězové takových závodů byli velice oslavováni a kromě toho většinou i finančně výtečně odměňováni.

Otec šestidenních běžeckých závodů

„Otcem“ šestidenních běžeckých závodů bývá nazýván AmeričanEdward Payson Weston. Narodil se 15. března 1839 a vytrvalostí chůzi a ultradlouhým běhům se věnoval od roku 1861 až do roku 1913, tedy neskutečných 52 let. Na start svého prvního šestidenního závodu nastoupil poprvé jako pětatřicetiletý v květnu roku 1874 s cílem zdolání „magické“ hranice 500 mil /804,66 km/.

To se mu nepodařilo – zdolal jen 430 mil /692 km/. Ani jeho další dva pokusy nebyly úspěšné: v září téhož roku dokázal urazit 326 mil a o měsíc později 436 mil.Ale závěrem roku se mu přece jen podařil vytčený cíl splnit:zdolal 500 mil, když mu do 144 hodinového limitu zbývalo ještě 26 minut. Za svůj výkon si vydělal 1000 dolarů, obdržel zlaté hodinky a titul mistra světa.

Boj o mistra světa

Velkým Westonovým soupeřem byl IrDaniel O´Leary, který v květnu dalšího roku v Chicagu také dokázal prolomit hranici 500 mil. Cítil se ve velmi dobré formě, a tak vyzval Westona k závodu o titul mistra světa. 15.-20.listopadu téhož roku byl v jejich duelu O´Leary úspěšnější: zvítězil výkonem 501 a ¼ míle, zatímco Weston zdolal „jen“ 450 mil.

Weston po svém neúspěšném souboji odcestoval ze Spojených států do Anglie, kde v roce 1876 závodil s předními anglickými vytrvalci. Nenašel mezi nimi žádného přemožitele, a v Londýně dokázal zdolat dokonce 501 míli. Když se to doslechl O´Leary,  nenechalo jej to klidným, rozjel se za Westonem, a opět ho vyzval na souboj.

Ten byl vskutku napínavý, i když i tentokrát se konal v režii sebevědomého Ira. Ten v době mezi 2.-7. dubnem 1877 opět zvítězil a výkonem 519 mil a 1585 yardů /836,686 km/vytvořil nový světový rekord, když i Weston zdolal úctyhodnou vzdálenost 510 mil. V březnu roku 1878 O´Leary prokázal své kvality dalším zlepšením na 520 mil a 420 yardů /837,230 km/.

Za titutul z MS v roce 1879 částka 20.000 dolarů

10.-15. března 1879 se v newyorské Madison Square Garden za početného zájmu přihlížejících uskutečnil souboj tehdy čtyř nejlepších vytrvalců o titul světového šampióna. Favorizovaný O´Leary, který byl až příliš vyčerpán předcházejícím množstvím závodů, tentokrát trať nezvládl – ve třetím dni vzdal. Pro prvenství si doběhl teprve 24letý AngličanCharles Rowell výkonem 500 mil a 180 yardů. Vítězství se mu vyplatilo – do rodné vlasti se kromě  titulu mistra světa vrátil s 20 tisíci dolary v kapse.

Neuvěřitelný světový rekord 885km

Zhruba o tři měsíce později – 16.-21. června chtěl Rowell v Londýně svým krajanům  ve střetnutí s již 40letým Westonem dokázat, že je nejlepším na světě. Po startu šel proto ihned do vedení, zatímco jeho soupeř běžel díky pomalejšímu začátku velmi dobře takticky.

Čtvrtého dne závodu se však Weston  přes Rowella doslova přehnal a v cíli byl první v novém světovém rekordu 550 mil /885,13 km/. A že měl ještě v závěru závodu dosti sil prokázal tím, že 501. míli uběhl za 7:39 a 526. míli dokonce ještě o dvě vteřiny rychleji, cožpředstavuje tempo 4:44/km!

Rowell se však nechtěl s porážkou, kterou považoval před domácím publikem za ostudnou a ponižující, smířit. Krátce nato odjel proto zase do USA, a tam 28. září v souboji s Američany na již zmíněném „kolotoči“ v Madison Square Garden získal zpět nejen titul mistra světa, ale za své vítězství dostal i30 tisíc dolarů, nejvyšší částku, která kdy byla vyplacena vítězi šestidenních závodů.Tentokrát mu k tomu stačilo uběhnout „jen“ 524 mil 77 yardů.

Ultramaratony u nás

Mezi nejvýznamnější ultramaratonské závodu u nás patří Světový pohár v individuálním běhu na 48 hodin v hale. V letech 1996-2009 se v březnu na brněnském Výstavišti v hale pavilonu Z představila světová špička v ultramaratonu, někdy se závodilo i v šestihodinovce jednotlivců a dvanáctihodinovce jednotlivců i štafet.

V roce2004se konalo vBrnětaké mistrovství světa a mistrovství Evropy jednotlivců i národních týmů v běhu na 24 hodin.

Další ultramaratonské závody:

Moravský ultramaraton(MUM) – 7 etap po 43 km v 7 dnech

Transmoravský masochistický terénní běh – na 80 – 100 mil (TMMTB), což je 130 – 160 km.

VPrazejsou organizovány ultramaratonské závody v parkuStromovka.

Jednoznačně nejlepším českým ultramaratoncem je Daniel Orálek.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: