Poporodně se v různé míře objevuje inkontinence moči u poměrně vysokého procenta žen, častěji v návaznosti na porod vaginální (přirozený). Při vaginám porodu, kdy je na oblast pánve kladen velký tlak sestupující hlavičkou do porodních cest, musí dojít k povolení a roztažení všech struktur v pánvi – kloubů, svalů, vazů i nervů.
Samotný proces návratu do původního stavu obvykle trvá několik měsíců. Pokud však nedošlo k poškození těchto struktur, inkontinence moči by měla odeznít v rozmezí 6 týdnů – 3 měsíců po porodu. Vyšší riziko vzniku přetrvávající poporodní inkontinence hrozí u žen:
- u kterých k častějším únikům docházelo již v těhotenství – vlivem oslabení svalů
pánevního dna, nikoliv jen tlakem rostoucí dělohy na močový měchýř - u kterých se vyskytovaly opakovaně záněty močového měchýře,
- u vícerodiček, kde již není stav pánevních svalů a vazů v dobré formě,
- po protrahovaných porodech, kde byly delší dobu svaly a nervy hlavičkou dítěte
utlačeny, - po porodech, kde došlo k většímu porodnímu poranění – nástřihy, natržení, klešťové
porody, - u žen s dětmi s vyšší porodní váhou.
Každá žena po porodu by měla dodržet a respektovat dobu – „šestinedělí“, kdy by měla dát
tělu čas a prostor, aby se samo mohlo hojit a postupně navrátit do běžného fungování.
Oblast pánevního dna zbytečně nepřetěžovat a nesnažit se příliš cvičit, tedy ani běhat!!!
Pokud po této době poporodně vzniklá inkontinence nedospěje k postupné samonápravě, je
právě v tuto chvíli vhodné zahájit fyzioterapii. Úkolem fyzioterapie je zaměřit se na postavení
pánve a celkového držení těla, ovlivnit napětí svalů nejen pánevního dna – tedy i svalů
břišních, zádových, bránice, dolních končetin, změřit se na dýchání.
Tělo se v těhotenství muselo vypořádat s nárůstem tělesné váhy, větším zatížením do pánve,
pro dolní končetiny, ale i pro páteř, těžiště těla se celkově posunulo více dopředu a hlavně v
tomto období měly značný vliv na pohybový aparát hormonální změny. Správně vedenou
fyzioterapií je zapotřebí docílit toho, aby maminky byly schopné i vzhledem k této nově
vzniklé roli, fungovat bez většího omezení a mohly se navrátit v co nejkratší době k
plnohodnotné sportovní činnosti. Řešením vzniku inkontinence ihned po porodu často není
posilování svalů pánevního dna – Kegelovými cviky, cvičením s různými pomůckami, a co už
vůbec ne – přerušováním proudu moči. Nejprve je zapotřebí ošetřit případně vzniklá porodní
poranění (pracovat s jizvami, hrází), zkontrolovat stav svalů pánevního dna, protože je
vhodné pracovat i s vnitřním jizvením, srůsty a případným svalovým stažením. Až následně,
když je „terén“ připraven, přichází na řadu aktivace (posílení) oslabených svalů – v různých
polohách a proměnlivým počtem opakování, tak aby bylo cvičení prováděno ve své kvalitě.
Fyzioterapií jsme schopni řešit stavy, kdy nedošlo k nevratnému poškození vazivové aparátu,
svalů či nervů. V opačném případě je vhodné stav konzultovat s urogynekologem a zvážit
případné operativní řešení.
Inkontinence nejen v přechodu
Výše zmíněné změny v těhotenství nebo při porodu mohou následně vést také ke vzniku
inkontinence až v pozdějším věku – důsledek povolení vazivového aparátu pánevních orgánů
a oslabení pánevních svalů. Inkontinence může vzniknout ale také až v době menopauzy,
protože i v této době ženské pohlavní hormony (snižující se hladina estrogenu) ovlivňují
podpůrné tkáně orgánů v pánvi. V době menopauzy se nejčastěji setkáváme s tzv. stresovou
formou inkontinence, která je zároveň i nejběžnějším typem inkontinence. Ke stresové
inkontinenci dochází následkem oslabení svěrače močového měchýře nebo závěsného
aparátu močové trubice. K samovolným únikům moči dochází, pokud se zvýší tlak v břišní
dutině. Vyvolávacím mechanizmem bývají stresové manévry – kašel, smích, nachlazení,
zvedání těžkých břemen, otřesy.
Ženy, které rády běhají, ale v jejich hobby je v menší nebo větší míře omezují nekontrolované
úniky moči je vhodné z pohledu fyzioterapie zaedukovat do režimových opatření a také do
cvičení svalů pánevního dna.
Důležitá režimová opatření:
- nezvedat těžká břemena
- vyhnout se rychlým běhům
- vyhnout se poskokům – trampolínky, běh po tvrdém terénu a v tvrdých botech
- naučit se používat tzv. the Knack – před výše zmíněným stresovým manévrem
vtáhnout svaly pánevního dna dovnitř - příjem tekutin 1,5 -3l denně – vyhnout se kofeinu, citrusovým a sladkým nápojům
- při vyprazdňování nepoužívat sílu a tlak!
Před zahájením cvičení je výhodné kondici svalů zkontrolovat. Často právě u běžců
nacházíme do jisté míry i stažení v oblasti pánevních svalů, na které se často neklade důraz. A
vždy je potřeba s ním pracovat dříve, než začneme pánevní dno posilovat. Vyšetřením
vyhodnotíme sílu stisku a schopnost výdrže, případně zaznamenáme zapojení dalších
nežádoucích svalů – břišních nebo hýžďových. Při samotném cvičení se následně s výhodou
využívá tzv. biofeedbacku, tedy vědomé kontroly aktivace svalů za pomocí různých pomůcek - vaginální sondy, Kegelových kuliček, prstu… Obtížnost cvičení je také ovlivněna polohou, ve
které je prováděno – zpravidla se začíná v polohách nižších a po určité době se přistupuje k
polohám vyšším ve vertikále, následně zasazení do běžného života. Dále obtížnost
modifikujeme počtem opakování, dbáme na to, abychom svaly nepřecvičily.
Pro inkontinenci, která vznikla až v pozdějším věku neplatí, že jediným možným řešením je
vždy využívání inkontinenčních vložek nebo operativa. Je ale dobré potíže začít řešit včas a
komplexně!
Autorky: Mgr. Dagmar Lisá, Mgr. Michaela Zajíčková
www.bebalanced.cz
V BEBALANCED SE ZABÝVÁME LÉČBOU PÁNEVNÍHO DNA U ŽEN I MUŽŮ.
Léčíme obtíže jako je: endometrióza, inkontinence, bolestivá menstruace, bolestivý pohlavní styk,
poruchy pánevního dna po porodu. Léčíme také tuto problematiku u mužů, stejně tak jako léčbu
po operaci prostaty.
