HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Běžecké kuriozity

Běžecké kuriozity
Historie versus legenda

Historie versus legenda

Když v roce 490 př.n.l. zahájila mohutná perská říše tažení proti Řekům, cílem jejích dobyvačných snah se měly stát Athény. Peršané se vylodili nedaleko osady Marathónu, odkud pak chtěli díky své obrovské početní přesile zaútočit.

Běžecké kuriozity
Může za to profesor Bréal

Může za to profesor Bréal

Když v roce 1890 vystavěli Řekové na počest památné vítězné bitvy u Marathónu mohylu 192 padlým hrdinům, hodně se při této příležitosti hovořilo o běžci, který zvěstoval radostnou zprávu. Místo bitvy tehdy navštívil i francouzský filolog Michel Bréal, živě se zajímal o legendu a byl jí doslova nadšen.

Běžecké kuriozity
Pierre de Coubertin a maratonské začátky

Pierre de Coubertin a maratonské začátky

Když baron Pierre de Coubertin prosazoval na jednání Mezinárodního olympijského výboru Bréalovu myšlenku o zařazení vytrvalostního běhu z marathónského bojiště do Athén, zdaleka ne všichni mu fandili. Přitom ale jako by se zapomnělo, že už dávno předtím byly pořádány šestidenní vytrvalostní závody, které svou náročností daleko předčily čtyřicetikilometrový běh.

Běžecké kuriozity
Další neobvyklá běžecká klání v 19.století…

Další neobvyklá běžecká klání v 19.století…

V 19. století pokračovali neobvyklé závody, kdy „laufeři“ lákali početné publikum nejen délkou a náročností tratí, ale i výběrem soupeřů. Jistý Franz Köperník závodil dokonce i se závodním koněm….

Běžecké kuriozity
První atletický klub a silniční závod v Čechách

První atletický klub a silniční závod v Čechách

V roce 1890 se o atletiku zajímalo už tolik sportovců, že došlo k založení našeho prvního atletického klubu, který dostal název A.C. Praha. Jeho členové se zúčastňovali i závodů v zahraničí.

Běžecké kuriozity
Díky, pane Bréale!

Díky, pane Bréale!

Návrh Michela Bréala na zařazení vytrvalostního běhu z marathónského bojiště do Athén se generálnímu tajemníkovi Mezinárodního olympijského výboru Pierru de Coubertinovi zalíbil. Sám patřil k těm, kteří podporovali staré řecké tradice, a navíc byl doslova okouzlen krátkou sedmiřádkovou básní Angličana Roberta Browninga z roku 1879 oslavující posla řeckého vítězství:

Běžecké kuriozity
Běhy na podívanou aneb první běžečtí podnikatelé

Běhy na podívanou aneb první běžečtí podnikatelé

Postupem doby se úloha laufrů dostávala do pozadí. Aby se uživili, pořádali různé běhy na podívanou. Běhání se tak stalo atrakcí pro senzacechtivé diváky, z níž se běžci snažili mít určitý finanční prospěch. K tomu ovšem bylo nezbytně nutné získat povolení pražského magistrátu. To však nebylo na území našeho tehdejšího státu nikterak snadné, protože úřední páni podobným akcím rozhodně nefandili.

Běžecké kuriozity
Běžci z povolání a kolébka vytrvalostních běhů

Běžci z povolání a kolébka vytrvalostních běhů

Kolébkou vytrvalostních běhů se stala Anglie. V ní se největší pozornost zaměřovala na běžce, kteří působili jako rychlí doručovatelé zpráv.

Běžecké kuriozity
První olympijští maratonci

První olympijští maratonci

Startovní pole prvního olympijského maratonu tvořilo 13 domácích běžců a čtyři cizinci. Tři z nich už byli v předcházejících soutěžích úspěšní. Žádný však neměl zkušenosti z běhu na velmi dlouhou vzdálenost. Snad se – tak jako většina diváků – domnívali, že kdo dosahuje kvalitních výkonů na středních tratích, dokáže totéž i v maratonu. Ale jak se později na vlastní kůži přesvědčili, krutě se mýlili.

Běžecké kuriozity
Maraton bez lesku

Maraton bez lesku

Do olympijských her v roce 1904 prošel maraton dalším výkonnostním vývojem. Předpokládalo se proto, že kvalitně obsazený závod v americkém St. Louis bude sledován s velkým zájmem. Na jeho startu se však 30. srpna 1904 sešly jen dva tisíce diváků. Na čtyřicetikilometrovou trať vyběhlo 32 běžců z 5 zemí za nepříjemné teploty ovzduší 28 stupňů ve stínu.

Běžecké kuriozity
Pařížské zklamání

Pařížské zklamání

Po úspěchu nejdelšího běhu na prvních novodobých olympijských hrách byly v Evropě a v USA pořádány další maratony. Popularita tohoto závodu vzrůstala, a proto byl také zařazen do programu OH v Paříži v roce 1900.

Běžecké kuriozity
MMM ve znamení Abebe Bikily

MMM ve znamení Abebe Bikily

Medzinárodný maratón mieru v Košicích se poprvé konal v roce 1924 a během několika desetiletí se zařadil mezi nejvýznamnější světové maratony. Na jeho trase startovali čtyři olympijští vítězové – Juan Carlos Zabala, Abebe Bikila, Mamo Wolde a Waldemar Cierpinski. Kromě Zabaly a Bikily také dalších pět držitelů nejlepších světových výkonů a osm mistrů Evropy.

Běžecké kuriozity
Zbytečně dlouhá cesta

Zbytečně dlouhá cesta

Carlo Airoldi, italský vytrvalec, který se pro nedostatek finančních prostředků vydal do dějiště prvních olympijských her v Athénách pěšky. Podívejme se nyní na jeho strastiplnou cestu.

Běžecké kuriozity
Střípky z historie z Malého svrateckého maratonu

Střípky z historie z Malého svrateckého maratonu

Malý svratecký maraton patří mezi srdcové závody každého správného běžce. Loni se na březích řeky Svratky běžel už 61. ročník.

Běžecké kuriozity
Ženy nechtěly zůstat pozadu

Ženy nechtěly zůstat pozadu

Maraton byl určen původně výhradně mužům, a tak ne každý ví, že první nesmělé a osamocené pokusy na této trati absolvovaly ženy ve stejném období jako muži.