Reportáže

Reportáže z letošní vrcholné akce v orientačním běhu zakončujeme třetím dílem, kdy si popíšeme závod ženských a mužských štafet. Na tento závod nám zbylo nejvíc prostoru, bohužel pro české barvy to byla smutná tečka za vcelku solidním šampionátem. Ale takový je orienťák. Nelze čekat, že každý den bude posvícení, obzvlášť ve Skandinávii.

Ve druhé části reportáží z právě probíhajícího Mistrovství světa ve Švédsku se podíváme na dvě individuální lesní disciplíny. Nejprve na krátkou a poté na klasickou trať. V tomto článku máme relativně malý prostor pro rozbor, nicméně doporučujeme precizní analýzu Jana Kocbacha. Odkaz na ni naleznete na konci.

V přehlídce hlavních mezinárodních závodů pokračujeme vrcholnou akcí pro dorostence – Mistrovství Evropy. To se letos konalo v Polské Jaroslawi. A jak si vedla česká výprava?

Juniorské Mistrovtví světa sice nepřineslo tolik medailí jako to akademické, nicméně organizačně byl závod vynikající stejně jako atmosféra. Většina medailí ale zůstala na domácí, švýcarské půdě. Matouš Furst si vyběhl 5. místo na klasice.

Mistrovství světa dospělých, každoroční vrchol sezony se letos konal ve Švédsku s centrem ve Stromstadu, který se nachází co by kamenem dohodil ke švédsko-norským hranicím. My si reportáž z této akce rozdělíme na sprintovou (sprint jednotlivců, sprintové štafety) a lesní část (krátká trať, klasická trať, štafety). První, tedy sprintovou přinášíme nyní, zhruba za týden bude následovat ta lesní.

Zatímco v jarní a podzimní části sezony probíhají závody především na domácí půdě jednotlivých zemí, v letních měsících je pozornost upřena na hlavní mezinárodní akce. Vedle Mistrovství světa také probíhají vrcholné závody věkových kategorií, jako je například Juniorské Mistrovství světa (letos ve Švýcarsku) nebo Mistrovství Evropy dorostu (letos bylo v Polsku). Ohlédnutí za nimi bude v samostatných článcích.

Poslední červnový víkend se uzavřela letošní domácí jarní sezona. Pořadatelé z SK Praga zorganizovali v Hojné Vodě nedaleko Nových Hradů v Jižních Čechách Mistrovství ČR na krátké trati.

Bronzový mužský závod jsme si již přednostně popsali, nyní v posledním článku o Mistrovství Evropy v Jeseníku dokončíme ženskými štafetami a také se za tímto šampionátem trochu ohlédneme.

Na poslední dva závody – krátkou trať (middle) a štafety – se dění přesunulo asi dvacet kilometrů severně od Jeseníku, do Černé Vody, kde je jednak výchozí bod cyklistických Rychlebských stezek, ale také velice specifický terén plný rozsáhlých kamenných polí, hustníků a divokých potoků.

Nejdelší závod letošního Mistrovství Evropy se běžel v Bílé Vodě u Javorníku. Poctivá klasická trať stavitele Martina Janaty, v členitém terénu nejsevernějšího výběžku Rychlebských hor, s nabídkou širokého spektra voleb postupů – charakteristických prvků této disciplíny.

S reportážemi z Mistrovství Evropy v Jeseníku bychom po sprintových štafetách a sprintu jednotlivců měli správně pokračovat v pořadí Klasická trať – Middle – Štafety, ale vzhledem k výsledku posledního závodu uděláme výjimku a popíšeme si závod mužských štafet, který v sobotu 28. května přinesl českým barvám velkou medailovou radost.

Mistrovství Evropy v neděli 22.května pokračovalo druhým závodem – sprintem jednotlivců – v nádherných kulisách Lázních Jeseník. Oba závody – žen i mužů – byly dramatické až do samého konce a v obou se rozhodlo až na doběhu.

Sprintové štafety – nejnovější, nejdiváčtější a nejdramatičtější disciplína orientačního běhu. Poprvé na Mistrovství Evropy. Závod jako stvořený pro přímý televizní přenos, což bezezbytku potvrdily.

Legendární noční štafetový závod ve Švédsku. Deset mužských úseků, roztažených v čase od půl deváté večer do sedmi hodin ráno. To je Tiomila. Vedle toho se odpoledne před startem mužů běhá i pětiúsekový závod žen.

Třídenní program úvodního kola Světového poháru obsahoval závod na krátké trati, ve sprintu a sprintových štafet. Pro nás není bez zajímavosti, že ředitel těchto závodů – Wojciech Dwojak, občas zavítá na orienťák i k nám a je mimo jiné členem Slávie Hradec Králové.