HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Maraton

Běžecké kuriozity
Coubertinova nejpodivuhodnější podívaná

Coubertinova nejpodivuhodnější podívaná

Krátce po startu prvního olympijského maratonu v Athénách v roce 1896 běželi všichni vytrvalci pohromadě, poté se však jejich pole značně roztáhlo. Na 10. kilometru byl v čele Australan Flack, který byl po dvou vítězstvích na středních tratí považován za favorita, těsně sledován Američanem Blakem a Francouzem Lermusiauxem.

Běžecké kuriozity
Vítězný čas Spyridona Luise

Vítězný čas Spyridona Luise

Jaký byl skutečně vítězný čas prvního olympijského vítěze v maratonu Spyridona Luise? Ve většině publikací se uvádí 2:58:50, jen někde se objeví 2:55:20, výjimečně se píše, že zdolal trať dokonce za 2:58:50, nebo 2:55:20. Jaká je tedy pravda?

Běžecké kuriozity
Historie versus legenda

Historie versus legenda

Když v roce 490 př.n.l. zahájila mohutná perská říše tažení proti Řekům, cílem jejích dobyvačných snah se měly stát Athény. Peršané se vylodili nedaleko osady Marathónu, odkud pak chtěli díky své obrovské početní přesile zaútočit.

Běžecké kuriozity
Může za to profesor Bréal

Může za to profesor Bréal

Když v roce 1890 vystavěli Řekové na počest památné vítězné bitvy u Marathónu mohylu 192 padlým hrdinům, hodně se při této příležitosti hovořilo o běžci, který zvěstoval radostnou zprávu. Místo bitvy tehdy navštívil i francouzský filolog Michel Bréal, živě se zajímal o legendu a byl jí doslova nadšen.

Běžecké kuriozity
Pierre de Coubertin a maratonské začátky

Pierre de Coubertin a maratonské začátky

Když baron Pierre de Coubertin prosazoval na jednání Mezinárodního olympijského výboru Bréalovu myšlenku o zařazení vytrvalostního běhu z marathónského bojiště do Athén, zdaleka ne všichni mu fandili. Přitom ale jako by se zapomnělo, že už dávno předtím byly pořádány šestidenní vytrvalostní závody, které svou náročností daleko předčily čtyřicetikilometrový běh.

Běžecké kuriozity
Díky, pane Bréale!

Díky, pane Bréale!

Návrh Michela Bréala na zařazení vytrvalostního běhu z marathónského bojiště do Athén se generálnímu tajemníkovi Mezinárodního olympijského výboru Pierru de Coubertinovi zalíbil. Sám patřil k těm, kteří podporovali staré řecké tradice, a navíc byl doslova okouzlen krátkou sedmiřádkovou básní Angličana Roberta Browninga z roku 1879 oslavující posla řeckého vítězství:

Běžecké kuriozity
První olympijští maratonci

První olympijští maratonci

Startovní pole prvního olympijského maratonu tvořilo 13 domácích běžců a čtyři cizinci. Tři z nich už byli v předcházejících soutěžích úspěšní. Žádný však neměl zkušenosti z běhu na velmi dlouhou vzdálenost. Snad se – tak jako většina diváků – domnívali, že kdo dosahuje kvalitních výkonů na středních tratích, dokáže totéž i v maratonu. Ale jak se později na vlastní kůži přesvědčili, krutě se mýlili.

Maraton
Návrat Aleny Peterkové po letech na startovní čáru

Návrat Aleny Peterkové po letech na startovní čáru

Překvapením druhého ročníku běžeckého závodu Vokolo príglu v roce 2011 byl start naší nejlepší maratonské běžkyně všech dob Aleny Peterkové /nar. 13.11.1960/, která už dávno ukončila svoji závodní kariéru.

Běžecké kuriozity
Ženy nechtěly zůstat pozadu

Ženy nechtěly zůstat pozadu

Maraton byl určen původně výhradně mužům, a tak ne každý ví, že první nesmělé a osamocené pokusy na této trati absolvovaly ženy ve stejném období jako muži.

Běžecké kuriozity
Maraton bez lesku

Maraton bez lesku

Do olympijských her v roce 1904 prošel maraton dalším výkonnostním vývojem. Předpokládalo se proto, že kvalitně obsazený závod v americkém St. Louis bude sledován s velkým zájmem. Na jeho startu se však 30. srpna 1904 sešly jen dva tisíce diváků. Na čtyřicetikilometrovou trať vyběhlo 32 běžců z 5 zemí za nepříjemné teploty ovzduší 28 stupňů ve stínu.

Běžecké kuriozity
Pařížské zklamání

Pařížské zklamání

Po úspěchu nejdelšího běhu na prvních novodobých olympijských hrách byly v Evropě a v USA pořádány další maratony. Popularita tohoto závodu vzrůstala, a proto byl také zařazen do programu OH v Paříži v roce 1900.

Běžecké kuriozity
Zbytečně dlouhá cesta

Zbytečně dlouhá cesta

Carlo Airoldi, italský vytrvalec, který se pro nedostatek finančních prostředků vydal do dějiště prvních olympijských her v Athénách pěšky. Podívejme se nyní na jeho strastiplnou cestu.

Běžecké kuriozity
MMM ve znamení Abebe Bikily

MMM ve znamení Abebe Bikily

Medzinárodný maratón mieru v Košicích se poprvé konal v roce 1924 a během několika desetiletí se zařadil mezi nejvýznamnější světové maratony. Na jeho trase startovali čtyři olympijští vítězové – Juan Carlos Zabala, Abebe Bikila, Mamo Wolde a Waldemar Cierpinski. Kromě Zabaly a Bikily také dalších pět držitelů nejlepších světových výkonů a osm mistrů Evropy.

Běžecké kuriozity
Střípky z historie z Malého svrateckého maratonu

Střípky z historie z Malého svrateckého maratonu

Malý svratecký maraton patří mezi srdcové závody každého správného běžce. Loni se na březích řeky Svratky běžel už 61. ročník.