Tipy na běžky: kam během vánočních svátků do stopy?

Tipy na běžky: kam během vánočních svátků do stopy?

Proč si nezpestřit zimní přípravu běžeckým lyžováním? Budujete obecnou vytrvalost, při horším počasí nebo špatné máze posilujete psychickou odolnost a zároveň dáte odpočinout svalům a kloubům od jednostranné aktivity. A pozor, na lyžích můžete případně trénovat i intervaly, kdyby vás dlouhé monotónní vyjížďky už nebavily. Přinášíme vám pár tipů, kam vyrazit za dobrých sněhových podmínek do stopy a užít si zimní radovánky. Na své si přijdou jak začátečníci a ti, kteří hledají spíš lehké trasy bez větších kopců, tak i zkušení běžkaři.

Údolí Mumlavy a Terrex

Začínáme v Harrachově u Normy, kde za dobrých sněhových podmínek můžete nastoupit rovnou do stopy. Po půl kilometru překonáváme silnici a dojíždíme k rozcestí Harrachova cesta, odkud už by stopa měla být dobrá i na skate. Stopa vede traverzem v lese nad Harrachovem a po 2,5 km od startu dojedeme k rozcestí u Mumlavských vodopádů. Zde se pokocháme pohledem na zamrzlý Mumlavský vodopád a pokračujeme teď už do kopce krásným údolím Mumlavy až na Krakonošovu snídani, 7 km od startu. Zde odbočujeme doleva a prudkým stoupáním vyjedeme k odbočce Pod Voseckou boudou. Kdo chce, může si přidat výjezd na Voseckou boudu, kde je možnost občerstvení a krásné výhledy. Terrex ale pokračuje doleva, mírně do kopce, „traverzem“ nad údolím Mumlavy a nad Harrachovem. Dostáváme se do nadmořské výšky 1 100 m, odtud vede cesta úbočím svahu s parádními výhledy na hřebeny Krkonoš. Po 17 km dojedeme na Alfrédku, odkud nás čeká už jen sjezd zpět k parkovišti v Harrachově.

Po hřebení Orlických hor

Start je v sedle Šerlich u Masarykovy chaty, odtud mírně stoupáme pod Malou Deštnou až na rozcestí Velká Deštná, kde si užijeme výhledy, vydechneme si po stoupání a můžeme si vyjet necelý půl kilometr nahoru pod rozhlednu, případně si nejvyšší vrchol můžeme pošetřit na cestu zpátky. Pokračujeme krátkým prudkým sjezdem Pod Jelenkou a dále pořád po hřebeni na rozcestí Pod Homolí. Zde si můžete vybrat, z jaké strany budete hřeben objíždět, já jsem vybrala zleva, po směru hodinových ručiček. Následuje krásná zvlněná pasáž, občas se nám otevřou výhledy do Polska a při hezkém počasí až na Králický Sněžník. Po 13 km dojedeme na Pěticestí, kde můžeme doplnit energii v místním stánku, za zmínku stojí velmi oblíbený čaj s rumovou příchutí za lidových 20 Kč. Pokračujeme z druhé strany hřebene  zpět na rozcestí Pod Homolí a  odtud stejnou cestou pod Velkou Deštnou, kde se dáme doleva a objedeme hřeben Velké a Malé Deštné z druhé strany zpět na parkoviště na Šerlichu. Pokud máte čas, doporučujeme návštěvu historické Masarykovy chaty cca půl kilometru od parkoviště.

Rychlebské hory na česko-polském pomezí

Petříkova se vydáme po modré, na konci vesnice začíná stopa a rovnou se zahřejeme prudkým stoupáním podél potoka až do zatáčky na druhém kilometru. Zde modrá vede rovně, ale my pokračujeme doleva, stoupání už je mírnější a za chvíli se můžeme kochat výhledy na protější hřeben Šeráku a Keprníku. Míjíme rozcestí Císařská bouda, odtud následují 2 km téměř po rovině na Palaš (6 km od začátku). Z Palaše to máme půl kilometr na chatu Paprsek na občerstvení, doporučuji ochutnat vyhlášené borůvkové knedlíky. Po občerstvení jedeme z Palaše na okruh Malá Pralinka. Po kilometru odbočujeme doprava na hranici s Polskem, jedeme po ní asi kilometr přes kopec Bílé kameny. Po krátkém sjezdu na rozcestí Malý Šengen zahýbáme do Polska a následujeme trasu Malý Šengen až na rozcestí Travná hora, sedlo, které je opět na hranici. Odsud pokračujeme po hranici přes kopec Brousek až na rozcestí pod Smrk. Odtud už to je celé z kopce, zanedlouho přijedeme do zatáčky, kde jsme se na začátku odpojovali. Poslední 2 km do Petříkova už známe.
Pro koho by bylo 20 km málo, může si dát z Paprsku 17km okruh Velký Šengen, jehož trasa vede z velké části Polskem.

Šumavská klasika

Začínáme na Kvildě Vltavskou cestou údolím Teplé Vltavy, po 6,5 km dojíždíme k prameni Vltavy. Odtud nás čeká asi tříkilometrové stoupání na Černou horu, kde se nám naskytnou výhledy na okolní kopce a při pěkném počasí i na Alpy. Po sjezdu k rozcestí Nad Ptačí nádrží se dáme doleva  mezi šumavskými slatěmi na  rozcestí Na Ztraceném (14 km), odkud pokračujeme údolím Modravského potoka mírně z kopce až na Modravu (19 km). Zde máte několik možností občerstvení před dalším stoupáním na Filipovu Huť, odkud pokračujeme pod kopcem Antýgl na Horskou Kvildu a dál po loukách a kolem slatí zpět do na Kvildu.

Jizerský sněhulák ze Souše

Začít den na lyžích od vodní nádrže Souš má několik zásadních výhod. Vyhnete se davům proudícím z Bedřichova, parkování nebude stát týdenní výplatu, ale hlavně, cestou tam i zpět se můžete zastavit v pekařství u Maška v Tanvaldu na super kávu, koláček nebo polévku. Ale přijeďte včas, hlavně o víkendu se parkoviště taky rychle plní. Na lyžích doporučuji začít po soušské silnici směrem na Smědavu, pocitově po rovince, třikrát píchnete hůlkami a vzhledem k mírnému profilu máte za chvilku nejdelší stoupání za sebou. Tato silnice slouží v létě jako hlavní tepna skrz Jizerky, ale v zimě je k dispozici běžkařům v celé své šířce. Na Smědavě nyní legendární horskou chatu nenajdete, ale v útrobách nové stavby je příjemná restaurace a nová chata pomalu roste. Odtud vyrazíte s chutí na „sněhuláka“, jak je zde tato rasa mezi běžkaři známá. Přes Černou Smědou, Předěl a Pod Klínovým vrchem se dostanete velmi blízko k Paličníku. Jestli na křižovatkách pojedete zleva nebo zprava, to záleží jen na vašem volantu, ale pokud nehoníte nějaké ty rekordy, doporučuji sundat lyže a alespoň pod Paličník na svačinu zajít. Výhledy od kříže na skále za to opravdu stojí, i když v zimě to bude skoro na mačky. Z Paličníku dokroužíte „sněhuláka“ až k bufetu na Promenádní, který vás může překvapit především tím, že tu zaplatíte jen přesně tolik, kolik chcete. Z Promenádní do osady Jizerka už to je jen z kopce, tak nevymrzněte a užijte si průjezd okolo rašelinišť, krásných zamrzlých potoků a horskou osadou Jizerka. Uprostřed osady je hned několik možností k pozdnímu obědu nebo brzké večeři. Z Jizerky už jen zhruba 2kilometrové stoupání kolem vojenského bunkru na Vyhlídku na Souš a dolů zpět k přehradě raději opatrně, docela to sviští.

Vysočinská romantika

Vysočina na běžkách je nádherná, jakmile napadne sníh, na nic nečekejte a vyrazte. Doporučuji spíš klasické lyže. Začínáme u Milovského rybníka a jedeme po loukách na Blatiny, odkud stoupáme pořád po loukách do sedla pod Drátníkem. Tady určitě stojí za to si vydechnout a rozhlídnout se po okolí. Pokračujeme rovně do Samotína, dále následujeme stopu přes les až do Fryšavy pod Žákovou horou, přes kopeček na Tři Studně a kolem silnice do Skleného. Do každé z uvedených vesnic můžete zajet do místní hospůdky na oběd. Ze Skleného jedeme po loukách směr Vlachovice, Rokytno, kde musíme přejít větší silnici, pak následuje kopeček do malebné vesničky Studnice a odtud sjezd přes les na Kuklík. Opět přecházíme silnici a míříme si to přes louky a vysočinské malé kopečky do Sněžného. Protože už máte trasu téměř za sebou, určitě si ve Sněžném v cukrárně zasloužíte kávičku a dortík, abyste si ten závěrečný sjezd lépe užili.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: