Švýcarský horolezec a horský vůdce Andreas Steindl uběhl 31km trasu vedoucí z Zermattu do Saas Fee za neuvěřitelných 7 hodin a 45 minut. Přičemž překonal pět vrcholu, přesahující svoji nadmořskou výškou 4000 m.
Andreas Steindl (26) oblečen do 3/4 kalhot, trika s dlouhým rukávem a běžeckých bot vyrazil ve 3:15 ráno z náměsí v Zermattu. Na zádech měl malý batoh s lehkou bundou, čelenkou, rukavicemi, mačkami a lehkým cepínem. K jídlu měl pouze 3 energetické tyčinky a gely, k pití iontový nápoj v camelbacku. Na hlavě měl čelovku a do uší mu hrála „Run Run Boy“ od skupiny Wookid. Tak vypadal začátek úctihodného výkonu.
Steindl vyrostl ve městě Zermatt, obklopen osmatřiceti čtyř tisícových vrcholů. Jeho otec je horský vůdce, jeho matka vášnivý amatérský horolezec. Ve 14 letech poprvé vystoupal na Matterhorn. O 12 let později jako horský vůdce stál na vrcholu více než 80-krát. Steindl drží rychlostní rekord výstupu na Matterhorn z Zermattu (2h57). Hory jsou jeho hřiště, a to jak v létě, tak v zimě. V roce 2013, Steindl vyhrál Lyžařské mistrovství světa za Švýcarský národní tým. Má rád rychlé stoupání a klesání, jen proto, aby za den stihl více vrcholů.
To vysvětluje, jak přišel Steindl s nápadem překročit pět čtyřtísícovek v řadě. „Tento nápad vznikl už v dětství, kdy jsem ze svého domova viděl Taeschhorn a Dom – dvě krásné pyramidy zářící ve večerním slunci,“ vysvětluje Andreas Steindl. „Nemohl jsem se dočkat, až tam vylezu. Sestup z Dom je ale poměrně složitý a tak jsem hledal bezpečnou cestu dolů do údolí. To je důvod, proč jsem zvolil cestu přes pět vrcholů Alphubel (4206 m), Taeschhorn (4491 m), Dom (4545 m), Lenzspitze (4.294 m) a Nadelhorn (4327 m).“
V létě roku 2013 tento velkolepý přechod absolvoval Seindl poprvé a potřeboval 9 hodin a 3 minuty. Od té doby Steindl čekal na příležitost, aby opakoval svůj 5-vrcholový běh a porazil svůj vlastní čas. „Sešlo se mnoho faktorů, které naznačovaly, že by to mohlo vyjít,“ říká Steindl. „Podmínky nahoře musí být perfektní, což znamená, že musí být ve stejnou chvíli exponované hřebeny bez sněhu a ledové plochy musí být zmrzlé. A právě tato ideální kombinace nastala, jen jsem musel začít v noci; počasí bylo dobré a já byl ve výborné kondici, jak fyzicky, tak psychicky.“
Prvních jeden a půl hodiny vedlo po turistické trase lesem k Taeschalp a pak dále do chaty Taesch, kde většina horolezců začíná stoupání na Alphubel nebo Taeschhorn. Jakmile Steindl dosáhl ledovec na Alphubeljoch, slunce už začíná vycházet. Nazuje si mačky a pokračuje přes ledovec. Posádka vrtulníku, ze kterého byl Andreas natáčen na kameru měl těžkou úlohu – udržet v záběru malou postavu v tak monumentální krajině.
Přechod od Taeschhorn na Dom je to, čeho se Andreas nejvíce obával. „Hřeben je velmi křehký. Je to obrovské riziko a musím být velmi soustředěný,“ říká. Přesto se mu podaří přejít z Taeschhorn na Dom za 1 hodinu a 5 minut. Po 6 hodinách stojí na vrcholu jeho čtvrté čtyřtisícovky a po 6 hodinách a 37 minutách se dosáhne pátý vrchol. Pak potřebuje pouze 1 hodinu a 9 minut z vrcholu Nadelhorn na náměstí v Saas Fee. Vyčerpaný si sedne na kostelních schodech a zastaví čas na stopkách: 7:45:44.
„Samozřejmě, že jsem chtěl být rychlejší než minule, ale měl jsem pocit, že nejsem tak fit, jako před dvěma lety. Nikdy jsem nečekal tak dobrý čas. Myslel jsem si, dokonce, že se mi stopky cestou rozbily a neukazují správně. Byl to pro mě úžasný den, jsem unavený, ale spokojený a šťastný. Nemůžete mít lepšího dne v horách! Budu si jej pamatovat navždy.„
