ZUZANA HOFOVÁ

Rekordy

Maraton 03:21:07
Půlmaraton 01:32:51
10 km 00:43:02

Největší úspěchy

1. místo Pitztal Gletschermarathon 2016 (kategorie W Allg)
2. místo marathón na ŠPICBERKÁCH 2016
3. místo B7 2016 (ženy do 35 let), běžela jsem se svou studentkou a teď kamarádkou Alčou, která běžela poprvé závod nad 20km
1. místo Horská Výzva 24 hodin 2016
ZUZANA HOFOVÁ – maratonská běžkyně, která se chystá do Londýna, aby dokončila sérii World Marathon Majors: „běh jsem dřív nenáviděla“

Zuzka pochází z Kopřivnice a běhá za Laky Team. Od nesnášenlivého vztahu k běhu se dopracovala až k několika mezinárodním maratonům jako například k tomu v New Yorku, Tokiu, Chicagu, ale i ultra běhům Horské výzvě a Beskydské sedmičkce nebo závodu na Islandu a trailu na ledovci. Ráda se překonává, ale běhá především pro radost. Momentálně se mimo jiné připravuje na maraton v Londýně, kde by zároveň v rámci startovného chtěla nasbírat charitě 2 000 liber, částku, ke které jí můžete dopomoct na tomto odkazu.

Běh jsem dřív nenáviděla, hlavně díky hodinám tělocviku

Jak ses k běhání dostala?

Běžecké začátky… byla to spíše z nouze ctnost.

Už od dětství jsem byla hodně aktivní a rodiče nás s bratrem vedli ke sportu. Hodně jsem jezdila na kole, byla aktivní členkou sboru dobrovolných hasičů, ale to vše se změnilo, když jsem začala studovat vysokou školu. Přestěhovala jsem se totiž do Ústí nad Labem, na úplně nové místo, kde jsem nikoho a nic neznala, a ještě k tomu bez kola. Nezbylo mi tedy nic jiného, než sáhnout po do té doby mnou nenáviděném a zavrhovaném běhu.

Začala jsem tedy běhat krátké vzdálenosti a díky pravidelnosti a opakování aktivity se u mne z běhu, tak jako u mnoha jiných běžců, stala závislost. To, co jsem tak nenáviděla se najednou stalo něčím, bez čeho nemůžu žít. Mimochodem, tu nenávist u mě vzbudily hodiny tělocviku na ZŠ.

Postupně jsem si stanovala svoje běžecké cíle. Moji největší metou na začátku bylo uběhnout ½ maratón. Ten jsem poprvé běžela v Praze v roce 2013 a na ten pocit při doběhu asi nikdy nezapomenu. Jenže co potom? Uběhnete několik 1/2 marathónů a hledáte si další cíle. Logicky chcete běžet rychleji, ale i dál. A tak začala etapa zrychlování a etapa mých maratónských běhů.

Jak ses dostala k maratonům a k běhu v zahraničí a exotičtějších oblastech?

První maratón jsem běžela v Praze v roce 2014. Do té doby jsem nikdy neběžela víc než ½ maratón, a to ani v tréninku. Na startu jsem sice sama sebe titulovala různými hanlivými výrazy, ale při doběhu jsem měla slzy na krajíčku. Nemohla jsem uvěřit, že jsem to zvládla a ještě k tomu v čase kolem 3 hodin a 40 minut, na startu jsem měla cíl běžet pod 4 hodiny. V tentýž rok jsem měla ohromné štěstí a zaběhla si mimo jiné i maratón v New Yorku.

V roce 2015 začínám běhat delší závody. Jako první si vybírám Horskou Výzvu v Krušných Horách, 65 km na trase long. Na startu závodu lituji, ale ten pocit v cíli je opět nezapomenutelný. Je mi jedno, že nemůžu chodit a vše mě bolí, hlavně, že jsem to zvládla. Mých prvních 65 km. Od tohoto závodu už jen přidávám kilometry a začínám také běhat závody na 24hodin (55 km na Šumavě, 24hodinovka v Jeseníkách, 24hodinovka na zasněžené Lysé Hoře, 80 km v Paříží, 55 km v Krkonoších, 75 km v Jizerských Horách, B7 a jiné). Kam to půjde dál? Jak dlouho v kuse dokážu běžet? Jsem sama zvědavá.

Další výzvou je získat medaili z World Marathon Majors…

Jaké další výzvy máš před sebou?

V roce 2015 rovněž běžím maratón v Pekingu. Nejen, že je to maratón v exotické zemi, ale den maratónu připadá na moje třicáté narozeniny. Mám tedy velice originální oslavu svých kulatin. Takovou, jakou by si přál asi jen běžec. Během závodu bilancuji a hledám si další cíle. Závody v zahraničí se mi líbí, a tak se rozhoduji pro neskromný cíl, získat medaili z World Marathon Majors.

Tuto medaili získává běžec, který odběhne 6 světových maratónů, Mezi tyto maratóny patří: New York (běžela jsem v roce 2015), Tokio (běžela jsem v roce 2017), Chicago (běžela jsem v roce 2017), Berlín (běžela jsem v roce 2017), Boston (poběžím 2018), a Londýn (poběžím 2018). Pro Čecha je to poměrně náročný cíl, existuje jen pár šťastlivců pyšnící se touto medailí a žena mezi nimi ještě není. Na čtyři z těchto pěti maratónů se dá kvalifikovat časem, ale cesta do Londýna a Berlína vede pouze přes loterii, či charitu.

V roce 2016 a 2017 se hlavně snažím plnit kvalifikační limity, a daří se mi to. Zaběhnu si také několik zajímavých závodů: marathón na Špicberkách, marathón na britském ostrově Guernsey, novoroční marathón v Curychu se startem přesně o půlnoci, 80ti kilometrový trailový závod na Islandu aj.

Jaké máš plány na letošní rok?

V dubnu mě čeká Boston 16.4. a 22.4. Londýn. Startovní číslo na Londýn jsem nakonec získala přes charitu Hospice UK. Tento koncept je pro nás Čechy nezvyklý. Charita vám totiž umožní si od nich koupit startovní číslo, ale vy se zároveň zavazujete pro charitu nasbírat určitou finanční částku. V případě Hospice UK je to £2000. Možná to zní šíleně, ale je to vlastně skvělý nápad, jak charity podpořit, a to nejen finančně. Tzv. FUNDRAISING nakonec člověka pohltí. Více informací také na této webové stránce: https://uk.virginmoneygiving.com/ZuzanahHOFOVA.

A proč vlastně? Ráda se překonávám a motivuju lidi ve svém okolí

Jaká je tvoje motivace pro běh a závodění?

Proč to vlastně dělám? Některé závody vyhrávám, nebo se umisťuji na stupních vítězů, ale proto to není. Vím, že se nikdy nedostanu na Olympiádu, to mi ironicky říkají všichni ti zarputilí odpůrci běhu a sportu. Jenže já to proto přece vůbec nedělám. Běhám, abych mohla překonávat sama sebe, posouvat svoje hranice, jak fyzické, tak i psychické. Dělám to pro ten pocit. Nikdo totiž neví, jaké to je překonat sám sebe a posunou laťku výš, dokud to sám nezažije. Abyste to zažili nemusíte zrovna uběhnout 100 km. Někomu bude stačit 5, jinému 10, ten pocit bude u všech velmi podobný. Mimo posouvání hranic také ráda motivuji lidi kolem sebe. Z toho mám vždy ohromnou radost. Během té doby, co běhám se mnou začalo běhat spousta mých kamarádů a studentů.

Na co se specializuješ?

Neřekla bych, že se na něco specializuji. Vybírám si pro mne zajímavé běhy. Zároveň vím, že na krátké vzdálenosti nemám natrénováno.  Ale proč si na druhou stranu neužít závod na kratší vzdálenost, když mě láká? Nemusím vyhrávat a být na bedně, možná trochu alibistické, ale hlavně, když mám po závodě dobrý pocit.

Intervaly neběhám, je to sice na úkor výkonu, ale radost z běhu je přednější…

Jak a čím se motivuješ před závodem?

Možná to bude znít blbě, ale jídlem a vínem. Po závodě se vždy těším na pořádný kus steaku a víno. Ale ruku na srdce, myslím, že je spousta běžců, kteří to mají stejně. Je vtipné, že u delších závodů si plánuji, co vše si v cíli dám, někdy na to plánování mám i 24 hodin, a to pak už je pořádně propracované menu. Ale když pak po několika desítkách kilometrech přijde cíl, nemám na jídlo ani pomyšlení. Tedy aspoň první hodinu… pak to teprve přijde.

Jaké jsou tvoje nejoblíbenější závody?

Série trailových závodů Ecotrail, Horské Výzvy, Pražská 100

Co je podle tebe nejdůležitější součást tréninku?

Můj běžecký trénink spočívá v tom, že běhám. Neběhám intervaly, nedělám běžeckou abecedu, prostě si jdu zaběhat a těší mne to.  Vím, že intervalový trénink by mne mohl zrychlit, ale bavilo by mne to? Já vím, že nebavilo, a já se nechci vracet zpět na základní školu, kdy byl běh můj nepřítel.

Tvoje nejoblíbenější běžecké oblasti?

Beskydy, Central Park v New Yorku, běžecké trasy podél Temže v Londýně

Po závodě miluju víno, na B7 vedla škvarková pomazánka

Jak se stravuješ? Co je základem tvé stravy před a po závodě?

Před závodem jsem obvykle disciplinovaná. Jím rýži s kvalitním olejem, olivový, dýňový, kokosový, ořechový aj., a to buď naslano nebo nasladko. Někdy si taky dám ovesnou kaší. Bezprostředně před závodem si pak dávám buď Flapjack, nebo Voltage Bar od Nutrendu. U závodů delších než maraton mám v oblibě kombinaci: rohlík, máslo, med, šunka a sýr. Po závodech si vždy dávám regener od Nutrendu a pak už nemám disciplinu a je mi to fuk. Někdy si dám steak, jindy tatarák, jindy zas salát, ale vždy víno.

A co si dáváš průběhu závodu?

Během kratších závodů piji vodu a dám si tabletku od Nutrendu, Enervitu nebo bonbony Gu Chomps.  U delších závodů je to jiné. V Camelu si obvykle nesu ionťák od Nutrendu a dále mám u sebe mimo výše zmíněných tablet a bonbońů taky Jerky Beef, tvrdý salám, sýr. Na občerstvovačkách pak u dlouhých běhů piji colu a jím to, na co mám chuť: koláče, slané krekry, čokoláda … škvarková pomazánka na B7… mňam.

Využíváš nějaké gely nebo doplňky stravy?

Nejčastěji využívám doplňky stravy od Nutrendu: regener, flapjack, voltage bar, carbonex, Gutar, ionťák aj. Od Enervitu mám pak v oblibě GT Sport Tablety a od Gu mám ráda Choms, želé bonbóny. Při nočních závodech a závodech na 24 hodin si vždy beru kofeinové tablety.

Neobejdu se bez vesty, holí a kompresek…

Jaké jsou tvoje oblíbené boty?

Nejradši mám Asics.

Bez jakého vybavení se neobejdeš?

– běžecká vesta Salomon ADV Skin 12 SET

– kompresní návleky CEP

– běžecké hole Blizzard

Děláš nějaké doplňkové sporty?

Velmi jsem si oblíbila H.E.A.T., je opravdu super na kondičku, kruhové tréninky, ty dělám, když mám málo času doma dle youtube, můj oblíbený je od Sweaty Betty a plavání. Jinak dělám každý den 15 minut core.

Největší úspěchy

1. místo Pitztal Gletschermarathon 2016 (kategorie W Allg)

2. místo marathón na ŠPICBERKÁCH 2016

3. místo B7 2016 (ženy do 35 let), běžela jsem se svou studentkou a teď kamarádkou Alčou, která běžela poprvé závod nad 20km

1. místo Horská Výzva 24 hodin 2016

1. místo Ecotrail Island

3. místo Ecotrail Madrid

1. místo v seriálu Horská Výzva, trasa long v kategorii mix


Zajímavé vybavení

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: