Reportáže ze závodů

Carlo Airoldi, italský vytrvalec, který se pro nedostatek finančních prostředků vydal do dějiště prvních olympijských her v Athénách pěšky. Podívejme se nyní na jeho strastiplnou cestu.

Přestože od doby norského vytrvalce první poloviny 19. století Ernsta Mensena uplynula již hezká řádka let, před jeho samostatnými vynikajícími výsledky na ultramaratonských tratích ještě i dnešní špičkové světové výkony běžců blednou.

Medzinárodný maratón mieru v Košicích se poprvé konal v roce 1924 a během několika desetiletí se zařadil mezi nejvýznamnější světové maratony. Na jeho trase startovali čtyři olympijští vítězové – Juan Carlos Zabala, Abebe Bikila, Mamo Wolde a Waldemar Cierpinski. Kromě Zabaly a Bikily také dalších pět držitelů nejlepších světových výkonů a osm mistrů Evropy.

Malý svratecký maraton patří mezi srdcové závody každého správného běžce. Loni se na březích řeky Svratky běžel už 61. ročník.

Maraton byl určen původně výhradně mužům, a tak ne každý ví, že první nesmělé a osamocené pokusy na této trati absolvovaly ženy ve stejném období jako muži.

V 19. století byly velmi populární šestidenní závody. Start těchto ultramaratonských běhů, které se těšily velké pozornosti obecenstva, byl vždy o půlnoci z neděle na pondělí a jejich konec opět o půlnoci ze soboty na neděli.

První běžecké atletické závody, které pořádali mladí průkopníci „hoši v dorosteneckém věku“ se na našem území konaly 9. dubna 1884 v Praze na Štvanici. Na trati dlouhé asi 350 metrů v konkurenci šesti borců zvítězil Oskar Lažnovský v čase 1:02 min. před Josefem Malečkem, který zůstal o tři sekundy zpět.

S tím, jak v České republice stoupá popularita běhání, stoupá i počet pořádaných závodů. Pokud jste zkušení běžci a v nohách už několik závodů máte, zacílit ten další pro vás není problém.  Jak si ale vybrat ten pravý závod, pokud s běháním teprve začínáte a chcete si změřit vaše síly?