HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
Jiří Šmiták

Jiří Šmiták

Osobní rekordy: 60 m - 7,7 /1967/ 100 m - 12,3 /1967/ 200 m - 24,8 /1967/ 300 m - 39,3 /1968/ 400 m - 55,2 /1968/ 500 m - 1:10,5 /1967/ 600 m - 1:28,0 /1968/ 800 m - 2:00,2 /1966/ 1 000 m - 2:39,8 /1967/ 1 500 m - 4:15,4 /1968/ 3 000 m - 9:31,0 /1969/ 5 000 m - 16:36,0 /1969/ 10 000 m - 36:24,2 /1970/ hodinovka - 16 239 m /1974/ půlmaraton - 1:41:41 /1999/ 25 km - 1:36:22 /1974/ maraton - 2:54:38 /1973/ 100 km - 11:40:00 /1976/ 25 km - 1:36:22 /1974/

Články autora

Coubertinova nejpodivuhodnější podívaná

Coubertinova nejpodivuhodnější podívaná

Krátce po startu prvního olympijského maratonu v Athénách v roce 1896 běželi všichni vytrvalci pohromadě, poté se však jejich pole značně roztáhlo. Na 10. kilometru byl v čele Australan Flack, který byl po dvou vítězstvích na středních tratí považován za favorita, těsně sledován Američanem Blakem a Francouzem Lermusiauxem.

Řecké nadšení po vítězství Spyridona Luise

Řecké nadšení po vítězství Spyridona Luise

První olympijský vítěz v maratonu Spyridon Luis se stal ihned po doběhu do cíle doslova národním hrdinou. Oba princové, kteří ho na posledních metrech jeho cesty doprovázeli, jej dovedli ke královské lóži, kde přijímal gratulace. Královna Olga ho objala, políbila na čelo a věnovala mu svůj prsten.

Zapomenutý kordík – Spyridon Luise

Zapomenutý kordík – Spyridon Luise

První olympijský vítěz v maratonu Spyridon Luis se narodil 12. ledna 1873 v městečku Amarusion, které je zkráceně nazýváno Marusi, a je dnes již předměstím řeckého hlavního města. Byl pátým a posledním dítětem svých rodičů a jako jediný syn musel od dětství pomáhat svému otci, který pracoval jako rolník a zároveň si přivydělával rozvážením vody do Athén, kde tehdy ještě neměli vodovod.

Vítězný čas Spyridona Luise

Vítězný čas Spyridona Luise

Jaký byl skutečně vítězný čas prvního olympijského vítěze v maratonu Spyridona Luise? Ve většině publikací se uvádí 2:58:50, jen někde se objeví 2:55:20, výjimečně se píše, že zdolal trať dokonce za 2:58:50, nebo 2:55:20. Jaká je tedy pravda?

Posunování světového rekordu šestidenních závodů

Posunování světového rekordu šestidenních závodů

Velmi významnou postavou šestidenních závodů byl také Patrick Fitzgerald, který ve dnech 26.-31. prosince 1881 překonal výkonem 582 mil 55 yardů /936,107 km/ Westonův světový rekord.

Historie versus legenda

Historie versus legenda

Když v roce 490 př.n.l. zahájila mohutná perská říše tažení proti Řekům, cílem jejích dobyvačných snah se měly stát Athény. Peršané se vylodili nedaleko osady Marathónu, odkud pak chtěli díky své obrovské početní přesile zaútočit.

Může za to profesor Bréal

Může za to profesor Bréal

Když v roce 1890 vystavěli Řekové na počest památné vítězné bitvy u Marathónu mohylu 192 padlým hrdinům, hodně se při této příležitosti hovořilo o běžci, který zvěstoval radostnou zprávu. Místo bitvy tehdy navštívil i francouzský filolog Michel Bréal, živě se zajímal o legendu a byl jí doslova nadšen.

Pierre de Coubertin a maratonské začátky

Pierre de Coubertin a maratonské začátky

Když baron Pierre de Coubertin prosazoval na jednání Mezinárodního olympijského výboru Bréalovu myšlenku o zařazení vytrvalostního běhu z marathónského bojiště do Athén, zdaleka ne všichni mu fandili. Přitom ale jako by se zapomnělo, že už dávno předtím byly pořádány šestidenní vytrvalostní závody, které svou náročností daleko předčily čtyřicetikilometrový běh.